Rychlé šíření nové varianty koronaviru znamená zavedení přísných pravidel pro miliony lidí v Anglii, Skotsku a Walesu a v dalších zemích, které se teď uzavírají vůči cestujícím ze Spojeného království. Jak se stalo, že během několika měsíců se neexistující forma viru stala v některých částech Anglie tou nejčastější? Vládní poradci tvrdí, že s vysokou pravděpodobností je tato varianta viru nakažlivější než jiné. Všechno je ale zatím na počátku a jsou tu značné nejistoty a máme dlouhý seznam nezodpovězených otázek.

Viry mutují neustále a tak je třeba se soustředit na to, zda se mění jejich chování. Tématem nové mutace se zabývají v článku na BBC.com James Gallagher.

Jsou tu podle něj vlastnosti nové mutace, které vzbuzují pozornost:

Nová varianta rychle nahrazuje jiné a má mutace, které ovlivňují důležitou část viru. V laboratořích se prokázalo, že některé z těchto mutací mají zvýšenou schopnost infikovat buňky. To všechno dohromady znamená, že tu máme variantu, která se může snadněji šířit.

Absolutní jistota ale nepanuje. Nové kmeny se mohou objevit častěji prostě proto, že „jsou ve správný čas na správném místě“. Například právě v Londýně, který měl donedávna nižší stupeň antivirových omezení.

„Laboratorní experimenty jsou nutné, ale chcete čekat týdny nebo měsíce (abyste viděli výsledky a podnikli kroky k omezení šíření)? Za těchto okolností asi ne,“ řekl pro BBC profesor Nick Loman z konsorcia Covid-19 Genomics UK.

Poprvé byla nová varianta odhalena v září. V listopadu stála za zhruba čtvrtinou případů v Londýně. V polovině prosince už to byly téměř dvě třetiny případů. Matematici se pokoušejí vypočítat, co je způsobeno chováním lidí a co je způsobeno virem, ale je to obtížné. Premiér Boris Johnson mluvil o tom, že nová mutace může být přenosnější až o 70 procent. Podle něj to to možná zvyšuje číslo R o hodnotu  0,4. Mezi vědci na to ale zatím nepanuje jednotný názor.

„Množství důkazů ve veřejném prostoru je žalostně nedostatečné k tomu, aby bylo možné vyvodit silné nebo pevné názory na to, zda virus skutečně zvýšil přenos,“ říká profesor Jonathan Ball, virolog z univerzity v Nottinghamu.

Jak se nová mutace ve Velké Británii ocitla? Předpokládá se, že se buď objevila u místního pacienta, nebo byla dovezena z nějaké země s nižší schopností monitorovat mutace koronaviru. Teď lze tuto variantu viru nalézt v celém Spojeném království kromě Severního Irska, ale je silně koncentrována v Londýně a jihovýchodní a východní Anglii.

Údaje z laboratoře Nextstrain, která monitoruje genetické kódy virových vzorků po celém světě, naznačují, že případy v Dánsku a Austrálii pocházejí ze Spojeného království. Případy oznámilo také Nizozemsko.

Práce profesora Raviho Gupty na univerzitě v Cambridge naznačila, že tato mutace zvyšuje infekčnost v laboratorních experimentech dvojnásobně a také snižuje účinnost protilátek v krvi těch, kdo virus už přečkali.

Nejpravděpodobnějším vysvětlením vzniku nové mutace je, že se objevila u pacienta s oslabeným imunitním systémem, který nebyl schopen virus porazit. Místo toho se jeho tělo stalo živnou půdou pro zmutování viru. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mutace činila infekci smrtelnější, ale bude samozřejmě nutné to dále sledovat. Problémem by ale bylo už to, kdyby se počet případů zvýšil a více lidí by potřebovalo nemocniční léčbu.

A nakonec otázka, která napadla snad každého. Budou vakcíny, které teď máme, proti nové variantě fungovat?

Téměř jistě ano, nebo alespoň prozatím. Všechny tři hlavní vakcíny trénují imunitní systém k útoku na několik různých částí viru, takže i při jeho částečné mutaci by vakcíny měly stále fungovat. Obavy by vzbudilo, kdybychom virus nechali získat další mutace. Profesor Gupta říká: „Tento virus je potenciálně na cestě vakcíně uniknout a udělal k tomu prvních pár kroků.“ Zcela by se mu povedlo vakcínu „oklamat“, kdyby se změnil natolik, že by se vyhnul jejímu plnému účinku a dál infikoval lidi. Virus prostě předvedl, že se stále přizpůsobuje, protože je schopen infikovat stále více lidí. To by nás dostalo do situace podobné chřipce, kdy je třeba vakcíny pravidelně aktualizovat. Naštěstí vakcíny, které máme, se dají podle vědců velmi snadno vyladit.