Ohromná katastrofa, která postihla před pár hodinami Paříž, nám připomněla křehkost existence geniálních lidských výtvorů. Je to vhodná příležitost, aby si člověk připomněl svá setkání s velkými díly lidské kreativity a duchovnosti. Proto přináším k inspiraci či k zajímavé vzpomínce přehled katedrál, které se mi nejvíce líbily. Nemohou tu být všechny a pořadí tu nemá smysl poměřování.
1. Paříž, Notre-Dame
Čestné první místo ovšem patří právě dnes chrámu Matky Boží v Paříži, neboli katedrále Naší Paní. Vzpomínky na pařížskou katedrálu Notre-Dame jsou pro každého návštěvníka hluboké a dojem z ní je ohromující. Představte si jen, že ta severní věž, která se v noci 15. dubna 2019 při požáru zřítila, měla plných 91 metrů. Završovala křížení hlavní lodi s lodí příčnou a symbolizovala jemnost, křehkost i velkolepost tohoto díla z 12. a 13. století. Kouzlo této katedrály by vydalo na knihu. Mě zaujal zdánlivý detail: vnější zdi katedrály jsou až po střechu zdobeny sochami andělů, ďáblíků a divných ptáků, jež prezentují fantastický svět gotické obraznosti. Jsou rozeseté po celé stavbě a jistě jich mnoho muselo i při katastrofě utrpět, třebaže jsou z odolného kamene.
2. Orvieto, katedrála Nanebevzetí Panny Marie
Dóm v italském Orvietu má tři vznešené a nádherně vymalované portály, jež působí jako barevné drahokamy zasazené do zlata. Uvnitř jsou geniální fresky Lucy Signorelliho, kupříkladu Vzkříšení mrtvých či Příchod Antikrista. Chrám i město stojí na vrcholu tufové hory, což činí dojem ještě impozantnější. Katedrála vlastně trůní na vrcholu někdejší sopky. Z terasy vedlejší tratorie lze sledovat světelnou proměnu chrámu v pozdním odpoledni u láhve vína Orvieto. Dóm byl postaven na památku zázraku, který se v nedaleké Bolseně přihodil českému knězi Petrovi, vyšehradskému kanovníkovi na jeho pouti do Říma. Při proměňování hostie během mše zapochyboval nad přítomností Krista v chlebu a hostie začala krvácet. Na místě Orvita papež tehdy potvrdil pravost zázraku, a proto tu stojí tak krásný dóm.
3. Kolín nad Rýnem, katedrála svatého Petra a Panny Marie
V tomto starobylém i moderním městě došlo k zázračné symbióze masivní gotické katedrály s vlakovým nádražím a s železničním mostem přes řeku Rýn. S délkou 147 metrů a výškou věží 157 metrů je kolínský dóm jednou z největších gotických katedrál na světě. Do protějšího hotelu zasadil spisovatel Heinrich Böll svůj román Biliár o půl desáté. Vpravo na náměstí je špičková galerie moderního umění.
4. Burgos, katedrála Panny Marie
Až půjdete pěšky do Santiaga de Compostela, zastavte se v nejstarší španělské gotické katedrále. Působí, jako by měla průčelí hned na dvě náměstí. Její ornamentální žebroví připomíná arabskou architekturu. Uvnitř najdete hrob legendárního rytíře El Cida.
5. New York, katedrála svatého Patrika
Je to nejmladší katedrála z tohoto výčtu a je postavena v neogotickém slohu, který ostře kontrastuje s okolními mrakodrapy. Nachází se na 50. ulici a Páté Avenue hned naproti Rockefellerovu centru. Je 138 metrů dlouhá, 53 m široká a její věže dosahují až do výšky 101 metru. Přitom ale působí vedle obřích staveb jako taková velká hračka přenesená z daleké Evropy. Uvnitř vás zaujme množství míst k sezení. Je tu místo až pro 2200 lidí.
6. Florencie, Dóm Panny Marie v květech
Šarmantní průčelí bělostného chrámu tvoří překrásný soubor s dvěma staršími, ale přitom opticky sladěnými stavbami. S krásnou Giottovou zvonicí a s baptistériem z 10. století s pověstnou Rajskou branou od Ghibertiho. Již z dálky vás ohromí Bruneleschiho kopule, na níž se pak budete chtít pořád dívat. A také se do ní můžete vyšplhat a užít si fantastický výhled na Florencii. Kopule je stavební zázrak z 15. století opředený legendami. Po sestupu dostane člověk chuť na florentský biftek.
7. Vídeň, katedrála svatého Štěpána
Do mého výčtu patří už kvůli kulturní blízkosti Vídně katedrála svatého Štěpána. Ale nejen proto. Její dvě věže nad průčelím, jimž se říká Pohanské, připomínají, že zde, velmi blízko k našim hranicím, bylo důležité kulturní místo starých Římanů. Světelné efekty vitráží umocňují hluboký posvátný prostor. Pětka vyrytá do fasády vedle brány kostela je symbol protinacistického odboje z období války. Arcibiskupem této katedrály je náš rodák od Litoměřic Christoph Schönborn.
8. Londýn, katedrála svatého Pavla
Jak by mohl člověk nemilovat Westminsterské opatství? S omluvou tomuto kostelu králů však zařadím na toto gigantický chrám svatého Pavla. Jak kvůli centrálnímu umístění v londýnském City, tak kvůli fascinujícímu baroku, rozměrům průčelí a nebo také kvůli zadtoupení anglikánské víry. Je to velké dílo Christophera Wrena, který po šíleném požáru Londýna a zřícení předchozí gotické baziliky dal městu novou hrdost. Před nacistickým bombardováním chránili tento poklad i českoslovenští piloti.
