Všimli jste si, jak včera na úplném konci televizní debaty České televize Miloš Zeman úplně konsternovaně a zjevně i od srdce vysekl poklonu moderátorce Světlaně Witowské? Za to, jak férově a dobře vedla tuto důležitou prezidentskou debatu?
Určitě ano. Byl to totiž hodně světlý okamžik celé předvolební kampaně.
Ale proč to zmiňuji. Podle mě to byl zároveň jeden z nejdůležitějších detailů včerejší prezidentské debaty v České televizi. Navzdory jiným zajímavým výrokům a momentům.
Tahle bezprostřední prezidentova reakce totiž ukázala, že Miloš Zeman žije již pátý rok zavřený ve skleníku. Ten kolem něho postavili jeho poradci, mluvčí a další nohsledi, kteří ho ve snaze ochránit před “zlým světem kavárny” zcela odtrhli od reality.
Zeman tak celých pět let chodil (až na výjimky) zejména do obskurní TV Barrandov, kde ho pseudomoderátor Jaromír Soukup nechával bezobsažně vymluvit. Nebo poskytoval traktáty myšlenek do bulvárních Parlamentních listů. A také se občasně “vykecal” u spřáteleného rozhlasového moderátora Xavera Veselého.
Jenže těmhle pětiletým diskuzím v beznadějných pořadech chyběl partner debaty, zdravé kritické prostředí a férové otázky na tělo.
Ne vždy – a už vůbec ne zákonitě – totiž musí kritické prostředí plodit “zlo”. Naopak. Jak včera zjistil ke svému úžasu i Miloš Zeman. Ono to může být i docela fajn.
Zcela objektivně:
Zeman tuhle férovou debatu na ČT zvládl. Ostatně úplně stejně jako jeho soupeř Jiří Drahoš.
Debata totiž byla věcná. Nabídla kvalitní názorovou pluralitu. Diváci se dozvěděli názory a postoje kandidátů. A mohli si z toho udělat svůj závěr.
A nikdo přitom nekřičel, neměl pěnu u pusy a “neargumentoval” dav výkřiky z hlediště.
O čem to je? Je to jednoduché. Profesionální moderátorka a její kvalitní tým. Otázka, odpověď. Diskuse, názor. Souhlas, nesouhlas.
Věcná debata politika nezničí. Zničí ho jen vlastní lži, zášť a nepřátelství. A strach.
Tu žlučovitost, která je na Zemanovi občas vidět, si v sobě vytváří on sám a s velkou pomocí svých nejbližších.
Protože svět kolem nás není tak zlý, jak to vypadá nebo jak to chce vidět jeho mluvčí nebo poradce.
Ten krátký výrok Zemana na konci debaty tak prokázal, že Jiří Ovčáček, Vratislav Mynář a Martin Nejedlý – a zjevně také Zemanova manželka Ivana – udělali z prezidenta za těch pět let figurku, která ztratila kontakt se skutečnou realitou. (Mítinky s příznivci v krajích do toho započítat nejde.)
Už to samo o sobě je důvod ke změně. Miloš Zeman může být jakkoli dobrý řečník, může to někdy myslet dokonce i dobře, ale neprozíravost, s jakou přistupuje k volbě svých spolupracovníků z něj činí kontroverzního, netransparentního a nedůvěryhodného politika.
Ze Zemana se za těch pět let stal jen stín ve vlastním skleníku.
