GLOSA / Pokud vás při pohledu na čerstvý žebříček nejšťastnějších zemí světa přepadla závist, případně touha emigrovat třeba do Švédska, vězte, že to nemusí být tak růžové, jak se zdá.
Země tří korunek obsadila čtvrtou příčku, ale podle nejnovějšího průzkumu Göteborské univerzity se tři čtvrtiny obyvatel domnívá, že se Švédsko ubírá špatným směrem. Průzkum od roku 1986 zkoumá postoje a hodnoty Švédů a od roku 2012 v něm zaznívá otázka, jestli si lidé obecně myslí, že vývoj v zemi jde dobrým, nebo špatným směrem.
Ještě nikdy nebyl podíl pesimistů tak vysoký jako teď. Z 12 tisíc dotazovaných jsou jich celé tři čtvrtiny. Téměř 90 procent respondentů je pak toho názoru, že se švédská ekonomika za poslední rok zhoršila. „Myslím, že jde o kriminalitu a střelbu, rostoucí inflaci a vysoké ceny potravin,“ uvedla Annika Bergströmová, ředitelka institutu SOM při Göteborské univerzitě, který průzkum provedl.
Žebříček, který každý rok připomíná 20. březen jako Mezinárodní den štěstí, vychází z údajů ze 140 zemí světa. Hodnotí se přitom šest faktorů: sociální podpora, příjem, zdraví, svoboda, štědrost a absence korupce.
Člověk by musel být Švéd nebo v této zemi dlouho žít, aby ten rozpor dokázal spolehlivě vysvětlit. Ale detektivky s Kurtem Wallanderem četli i lidé mimo Švédsko. A snadno si vybaví, jak chmurně se policejní komisař díval na tehdejší současnost a budoucnost své země.
Nabízí se tak vysvětlení, že je to právě vysoká kriminalita, která ze Švédů dělá pesimisty. A tu žebříček štěstí nezahrnuje.