ROZHOVOR / Drony jsou zásadní. Dnes je nemyslitelné u různých rolí na bojišti, ať už je to voják, medik nebo někdo od samostatné útočné brigády, taková zařízení nemít, říká muž, který ukrajinské armádě dodal zhruba 150 bezpilotních zařízení a na twitteru vystupuje pod přezdívkou Vozím drony na Ukrajinu. Kvůli bezpečnosti si ale přál zůstat v anonymitě. V rozhovoru pro deník FORUM 24 vysvětluje, jak by měla vypadat dronová letka české armády, jak náročné je vytvořit si vlastní dron a jak se mění v průběhu války využití takových zařízení.

Ukrajinská armáda není první, která drony ve vojenských konfliktech využívá. Jak zásadní pro ni ale jsou v aktuální válce s Ruskou federací?

Drony jsou zásadní. Dnes je nemyslitelné u různých rolí na bojišti, ať už je to voják, medik nebo někdo od samostatné útočné brigády, taková zařízení nemít. Co se týče moderní armády, tak by drony mít měla. Když si nakoupíte bayraktary a tak podobně, tak to jsou certifikované stroje, které ve vzduchu vydrží dlouho a mají nějaké zbraně. Na Ukrajině jsou ale ve skladech a využívány jsou jen velmi málo. Na frontě létají drony, které jsou komerční, malé, levné, ale nikdy nebudou pro armádu standardizované, protože nelze používat něco, co si člověk postaví doma.

Dron je zákeřná věc, pomáhá, ale v ukrajinské armádě se používá spíš kvůli tomu, že jí nic jiného nezbývá. Ukrajina samozřejmě používá nějaké mavicy (dron pro osobní i komerční účely vybavený kamerou a vyráběný čínskou firmou DJI, pozn. red.), ale spíše jen na pozorování, používá i shazováky na granáty, ale to už je neoficiální a nepodporované zařízení. Používat ho v armádách NATO je naprosto nemyslitelné.

Tudíž Ukrajina komerční drony využívá částečně jen kvůli tomu, jaká je situace na bojišti?

Ano. Česká armáda má také mavicy, ale třeba jen dva nebo tři a jsou spíše na pozorování a aby nějaké drony vůbec měla. Nakoupila jiné a drahé drony. Jsou jich jednotky kusů pro specializovaný oddíl. Na Ukrajině vidíme mnoho typů dronů a v každé jednotce je někdo, kdo s nimi umí létat. Teď se dováží i takzvané FPV (metoda používaná k ovládání dronů z pohledu z první osoby, tedy pilota, pozn. red.), které stavíme a nejsou od žádné firmy. Vidět tohle v české armádě je celkem nemožné.

Jak složité je pro vojáky ničení dronů?

Je možné ho zasáhnout puškou, která dron zaruší, ale musíte ho zpozorovat a musí být v nějaké blízkosti. Dron je malý a letí rychle a je složité ho zasáhnout. Nějaká úspěšnost tam ale je. Nejlepší obranou je plošné rušení, to je asi to nejúčinnější.

Když se podíváte na vývoj války na Ukrajině, mění se nějakým způsobem využití dronů z ukrajinské strany? Přišli například na nové způsoby, jak s nimi pracovat?

Když se podívám na červen loňského roku, tak se teprve začínalo. Dnes už jsme ve fázi, kdy umí drony používat skoro všichni. Od února se používají ve větším měřítku i FPV drony. Ukrajinci si stavějí letadla, která jsou schopná doletět na ruské území a proletět i ruským rušením. Vyvíjejí si i různé typy shazováků, vlastní munici. Někdo používá třeba vlastní granát, ale někdo, kdo k tomu má přístup, tak používá klasickou dronovou munici, jako je třeba kumulativní granát, který je schopný zničit i motor tanku. Posun je tam velký.

Další Mavicy3T s termokamerami jsou u nás a připravujeme je k odjezdu 🤟

Tyto drony jsme mohli nakoupit díky Vašim darům, děkujeme 🤟🚁🇨🇿🇸🇰🇺🇦 pic.twitter.com/9sM2AoJ6Vk

— Vozím drony na Ukrajinu 🇨🇿 🇺🇦 (@VozimDrony) June 9, 2023

Kolik dronů jste na ukrajinskou frontu dodali přímo vy?

Dnes je to nějakých 150 dronů. Zhruba 100 jsme jich dodali do letošního února, to byly klasické komerční drony. K dnešku jsme dodali kromě komerčních i stavěné FPV drony.

Proč jste se rozhodl dodávat právě drony? Předpokládám, že už před válkou jste s nimi měl nějakou zkušenost.

Historicky jsem dronař, létal jsem závody a měl jsem i papíry pro letecké práce od Úřadu pro civilní letectví, takže dronům jsem se vždy nějakým způsobem věnoval. V civilu se věnuji webovým aplikacím, takže drony nejsou nic, co by mě živilo.

