Věčný Jaroslav Kojzar, veterán husákovského Rudého práva, se zamyslel nad problematikou viru a současně do něj vjel jakýsi básnický duch. Taky do něj, tedy pomyslně, vstoupil duch koronaviru a skrze revoluční pero nezničitelného soudruha v Haló novinách 27. února promluvil.

Ocitujme. Kojzar píše: „Jmenuji se COVID, COVID z Wu-chanu. To jméno mně dali lidé a lidé rádi vymýšlejí jména. Medvědice z grónských nekonečných plání je pro medvěda jen medvědicí, stejně jako slonice pro afrického slona. Nazvali mě COVIDEM, dali mi číslo 19 a připojili šlechtický predikát – z Wu-chanu. Tak mě povýšili mezi ty pomazané, mezi ty pány z Lipé, z Růže či z Schwarzenbergu. A měli pravdu. Dokáži ovlivnit svět a zamíchat kartami dějin.“

To jsou věci. Pak to básnické běsnění ještě pokračuje. Rudý veršotepec Ivan Skála (neblahé paměti) by mohl závidět.

Došlo i na jazykovou stránku: „Jmenuji se COVID, COVID z Wu-chanu, a přitom tento predikát je stejně vymyšlený, jako když morovou epidemii nazvali justiniánskou, jako by císař Justinián za ni mohl, chřipku zase připsali Španělsku, ač země pod Pyrenejemi s jejím původem neměla nic společného…“

Ještě k otázkám planety: „Kdyby nebyly války, touha po větší moci nebo úmyslně vyvolaná náboženská a majetková šílenství, nebyly by ani mor, ta »černá smrt«, devastující chřipky, ani tyfus. Války, v nichž umírá mnohem více lidí než na nějaký COVID a ničena je příroda, která se pak nemůže vzpamatovat či se nikdy nevzpamatuje…“

Teď k tomu, kdo za všechno ve skutečnosti může: „Jmenuji se COVID, COVID odkudkoli. Z italských hor, kam přece museli jet se rekreovat čeští lyžaři, protože na to »měli právo«, z jedné zapadlé pražské restaurace, kde se pilo »z jednoho poháru«, z chajdy u Máchova jezera, kde se seznamovali noví studenti Karlovy univerzity, z provokačního stolování na Karlově mostě, z barů a neposlušnosti…“ Bla, bla, bla. Čest práci.

No a tečka: „Jmenuji se tedy COVID. A nemusím tu být, jestliže všichni pochopí, že život planety je v jejich rukou, že podle toho, jak se budou k PŘÍRODĚ chovat, bude se vyvíjet i život na Zemi. Je to tak těžké pochopit?“

Tak stručně. Tomuhle COVIDU se říká čínský virus, protože se v Číně objevil. Zůstalo mu to označení mimo jiné tak snadno i proto, že Číňané (respektive Komunistická strana Číny, protože bez ní si tam nikdo ani…) nejdřív vážnost situace popírali a okolnosti tajili. Pak šikanovali lékaře, co na hrozící pohromu upozorňovali. Dnes nám tvrdí, že v celé obrovské Číně s 1,4 miliardy obyvatel mají asi deset nových případů nákazy denně a za více než rok 4636 mrtvých, od konce loňského dubna prakticky žádné nové. Takže příště chceme o Karkulce a o tom, jak má Si Ťin-pching rád lidi a pandy.

Ale s tím sebeztotožněním se s virem se soudruh Kojzar trefil. Komunismus je něco jako koronavirus. Množí se, mutuje, zabíjí, všechno je mu jedno. Nějaké protilátky by se hodily.