NÁZOR / Humor ve stylu nádražního bufetu v nejvyloučenější ze všech vyloučených lokalit nalezl svůj domov i v Trikoloře. Zuzana Majerová v sobotu ve 20 hodin 24 minut podlehla jakémusi nutkání a podělila se na facebooku o „vtip“. Dalo by se konstatovat, řekni, čemu se směješ, a já ti řeknu, kdo jsi.
„Omlouvám se za poněkud pozdní a ‚nevyžádanou informaci‘. O ten smích se prostě musím podělit!“ přiznala se k duševním tenzím předsedkyně a představila svému stádečku obrázeček.
Bylo to tak hloupé, že její příspěvek už koluje s komentáři po sociálních sítích.
Tu sochu z Brna zná každý. To druhé dílo pochází od umělkyně jménem Maria Scanu a nazývá se Madonna dei Naviganti. Je celkem jasné, proč na jeho základě vznikla celá řada memů a narážek, z nichž některé jsou i inteligentní, protože jejich autoři jsou inteligentní, a navíc nejsou zlí. Ani činovníkům útvarů, jako je například Trikolora nebo SPD, není potřeba vysvětlovat podobu s jistým ženským orgánem. Ten v Indii uctívají v teorii i praxi, na Západě ovšem většinou jen v praxi, a to často pokleslé.
Zuzana Majerová, zřejmě v zoufalství nad svým zpackaným politickým osudem, se rozhodla vysmát jedné političce z TOP 09 a jedné od Pirátů. Pustila se na dost křehký led, protože nepochopila princip, na jakém funguje bumerang. Inteligencí a schopnostmi se politikům, které se pokusila urazit, ani zdaleka nevyrovná a myslící lidi nemá jak oslovit.
Oddaní stoupenci někdejší poslankyně, která poněkud přeceňuje své schopnosti, postrádá jakýkoli vkus a šíří blepty plně vyhovující zájmům zločinného útvaru s názvem Ruská federace, se to pochopitelně líbí.
Zamýšleným publikem je to, čemu se říkalo chátra, holota, cháska, sebranka. Sociologická encyklopedie poukazuje na historické používání pojmu, které se týkalo sociální vrstvy vydělující se z chudiny, která je charakteristická „agresivitou, amorálností, egoismem, nekulturností i animálností potřeb. Jde o osoby nejnižšího sociálního statusu, s výrazně negativistickým vztahem k sociálnímu řádu a nedostatkem porozumění pro celospolečenské zájmy. Tyto osoby většinou prošly procesem sociální degradace a bývají považovány za deklasovanou vrstvu“.
To bychom mohli doplnit tím, že součástí lůzy z hodnotového hlediska mohou dnes být i jedinci, kteří přímo nestrádají chudobou, ale mají pocit, že jsou chudí a ožebračení, protože jim to nějaký vůdce vysvětlil. Někteří lidé mohou být velmi chudí, ale nenechají ze sebe udělat lůzu, další nějak dospěli až k akademickému titulu, a přitom jsou na úplném dně stoky.
Zdá se, že ona záchrana „autentické pravice“ a boj za „normální svět“ a „konzervativní hodnoty“ na sebe ve spolcích jako Trikolora vzaly velmi specifickou podobu.