K dronům na Ukrajině jsem se dostal tak, že jsme tam minulý rok v létě vezli humanitární pomoc a vojáci řekli, že by potřebovali jeden dron a jestli bychom jim ho nemohli sehnat. Vzhledem k tomu, že jsem k tomu měl blízko, tak jsem jim za jeden měsíc sehnal čtyři drony se čtyřmi shazováky. Dávalo mi to velký smysl, protože nerozumím medicíně ani dalším věcem, tak jsem si řekl, že nejvíc pomůžu, když se budu věnovat dronům. Není to jen o kupování, ale i budování vztahů s Aerorozvědkou (skupina, která vyvíjí drony pro ukrajinskou armádu a cvičí jejich obsluhu, pozn. red.) a vývoji vlastních řešení.

Co přesně tedy Ukrajině dodáváte? Máme si to představit jako velké stroje, nebo jde spíš o stroje, které si může každý koupit v obchodě a létat s nimi i v Česku?

Věnujeme se takzvané teritoriální obraně, takže neděláme drony, které vypadají jako letadla a létají ve vzduchu několik hodin. Dodáváme malé stroje. Ty, které stavíme, jsou velikosti maviců, ale s tím rozdílem, že jsou čtyřikrát levnější a nemají žádné super funkce, jako je stabilizace a podobně. Používají se u nich brýle, takže vidíte obraz, jako kdybyste v tom dronu seděl. Výhodou je, že když míříte na nějaký cíl, tak míříte naprosto přesně. Když shazujete třeba granát z mavicu, tak musíte vědět, jak fouká vítr, protože lehký granát se může lehce vychýlit. Dronem FPV ale letíte i v rychlosti 150 kilometrů za hodinu přímo na cíl.

Stavěné stroje mají ale ohromnou spotřebu, protože unesou daleko větší zátěž než mavic, takže se na ně montují třeba granáty RPG 7. Stavěné drony se používají v útoku a v oblastech, kde je velké rušení. Jak si dron stavíte, tak máte plně pod kontrolou, co v něm je, ale když nějaký koupíte, tak je zpravidla vše napájené na jedné desce a s tím člověk moc nehne.

Jak vypadá taková klasická zásilka, která od vás dojde vojákům na frontu? Co všechno obsahuje? Protože to asi nebudou jen drony, ale i další příslušenství.

Jsou to různé typy dronů, rušičky, antény, zesilovače, motory, brýle i další harampádí, které je potřeba ještě složit dohromady. Dodáváme i tištěné díly. Stavíme další typ dronu, který má jen jednu vrtuli. Je to speciální dron, který se zatím prototypuje. Shazováky nedodáváme, protože si je Ukrajinci tisknou sami.

Zmínil jste, že některé drony sami vyrábíte. Jak složité to je?

Složité to není. Dnes jsou stavěné drony dodávané i jako stavebnice. Člověk o tom musí něco vědět, ale stačí se podívat na dvě videa českých pilotů, kteří natočili, jak začít s FPV létáním, a to je celé.

A jak obtížné je dostat to všechno na frontu? Předpokládám, že k tomu potřebujete nějaká povolení a asi musíte být i ve spojení s armádou, abyste věděli, které typy dodávat.

Dostáváme požadavky. To znamená, že nějaká jednotka potřebuje dron, my jí ho dodáme. Máme ale kontakty i u Služby bezpečnosti Ukrajiny, u speciálních jednotek a tak dál. Tyto požadavky se ověřují, jestli jsou validní a jestli jednotky drony opravdu potřebují. I když jsme vybrali hodně peněz, dronů je málo, protože se o ně stále přichází. Snažíme se je dodat tam, kde se nejvíce bojuje. Když dojde k potvrzení, že je daná jednotka potřebuje, tak třeba minule jsme jeli od Charkova po Cherson po celé frontě. Naše budoucí cesta povede víceméně stejně.

Už o sobě dobře víme a FPV drony se chystají pro specialisty, kteří mají vlastní vysílače a technologie. Není to o tom, že bychom je nabízeli a dostal je každý. Musí nám přijít informace, že jsou jednotky opravdu vytížené a rozumné, protože jsou i takové, které o drony přišly jen proto, že s nimi neuměly zacházet.

Já jsem si na twitteru všiml, že s drony létáte a trénujete v České republice i přesto, že se války přímo neúčastníte. Proč?

Má to dva důvody. Na Ukrajině nejsou jen experti. Co se naučíme od nich, tak implementujeme a zkoušíme tady. Když pak drony dodáváme, tak je dodáváme i s tím know-how, které jsme získali a vyzkoušeli. Ukrajina je velká, je tam spousta lidí a ne všichni všechno umí. Je tam spousta lidí, kteří třeba s FPV prošli jen jedním cvičením nebo čekají na nás, že jim to školení dáme my.

