Po údajné velké změně by každý očekával, že Česká strana sociálně demokratická se jasně vymezí proti Andreji Babišovi (hnutí ANO) a ve druhém kole prezidentské volby jasně podpoří generála Petra Pavla. Nutno ale přiznat, že by to byla očekávání falešná, ČSSD se totiž vůbec nepoučila a lavíruje.
Předseda sociálních demokratů Michal Šmarda v prvním komentáři k volbám neuvedl žádné jméno a napsal, že doufá, že zvítězí demokracie a svoboda. O pár dní později na sociálních sítích vyvolal dojem, že bude „zřetelně dávat najevo svůj názor“, jenže místo aby alespoň tentokrát zazněla jasná slova, Šmarda začal blábolit cosi o tom, že potřebuje vědět, jaké má Petr Pavel názory na důchodovou reformu.
Možná jde o stockholmský syndrom, možná se předseda ČSSD rozhodl uštědřit své straně poslední ránu z milosti. Těžko říct. Ale nejen že ČSSD tímto přístupem znovu ukázala, že není schopna se jasně postavit za demokracii, přestože slovo demokratická má i v názvu, tak také už víme, že i když Babiš sociální demokracii v podstatě zničil, ani její trosky se mu nepostaví.
Samozřejmě že hlasy od sociálních demokratů tyto volby nerozhodnou. Je ale vážně šokující, že někdo, kdo o sobě tvrdí, že chce ČSSD vrátit na výsluní, neví, jakým způsobem má přistoupit k tomu největšímu riziku pro stát i pro ČSSD. Ale vzhledem k tomu, že sociální demokracie se vesele nechávala vysávat Babišem osm let, přičemž asistovala při tom, jak on vysává Českou republiku, asi se nesmíme zase tak moc divit.
Často se opakuje, že české politice by prospělo, kdyby měla silnou levicovou stranu. Část voličů, kteří nyní volí populisty, by k ní jistě přešla. Jestli se ale proti těm populistům taková strana není schopna alespoň slovně vymezit, pak to určitě není sociální demokracie, na koho tady čekáme, aby se situace změnila a aby ti, kdo volí hnutí ANO kvůli slibům dalších a dalších peněz, hlasovali pro stranu, která nepatří do holdingu. ČSSD z něj totiž zjevně stále ještě neodešla.