NÁZOR / Stejně jako u každého výrobku platí i u alkoholu, že reklama na něj musí potenciálního zákazníka zaujmout. Existuje spousta promyšlených strategií, jak toho docílit. Když však výrobce používá pro podporu svého zboží vyloženě hloupé, ba co víc, současně i velmi nebezpečné slogany, mělo by se na to jasně upozornit.

Letní období je speciálně v Česku historicky pevně spjaté s vodáctvím. Spousta lidí vyráží sjíždět naše krásné řeky s tím, že si užijí trochu adrenalinu, poznají okolí, kterým projíždějí, a také s přispěním alkoholu zažijí spoustu legrace.

Na spojení vodáctví a alkoholu vsadila při své reklamě na Zelenou Svach firma Lihovárek.cz. Tato lihovina s dvacetiprocentním obsahem alkoholu má podle prodejce pochopitelně skvělou chuť, která je garantována absencí průmyslového zabarvení a stoprocentního využití přírodních produktů, kterým dominuje máta.

Do této chvíle je vše v pořádku. Co však vůbec v pořádku není, je forma, kterou firma výrobek na internetu propaguje. Na webových stránkách společnosti na nás v souvislosti se Zelenou Svach vyskočí heslo „povinná vodácká výbava“ a další odkaz na popis výrobku, který je pojmenován „jedu na vodu“.

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Firma Lihovárek.cz pak láká k ochutnání své zelené „velmi inteligentní hláškou“ – „cvakneš se, cvakneš si“. Ne, není smyslem tohoto textu moralizovat a je jasné, že k vodáctví nějaké to pivko patří. Je ale vždy lepší dopřát si ho až po plavbě, kdy nehrozí, že se člověk, ať už z uměle dosaženého sebevědomí, nebo z úbytku sil může utopit, což hrozí zejména při sjíždění jezů.

Pokud se vám totiž stane, že jste v blízkosti situace, kdy se někdo topí v rozbouřeném „bubnu“ pod jezem, věřte, že nemáte chuť ani na Zelenou Svach, ani na cokoliv jiného. V drtivé většině případů se totiž lidé na řekách topí s alkoholem v krvi.

Není jasné, zdali autoři této reklamy něco podobného zažili, ale pravděpodobně nikoliv. Takto hloupé slogany by totiž jinak nemohli použít. Považovat flašku zelené za povinnou vodáckou výbavu je zkrátka úplně mimo.

Ve finále je pochopitelně každý člověk zodpovědný sám za sebe a o tom, jak svoji plavbu na řece prožije, rozhoduje pouze on, tvůrci reklam by se však měli zamyslet nad tím, co pouštějí do veřejného prostoru a k čemu že to vlastně vybízejí.