9. Milán, Katedrála Narození Panny Marie
Když člověk vstoupí na milánské náměstí Piazza del Duomo třeba z galerie Viktora Emanuela, tak mu spadne čelist. Chrám vypadá jako šlechtična se širokou sukní. Gigantické vnitřní prostory ještě předčí výhled ze střechy, při němž bývají vidět Alpy v místě velkých lombardských jezer. Mimochodem jeden čas byl pověřeným vládcem Milána český maršál Radecký, který nám přinesl z Milána smažený řízek. Člověk si představí, jak sem chodil na mši.
10. Remeš, Katedrála Notre-Dame
Vedle pařížské Notre-Dame je i chrám Panny Marie v Remeši místem, které během francouzského pobytu musel mnohokrát navštívit i náš pozdější král a císař Karel IV. Je to místo korunovace francouzských králů. V této katedrále najdeme barevná okna, jež navrhoval český malíř Josef Šíma, neboť původní vitráže zničila lůza během Velké francouzské revoluce. Okno za hlavním oltářem navrhl Marc Chagal a je mimořádně krásné.
11. Barcelona, bazilika Sagrada Famiglia
Docela často se lidé, kteří jezdí do Barcelony dávají spontánně do řeči na téma, jak pokračuje stavba Gaudího kostela Svaté rodiny. nejde vlastně o katedrálu, protože zde nesídlí biskup, nicméně navykli jsme si označit pojmem „katedrála“ každý velký kostel. Tento kostel je tedy tak gigantický a tak kreativní, že jde vždy o velký zážitek. Když jsem viděl tento chrám poprvé, bylo to obrovské stavenistě. V roce 2010 papež Benedikt XVI. chrám vysvětil a dnes je z něj skutečný Boží dům. Osobně nejvíce doporučuji soustředit se na vnitřní hru barevných světel.
12. Řím, bazilika svatého Petra
Všichni, kdo jsme zde byli a vracíme se sem, známe ten pocit nevýslovné fascinace. Co k tomu prostoru dál dodat? Doporučuji si prohlédnout renesanční a barokní náhrobky z let, kdy papežové nešli křesťanskému lidu právě tím nejlepším příkladem. Jejich sochy ukazují, že kupříkladu dost jedli. Ale ohromný církevní prostor unese jejich tělesnost s přehledem. Jinak je málo věcí na světě tak čistě krásných, jako zdejší Michalangelova Pieta. Snad ještě jeho David.
13. Praha, katedrála svatého Víta, Vojtěcha a Václava
Náš málo zbožný národ má své srdeční místo v kostele na kopci nad řekou. Poloha, stavba a duše tohoto chrámu jsou jedním slovem úžasné. Parléřův chór ukazuje na těsnou provázanost našich kulturních dějin s latinským světem a s německou i francouzskou architekturou i řemeslem. Proto hlava nebere, když se někdo pod tímto vznešeným kostelem začne dívat na Východ. Rámě svatého Víta daroval našemu knížeti Václavovi král Jindřich Ptáčník, a Václav proto zde postavil předchozí románský kostelík. Tím oba společně dali Praze její panovnický význam a duchovní velikost. Nezapomenutelné řádky věnoval naší katedrále ve svém románu Proces spisovatel Franz Kafka. A svojí arogancí ji znesvětil prezident Klement Gottwald, když si tu nechal požehnat od církve, kterou pak krutě potlačil a okradl. To hlavní, co bychom ale měli pociťovat při pohledu na naši katedrálu, je vědomí sounáležitosti s celou kulturní Evropou.
14. Katedrála svatého Petra v Regensburgu
Na samotný závěr bych ještě rád upozornil na jednu skvělou katedrálu. Stojí v nedalekém Řezně a je také zasvěcena svatému Petrovi. Kromě toho, že je to krásná dáma nad Dunajem, tak je to také místo, kde bylo v roce 845 pokřtěno 14 českých knížat. Tím, že byli pokřtěni, tak se z těchto Slovanů už nikdy nemohli stát otroci. V latinských i jiných jazycích se totiž slovo “Slovan” a “otrok” často překrývá. Proto bylo lepší být pokřtěným Čechem než pohanským Slovanem. Dnes se tento kulturní výkon našich předků podceňuje.
—-
Bylo by ještě možné mluvit o katedrále v Seville, v Lisabonu či Pise. Nemiluji jen čtrnáct katedrál, ale miluji bez nadsázky všechny, které jsem v životě viděl, protože jsou neuvěřitelným zosobněním lidské cesty vzhůru.
Chybí mi ještě poznat katedrálu Svaté Moudrosti v Istanbulu, kde bych ovšem neměl velkou radost, že zde již není ortodoxní křesťanský chrám, nebo katedrálu svatého Vasila Blaženého v Moskvě, které tolik ublížili komunisté, jako ostatně celému Rusku.
Když někde v Evropě shoří střecha katedrály a spadne její věž, tak cítíme, že je to i naše věc a že se nás to týká. Chtěl jsem upozornit, jak nás v Evropě katedrály spojují. A koneckonců po celém světě.
Zdroj fotografií: Profimedia.cz