Tibetský duchovní vůdce dalajlama dnes prohlásil, že po lednové inauguraci nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa hodlá navštívit Spojené státy. Lze předpokládat, že taková cesta by rozhořčila Čínu, která nositele Nobelovy ceny za mír dalajlamu označuje za nebezpečného separatistu, napsala agentura Reuters.

Dalajlama na závěr své čtyřdenní návštěvy Mongolska dnes prohlásil, že se těší na setkání s Trumpem po jeho uvedení do úřadu 20. ledna. Z dalajlamových komentářů přitom nebylo jasné, zda je taková schůzka již naplánovaná.

[ctete]84481[/ctete]

Dosluhující americký prezident Barack Obama se s dalajlamou během své vlády setkával pravidelně, naposledy s ním hovořil v Bílém domě letos v červnu. Stalo se tak navzdory varování Číny, že by schůzka mohla poškodit vzájemné vztahy Washingtonu a Pekingu.

Miliardář Trump ale ve své předvolební kampani opakovaně zdůrazňoval, že bude vždy klást zájmy Spojených států na první místo, a dával najevo jen malý zájem o podporu demokracie ve světě a sociální spravedlnost, což bylo vždy tradiční součástí americké politiky, napsala agentura AP.

Jednaosmdesátiletý buddhistický duchovní nicméně dnes uvedl, že Spojené státy vždy považoval za vůdčí sílu „svobodného světa“ a že Trumpovy kontroverzní výroky z předvolební kampaně u něj nevyvolávají žádné obavy. Trump se ve svých projevech často urážlivě vyjadřoval o muslimech, Hispáncích a dalších menšinách žijících v USA.

[ctete]83970[/ctete]

„Domnívám se, že během voleb mají kandidáti ve vyjadřování svých názorů větší svobody. Ve chvíli, kdy jsou zvoleni, však na sebe berou odpovědnost a musejí přizpůsobit svou práci a politiku realitě,“ řekl dalajlama.

Peking považuje dalajlamu, nositele Nobelovy ceny za mír za rok 1989, za nebezpečného separatistu. Dalajlama, který od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 pobývá v exilu v Indii, opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.

Zatímco Spojené státy v minulosti vyzývaly Čínu k respektování osobních svobod v Tibetu, Trump chválí autoritářské vládce, jako je například ruský prezident Vladimir Putin, ostře kritizovaný organizacemi pro lidská práva.

Čínská státní média Trumpovo zvolení prezidentem přivítala s tím, že by mohl uplatňovat méně konfrontační politiku vůči Číně. Jak ale připomněla agentura AP, Trump také v minulosti o Číně prohlašoval, že je jedním z největších protivníků USA, zejména, pokud jde o hospodářskou politiku. Peking obviňoval především z nekalých obchodních praktik.

Čína minulý týden ostře kritizovala rozhodnutí Mongolska dovolit dalajlamovi návštěvu země, ačkoli mongolské ministerstvo zahraničí předem uvedlo, že mongolská vláda nemá s dalajlamovou cestou nic společného a že návštěvu zorganizovali mongolští buddhisté.

Mluvčí čínské diplomacie Keng Šuang dnes zopakoval, že dalajlama při svých cestách po světě vyhledává setkání se zahraničními vůdci s cílem poškodit vztahy mezi nimi a Čínou. „Doufáme, že mezinárodní společenství bude jasně vnímat protičínské, separatistické postoje dalajlamy a bude patřičným a obezřetným způsobem přistupovat k záležitostem vztahujícím se k Tibetu,“ dodal.