Koalice nejsou zajisté nic zlého, většina evropských států s koaličními vládami žije. Ovšem aby koaliční vlády byly funkční a perspektivní, tak partneři, kteří je tvoří, musí býti zhruba ve stejné politické třídě. Není-li tomu tak a jeden z partnerů je naprosto dominantní, dopadá to tak, že všechny úspěchy si bude připisovat on, zatímco naopak neúspěchy budou připsány tomu slabšímu, protože všechno brzdí. K tomuto najdeme příklady například v Německu, kde FDP na koalici s CDU doplatila a také značně oslabená SPD měla těžkosti. Ale takových příkladů bychom našli více. Sotva někdy se z opravdu podřadné pozice během vládnutí podařilo slabšímu partnerovi posílit a vytáhnout se zase nahoru.
Pan premiér Babiš si ovšem všechny populární kroky minulé vlády připsal a Černého Petra ponechal socanům, přestože v předešlé koalici s ČSSD byl trochu slabším partnerem on. Nyní novou koalici zcela ovládne.
Nejhorší rádce je vždy strach. Velkým strachem postižení lidé dokáží i spáchat sebevraždu. Toto se, bohužel, děje u Sociálně demokratické strany. Pan Zimola, čelní představitel této strany a bývalý jihočeský hejtman prohlásil, že vytvoření koalice s komunisty a hnutím ANO je poslední šance k přežití.
Možná že nějaký spolek, snad se bude i nazývat strana, která bude ve svém jménu mít spojení sociální demokracie, bude po tomto experimentu nadále existovat a bude se ucházet o přízeň voličů, posty ve státní správě a tak podobně.
Ale ČSSD tímto činem pouze páchá sebevraždu.
Byla to v československých a českých dějinách od jejich založení v roce 1878 významná strana. Za první republiky trpěli, protože byli slabší než komunisté, ale její představitelé, připomínám třeba Vojtu Beneše, byli opravdoví demokraté. Rád bych také při této příležitosti vzpomněl i Rudolfa Battěka, zesnulého bojovníka za opravdovou sociální demokracii i v době komunismu, kterého ovšem potom Paroubek ze strany vyloučil.
Nicméně zradí-li ČSSD své ideály spojením na jedné straně s dosti bezohledným podnikatelem a miliardářem a na straně druhé s komunisty, tak se každý musí ptát, k čemu tato strana vlastně je. Sociálně demokratickou již není. A jak pravil Tomáš Garrigue Masaryk, i strany vznikají a zacházejí na ideálech, na kterých byly postaveny. Škoda, byla to opravdu významná strana.
Autor je čestný předseda TOP 09