Mítink ČSSD před minulými volbami. Zleva Miroslav Toman, Jana Maláčová, Jan Hamáček a Antonín Staněk FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Sociální demokracii vzniká zajímavá konkurence. Vytvořila se v prostředí, které bylo ještě donedávna ČSSD velmi silně nakloněné. Jde o další doklad toho, jak se od strany odtahují nejen její straníci, ale také příznivci a sympatizanti. To, že nad stranou zlomili hůl dokonce lidé ze spolku Idealisté.cz, je přitom velmi symbolické. Partaji tak i vlivem jejího vládního angažmá utíkají spojenci, se kterými mohla dosud počítat.
Na začátku června požádalo o registraci na ministerstvu vnitra nové hnutí Idealisté, které navazuje na spolek Idealisté.cz. Úplně původně byli Idealisté součástí Mladých sociálních demokratů, následně se z nich vydělili a založili samostatný spolek.
Idealisté.cz měli vždy velmi blízko k ČSSD, hlásili se k sociálnědemokratickému pohledu na svět a byli v podstatě považovaní za druhou mládežnickou organizaci sociální demokracie. Byť nesdružovali jen členy ČSSD, ale i nestraníky nebo členy jiných stran.
Dění v sociální demokracii bylo pro Idealisty po celou dobu jejich existence velkým tématem, záleželo jim na její kondici a na tom, aby byla skutečně sociálnědemokratickou stranou, nikoli národněsocialistickou. Důležitou roli pak spolek sehrál po volbách v roce 2013, kdy se v době tzv. lánského puče jeho členové postavili na stranu tehdejšího předsedy ČSSD Bohuslava Sobotky a vyjadřovali mu podporu demonstracemi.
Založení politického hnutí Idealisté, které přímo navazuje na tradici tohoto spolku, má tak velkou symbolickou hodnotu a dá se chápat jako definitivní rozchod s ČSSD. Pro sociální demokraty v čele s Janem Hamáčkem to není nic příjemného. Ze spojenců a podporovatelů, kteří jim vždy rádi pomohli například s volební kampaní (a taková pomoc se hodí, zvlášť když stranická pokladna zeje prázdnotou), se stávají konkurenti.
Zároveň je to signál pro všechny mladší voliče, kterým ČSSD připadá příliš zkostnatělá a lpějící na funkcích a prebendách a kteří mohli ještě váhat, zda jí třeba se zaťatými zuby v příštích volbách nehodit svůj hlas. Teď už budou mít jasnou alternativu a nebudou si s tím muset lámat hlavu.
Bratrovražedné války
Když ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová v sobotním Právu uvedla, že časy bratrovražedných válek jsou v sociální demokracii minulostí a předseda Hamáček stranu sjednotil, opomněla tak to, že současně s tím se vnitrostranická opozice a nespokojenci se stranickým vývojem přesouvají mimo partaj a začínají ČSSD konkurovat.
Nakolik se bude hnutí Idealisté ve volbách dařit, je zatím předčasné hádat. Už teď se dá říct, že míří na voliče, na které ČSSD pod Hamáčkovým vedením působí jako zamrzlá v minulosti a neschopná přicházet s moderními a neotřelými řešeními.
Na svých webových stránkách tak například uvádí: „Současná společnost podle nás zoufale potřebuje návrat k ideálům coby motoru změn namísto neustálých pragmatických ústupků. Politické strany a politici se musí snažit změnit myšlení lidí k lepšímu, nikoliv neustále přemýšlet, jak se lidem pouze zalíbit.“
Už jen to, že se ČSSD nepodařilo tento proud podchytit a lidi kolem spolku Idealisté.cz si udržet, takže vše vyústilo v založení nového hnutí, je velká prohra sociálních demokratů.
Skutečný sociální demokrat
Zásadním momentem rozchodu Idealistů se sociální demokracií bylo rovněž rozhodnutí strany podílet se na vládě Andreje Babiše v roce 2018. Spolek Idealisté.cz tehdy patřil k jedněm z největších kritiků vstupu ČSSD do Babišova kabinetu a jeho představitelé se proti němu vyjadřovali i v době konání vnitrostranického referenda na toto téma.
Hnutí Idealisté tak může být variantou i pro ty levicově naladěné voliče, kteří nesouhlasí s tím, že sociální demokracie v pozici menšího koaličního partnera poskytuje Babišovi krytí a drží ho u moci. To může ČSSD dále oslabit.
Pokud se ministryně Maláčová rovněž v rozhovoru pro Právo ohledně členů, kteří ČSSD opouštějí, vyjádřila, že se „v těžkých časech ukazuje, kdo je skutečný sociální demokrat“, výrazně si tím usnadňuje práci. Ze sociální demokracie totiž neodcházejí jen lidé jako Jiří Zimola či Jaroslav Foldyna, ale například i zmiňovaní Idealisté – tedy odpůrci současného koaličního vládnutí. Přitom ti k tomu naopak mohou mít ten důvod, že se sociální demokracie podle nich nedůstojným angažmá ve vládě vzdálila svým hodnotám.
Když se řešil vstup do vlády, spolek Idealisté.cz ho odmítal právě s odkazem na nedostatečné zastoupení sociálnědemokratických programových bodů ve vládním prohlášení. Je tedy velká otázka, kdo je větší sociální demokrat – zda ten, kdo v ČSSD zůstává, nebo ten, kdo jí dává sbohem.
Jana Maláčová, Jan Hamáček a další jsou na dobré cestě učinit ze sociální demokracie trosky, a ještě se u toho bijí v prsa, že jen oni jsou těmi pravými sociálními demokraty, kterým na sociálnědemokratické partaji záleží ze všech nejvíc, což se prý pozná podle toho, že v ČSSD a ve svých vládních funkcích zůstávají. Už jim to ale přestali věřit i idealisticky naladění mladí lidé ve zmíněném spolku. A vzhledem k tomu, jak nízké jsou preference ČSSD, velká část voličů sociální demokracie je v tom už předešla.
