Sociální demokraté jsou neustále oslabováni tlakem zvenku, ničí se ale i sami zevnitř své strany. Zdá se, že konec ČSSD je blíž, než se může zdát. Ve středu to ukázalo hned několik faktorů – odmítavý postoj senátorů ČSSD k tomu úplně se sklonit před hnutím ANO a na druhé straně neustálé ustupování vyjednavačů, kteří pravděpodobně brzy kývnou i na to, že Andrej Babiš může dělat premiéra i jako pravomocně odsouzený dotační podvodník.

ČSSD je rozdělená poměrně jasně. Na jedné straně stojí ti, kdo si již vládní angažmá s Babišem zažili (nejhlasitější z nich je Lubomír Zaorálek), spolu se senátory, za které vystupuje hlavně Milan Štěch (mj. také kritik Miloše Zemana). A na straně druhé je ambiciózní Jiří Zimola, který se na jakékoli teplé místečko cpe už dávno, spolu se slabým předsedou Janem Hamáčkem.

Zimola své spolustraníky-kverulanty okamžitě pomluvil a prohlásil, že senátoři mají stejný hlas jako ostatní členové ČSSD, takže ignoroval, že byli zvoleni občany v senátních volbách – a také je zastupují. Tak se Babišovi podařilo vrazit do už tak rozklížené strany další klín.

To nejabsurdnější vystoupení ovšem bezkonkurenčně předvedl Jaroslav Faltýnek. Označil za absurdní, že ČSSD požaduje, aby prvoinstančně odsouzený politik skončil ve vládě – očividně tedy počítá s tím, že přinejmenším jeho šéf bude kvůli podvodu s Čapím hnízdem uznán vinným.

Opravdu by si něco takového nechala líbit sebevědomá strana? Těžko. Ovšem jak se zdá, sociální demokraté se svou cestou ke srázu snaží mačkat brzdu i plyn zároveň, zatím však jedou spíše dobředu. A až budou úplně na okraji, možná za pár funkcí kývnou na to, že premiér může sedět třeba ve vězení. Ostatně časy se mění a už je líp.