Ilustrační foto FOTO: Pixabay/WiR_Pixs
FOTO: Pixabay/WiR_Pixs
V Německu se teď diskutuje o titulcích, které třeba hlásají: „Deset procent všech pacientů na jednotkách intenzivní péče je očkováno“. Jak je to možné? Co to znamená pro účinek očkování?
Redaktor Thomas Becker na mdr.de píše o tom, že je to i jen z matematického hlediska pochopitelné, a pokud se bude zvyšovat počet očkovaných, poroste nejspíš i toto číslo. Vůbec to ale neznamená, že by očkování nefungovalo, spíše data ukazují pravý opak. Proč to tak je?
„Především je správné tvrzení, že počet a také podíl očkovaných pacientů na jednotkách intenzivní péče roste a nyní se pohybuje kolem deseti procent. Nicméně titulek vede k nesprávným závěrům. Přísně vzato má podobnou hodnotu jako stejně správný titulek po každém zápase Bundesligy, který neskončil bez branek: ‚Počet vstřelených gólů v sezoně vzrostl‘. Je za tím velmi jednoduchá matematika, protože skutečnost, že podíl očkovaných osob v nemocnicích stoupá s rostoucí mírou proočkovanosti, není žádným překvapením.“
„Je to překvapení jen pro laiky. Velmi záleží na tom, kolik lidí je očkováno, a tento počet se výrazně zvýšil,“ říká profesor Helmut Küchenhoff z Institutu pro statistiku na LMU v Mnichově.
Můžeme si to představit také takhle. Když jsme nebyli očkovaní, 100 procent pacientů na jednotce intenzivní péče nebylo očkováno. Nyní víme, že očkování má velmi dobrou účinnost, ale například jen 95 procent. To znamená, že s každým očkováním se zvyšuje počet těch, u nichž dojde k průlomu vakcíny.
Vzhledem k tomu, že většina populace je nyní očkována, ale přesto je podíl očkovaných osob na jednotkách intenzivní péče výrazně nižší, lze to považovat za důkaz, že očkování funguje. Titulek však naznačuje opak.
Web dále uvádí: „Kromě statistického aspektu je tu také aspekt lékařský. Je dobře známo, že jednak účinnost očkování není stoprocentní a že ochrana před očkováním se také časem snižuje. Existují také vysvětlitelné faktory, které se často označují jako ‚preexistující podmínky‘. Rizikové faktory by možná bylo vhodnější pojmenování, protože mluvíme o věcech, jako je pohlaví, pokročilý věk, cukrovka nebo léčba, která potlačuje imunitní systém, jako je tomu u pacientů s revmatismem.“
Není pravda, že všechny tyto faktory (a možná i další neznámé faktory) hrají roli vždy. Může jít také o nezjištěnou mírnou cukrovku, která způsobí, že imunitní systém po očkování nepracuje naplno a ochrana vakcínou není zcela vybudována. Pokud pak dojde k infekci, může být očkování stále výhodou, která může pomoci při záchraně života.
Pokud jde o momentální čísla v Německu (které má přes 83 milionů obyvatel), tak na jednotkách intenzivní péče se tam v současné době léčí 1518 pacientů s covid-19. Z toho 838 pacientů vyžaduje ventilaci. V Německu je v provozu celkem 24 979 lůžek intenzivní péče, z nichž 14 procent je stále neobsazených. (Zdroj: Divi Intensive Care Register, stav k 21. 10. 2021).
V České republice je nyní (k 20. říjnu) podle ministerstva zdravotnictví s covidem-19 hospitalizováno 726 pacientů. Počet osob v těžkém stavu nebo s intenzivní péčí je 114. V Česku bylo dosud podáno 12 001 889 dávek očkování, osob s ukončeným očkováním je 6 038 165. Pro srovnání, v Německu bylo podáno 110 milionů dávek, plně naočkovaných osob je 54,9 milionů, což činí 66 procent obyvatelstva.
Ze všech nových případů nákazy zaznamenaných za říjen v Česku tvoří podle ministerstva tři čtvrtiny lidé, kteří nebyli očkováni. Ze zemřelých za říjen nebyla očkována více než polovina a z nově hospitalizovaných dvě třetiny.