Druhý úhel pohledu je, že jsme v Čechách založili spolek Aerorozvědka a trénujeme kvůli tomu, abychom získávali know-how a stroje pro teritoriální obranu, která snad nebude potřeba, ale v případě ohrožení bezpečnosti budeme mít lidi, kteří to umí, vědí, a nebudeme začínat od nuly. Navíc když jedeme na Ukrajinu, tak se z pohledu pozorovatele účastníme i nějakých misí.

Máme strašně moc zničených tanků, protože první FPV, které jsme udělali, šly hned k testování do Bachmutu. Máme výhodu, že cokoliv postavíme, do týdne létá na Ukrajině.

Takže by se dalo říct, že cvičíte Ukrajince v používání dronů?

Nelze to říct takhle paušálně. FPV dodáváme těm, kteří s nimi umí, ale ostatní jednotky si všímají, že se o nich mluví. Termín Vozím drony se na Ukrajině stal synonymem, jak je získat, takže se na nás hodně obrací a chtějí začít i s FPV. Učíme tam, kde to ještě neznají, ale nedá se říct, že jsme hlavním garantem školení na drony.

Mají už vaše drony na frontě nějaké zářezy?

Strašně moc. Máme hlavně strašně moc zničených tanků, protože první FPV, které jsme udělali, šly hned k testování do Bachmutu. Díky spolupráci máme výhodu, že cokoliv postavíme, do týdne létá na Ukrajině. Byly tam záchranné mise, a když byla ofenziva okolo Chersonu a Rusové utíkali přes Dněpr, jeden Čech za nimi letěl s dronem a sondoval, kde se zastavují a dělají obranné pozice. Potom je to, jak jsem říkal, nespočet zničené techniky.

My se bavíme hlavně o ukrajinských dronech, ale využívá je i ruská armáda. Umí Rusové zacházet s drony stejně jako Ukrajinci? A daří se jim popřípadě kopírovat ukrajinskou taktiku nebo technické složení dronů?

Je to soutěž. Víme, že když Rusové získají nějakou trofej, tak ji kopírují. Na druhou stranu jsou i oni autory některých technologií a zajímavých konceptů. Je to vyrovnané. Máme zatím výhodu v technologiích, ale neustále se zmenšuje. Zatím máme lepší stroje, ale Rusové jsou schopni jich vyrábět daleko více než ukrajinská strana.

Česká armáda ustoupila od záměru nyní pořídit trojici středních bojových dronů Heron 1. Místo toho nakoupí více než 200 menších bezpilotních strojů. Jak by z vašeho pohledu měla vypadat česká dronová letka?

Představuji si to tak, že to jsou střední drony, na které aktuálně cílí, aby mohla armáda držet situační orientaci a povědomí o tom, co se na území děje. To je asi to nejdůležitější. Kromě toho, že drony dávají informace, tak mohou navádět i těžké zbraně.

Měla by ale podporovat dobrovolníky a organizace, protože jak se ukazuje od dob Islámského státu, tak příliv dobrovolníků armádě vždy jen pomohl. Máme spoustu šikovných lidí, kteří nechtějí do armády, ale jsou dobří na technologie, které v krizových situacích dokážou dost pomoct. Armáda by měla umožnit spolupráci s nezávislými organizacemi, protože díky tomu získá know-how.

Hlavně by měla přehodnotit svoje koncepty, protože to, co bylo dřív nemyslitelné, je dnes naprosto běžné. Ať se dnes maskujete jakkoliv, tak vás termokamera, kterou si může pořídit a dostat do vzduchu každý, vidí. Je potřeba to vzít v potaz a udělat revizi. Viděl jsem manuál, co mají dělat Rusové, když jdou na frontu, a jsou tam rady, že mají chodit pět metrů vně lesa, aby je nepřítel neviděl. Termokamera je ale stejně vidí. Na to by se měla armáda zaměřit.

Vy jste se na té změně přístupu armády k nákupu dronů také nějakým způsobem podílel. Armáda tvrdí, že analyzuje poznatky ze současného bojiště. Už jste o tom asi částečně mluvil, ale jaké ty poznatky jsou? Předpokládám, že jsou alespoň částečně od vás.

Nemůžu to potvrdit ani vyvrátit, ale armáda se aktivně zajímá o to, co se děje na bojišti. To, že dron je schopen zničit tank nebo vlétnout do domu, jistě ví. Na druhou stranu si myslím, že armáda nebude natolik agilní, aby tento koncept implementovala. Například v samostatných útočných brigádách na Ukrajině máte dronisty, kteří se o tu doménu umí postarat. V naší armádě jich je ale málo. Kdyby se stalo, že nepřítel nějakou rotu s dronisty zničí, tak to nebude mít kdo dělat. I když se armáda kouká, co se děje v zahraničí, tak si nemyslím, že to povede k tomu, že by najednou aktualizovala celý koncept.