Sociální demokracie tento týden představila své priority před volbami do poslanecké sněmovny. Objevila se mezi nimi jedna tradiční sociálnědemokratická, ke které se ČSSD pravidelně vrací, ovšem současná doba jí není příliš nakloněná. Jde o zkracování pracovního týdne.

Předseda České strany sociálně demokratické Jan Hamáček při příležitosti zveřejnění stranických priorit pro následující období zdůraznil: „Jsme jediná politická strana, která hájí zájmy střední a nižší třídy. Touto optikou koukáme i na priority naší strany,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Hamáček a dodal: „Nejbližší prioritou, kterou chceme otevřít, je dostupné bydlení. Chceme se vrátit i k tématům týkajících se kvality práce, tedy možnosti zkrácení pracovního týdne či prodloužení dovolené. A v neposlední řadě se chceme zaměřit na důstojné důchody.“

Na první poslech zaujme téma zkrácení pracovního týdne. Šéf sociální demokracie Hamáček už ale neříká, jak moc by si ho přál zkrátit. V minulosti se sociální demokraté snažili otevřít debatu o čtyřdenním pracovním týdnu.

Konkrétně ale například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na sjezdu své strany v březnu 2019 hovořila jen o návrhu na zkrácení pracovní doby o půlhodinu denně, tedy o pracovním týdnu, který by měl celkem 37,5 hodiny, což je docela velký rozdíl. O stejném návrhu mluvil i předseda ČSSD Jan Hamáček. Se shodným zkrácením pracovním doby přišla již v roce 2018 také Českomoravská konfederace odborových svazů v čele s Josefem Středulou.

Čas od času se ovšem sociálnědemokratická partaj odhodlá vytáhnout z klobouku i myšlenku čtyřdenního pracovního týdne. Ne že by ho s veškerou vážností chtěla prosazovat a zavést, ale minimálně s ním žongluje před svými potenciálními voliči a tváří se, že jí tato idea je velmi blízká a sympatická a rozhodně by k ní chtěla směřovat a jednoho dne ji opravdu uskutečnit.

Plácnutí do vody a otevření debaty

Například loni v lednu zveřejnil Jan Hamáček na svém facebookovém profilu fotografii lesa s otázkou: „Co byste dělali v pátek, kdybyste nemuseli do práce?“ A doplnil ji následujícím komentářem: „Čtyřdenní pracovní týden. Chápu, že když se začíná mluvit o změnách, nebereme je vážně. Na druhou stranu lidé dříve věřili, že ani zkrácení pracovního týdne z 6 na 5 dnů není možné. A stalo se! Dokázali byste si dnes ve vaší práci představit, že když své úkoly na týden zvládnete za 4 dny, začne vám víkend už ve čtvrtek odpoledne? Co byste pak dělali v pátek?“

Ve skutečnosti šlo jen o takové plácnutí do vody, které člověka nic nestojí, zároveň však vůbec nic nezmenaná. Sociální demokraté tomu říkají otevření debaty. Jaký ale dává smysl začínat hovor o čtyřdenním pracovním týdnu diskuzí o tom, jak bychom nově získaný čas využili a co bychom všechno mohli dělat?

Mnohem větší význam by mělo řešit, za jakých podmínek si můžeme čtyřdenní pracovní týden dovolit a co jeho zavedení brání. Ptát se lidí na to, co by dělali s volným pátkem, nemá s věcnou, kritickou a na faktech založenou debatou vůbec nic společného. Jde pouze o snahu zalíbit se a slyšet od svých případných voličů, jak skvělé by bylo, kdyby mohli pracovat méně. A sociální demokraté se pak mohou bít v prsa a říkat, že právě na tom jim záleží a že o to budou usilovat.

Volný pátek a kratší pracovní doba

Podobným způsobem už ale ČSSD a její představitelé debatu o čtyřdenním pracovním týdnu otevírali několikrát. Třeba před volbami do obecních zastupitelstev a senátu v roce 2018 přišla se spotem ke kratší pracovní době, který byl založený na tom, že se lidí ptali, jak využijí více volného času. Klip pak končil sloganem: ČSSD – s námi přijíždí kratší pracovní doba za stejné peníze.

Dále čtěte

Maláčová se Středulou si povídali o práci. Lidé jim to nevěří. Chtěli by vidět odborového předáka u soustruhu

Ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová začala natáčet videa o práci a její budoucnosti. První bylo…

No, nepřijela. Hamáčkova strana se v tomto tématu za několik let nikam neposunula a nic neprosadila a její představitelé o zkrácení pracovního týdne stále dokola jenom mluví a ptají se lidí na to, co by s nově získaným časem dělali. Nyní se k němu chtějí zase vrátit a opět se vůbec nezabývají tím, jestli je zkracování pracovního týdne aspoň trochu reálné.

Dnes je přitom tahle otázka ještě naléhavější a potřebnější než kdykoli předtím. Zadlužení státu rapidně stoupá, velké části ekonomiky mají problémy a s vysokou pravděpodobností nás čekají dost obtížné časy, kdy se zkrátka budeme muset celkem otáčet.

Za těchto podmínek zkracování pracovního týdne opravdu není na pořadu dne a pokud se o něm chtějí sociální demokraté bavit, tak už teď je jasné, že se v debatě o něm nedostanou dál než přesně do tohoto bodu: Co byste dělali v pátek, kdybyste nemuseli do práce?