Andrej Babiš (ANO) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Kolem hnutí ANO, které založil před deseti lety Andrej Babiš, se snad od samého počátku objevovala otázka, nakolik je jeho hlavním účelem hájení byznysových zájmů právě předsedy Babiše. Nyní se tato otázka vrátila s nebývalou silou. ANO podle vládní koalice vyhrožuje, že zablokuje schválení novely zákona o evidenci skutečných majitelů, jehož úpravou však Evropská unie podmiňuje například vyplacení 179 miliard korun z Národního plánu obnovy. Pokud by poslanci ANO zákon skutečně obstruovali, v celé nahotě by ukázali, čí zájmy jejich hnutí na prvním místě zastupuje.
Není to tak dávno, co Andrej Babiš na svém facebookovém profilu kritizoval Fialovu vládu za to, že nedělá nic pro lidi. Uvedl zde dvanáct opatření, která hnutí ANO navrhuje proti chudobě, jejichž součástí je i mimořádný příspěvek pro důchodce nad zákonnou a inflační valorizaci ve výši 6 000 Kč a celá řada dalších kroků, která by státní pokladnu stála obrovské množství finančních prostředků. To nejdůležitější však přišlo vzápětí, bývalý předseda vlády naznačil, z čeho by to všechno zaplatil.
Babiš zdůraznil, že vláda zdroje má, a posléze vypočítával, kolik peněz bude mít k dispozici z modernizačního fondu Evropské unie, z evropských fondů na dalších sedm let i z dosud nevyčerpaných fondů EU. Nyní se však ukazuje, že když na to přijde, Andrej Babiš a spol. zřejmě nemají zase takový problém ohrozit čerpání části těchto peněz, i když se tvářili, jak by je na místě současného vládního kabinetu rozdali lidem a například vrátili slevu na jízdném pro seniory a studenty zpátky na úroveň 75 %.
Jaký důvod by k tomu měli? Evropská komise vyzvala Českou republiku už na konci loňského roku k tomu, aby odstranila systémové nedostatky v problematice střetu zájmů, do které zákon o evidenci skutečných majitelů spadá. Její zástupci tak upozorňovali na to, že když Česko neupraví evidenci skutečných majitelů do souladu s evropskou směrnicí proti praní špinavých peněz, mohl by být zablokován Národní plán obnovy a také evropské dotace na politiku soudržnosti za 550 miliard korun.
Právě proto chce současná vládní koalice evidenci skutečných majitelů pomocí novely co nejdříve uvést do souladu s evropskou směrnicí. Podle té je totiž skutečným majitelem ten, kdo firmu ovládá, a je tedy takzvanou osobou s koncovým vlivem. Naproti tomu český zákon, který byl schválený za vlády Andreje Babiše, vytvořil dvě kategorie – přímého a nepřímého skutečného majitele.
Přímý a nepřímý majitel
Pokud to vztáhneme k Agrofertu, o který jde, u něj byl doposud jako přímý skutečný majitel uveden správce svěřenského fondu, manažer holdingu Zbyněk Průša, a Andrej Babiš byl nepřímým skutečným majitelem.
Když to shrneme, hraje se o to, jestli se zachová současná podoba zákona, která poněkud rozmlžuje to, kdo je skutečným majitelem ovládajícím firmu, případně se přijme novela, která bude podobně zamlžující, anebo se do toho vnese světlo a příslušná legislativa se skutečně upraví do souladu s evropskou směrnicí.
Jaký je v tomto ohledu Babišův zájem, je jasné. Dál hrát hru, že nic nevlastní, všechno je ve svěřenském fondu a on se nenacházel v žádném středu zájmů, když byl předsedou vlády. Pokud by ale z novelizovaného zákona plynulo, že Babiš je skutečným majitelem Agrofertu, uvedená mlha by se rozplynula. Právě do ní se totiž Andrej Babiš halí ve sporu o to, jestli si Agrofert může činit nárok na proplacení evropských dotací, které české úřady schválily před Babišovým odchodem z čela kabinetu.
A stejně tak by pro Babiše byl problém, pokud by chtěl být někdy znovu ve vládě nebo kdyby se zákon o střetu zájmů rozšířil i na funkci prezidenta, o čemž pirátský poslanec Jakub Michálek už dříve hovořil. Z toho všeho pro předsedu hnutí ANO a jeho lidi plyne motivace zasáhnout do procesu schvalování novely zákona o evidenci skutečných majitelů.
Cynické hazardování
Ministr vnitra Vít Rakušan k tomu na twitter napsal: „179 miliard z EU. Přesně o tolik přijdeme. Poděkovat za to můžete Babišovi, až ho potkáte na výletě v karavanu. EU podmínila vyplacení peněz rychlým schválením zákona o evidenci skutečných majitelů. A toho se pan ‚nic nevlastním, je to ve fondu‘ bojí tak moc, že zablokuje sněmovnu.“
Místopředseda hnutí ANO a bývalý předseda poslanecké sněmovny Radek Vondráček se následně bránil, že tomu tak není, a obvinil Víta Rakušana z toho, že šíří lži Pirátů: „Na tom jednání jste ani nebyl. Nic o obstrukcích samozřejmě nezaznělo. Pokud má být zákon přijat zrychleně, tedy bez možnosti pozměňovacích návrhů, má jít o znění, které požaduje Evropská komise. To je celé. Řešte raději ten váš migrační chaos,“ ohradil se Vondráček.
O co přesně šlo? Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka se poslanci Alena Schillerová, Radek Vondráček a Babišova právnička Michaela Pobořilová pokusili vydírat vládu skrz hrozbu obstrukcí, když si vzali jako rukojmí české občany. „Babiš je připraven zablokovat 179 miliard z Evropské unie pro Česko, které mají jít třeba na léčbu rakoviny či opravu silnic a železnic, pokud se nevypustí v připravovaném zákoně o evidenci skutečných majitelů část, která se dotýká i Andreje Babiše a Agrofertu,“ dodal Michálek.
Jestli zástupci hnutí ANO skutečně vyhrožovali obstrukcemi, nebo to jen lehce naznačili, nevíme. V každém případě jednání dolní komory parlamentu v uplynulých měsících blokovali už několikrát a v tomto případě by k tomu měli docela velký důvod.
Pokud je to pravda, Babišova drzost dosáhla nových, netušených rozměrů. Předseda hnutí ANO tak na jedné straně slibuje, jaká všechna opatření by zavedl a zaplatil z evropských peněz, kdyby vládl, a současně dost možná vyvíjí tlak na vládní koalici, aby neschválila zákon o skutečných majitelích, čímž by riskoval část peněz z Národního plánu obnovy.
Celé by to bylo nanejvýš absurdní. Andrej Babiš by se tak pomocí jedněch a těch samých peněz pokoušel koupit si voliče a prostřednictvím stejných peněz by zároveň vydíral vládu a prosazoval své zájmy. Ve skutečnosti by to svědčilo o tom, že šéf hnutí ANO je nejenom populista, který si kupuje voličské hlasy, ale navíc s těmito penězi i cynicky hazarduje, jakmile tím může z hlediska svých zájmů něco získat, protože ty jsou u něj tím hlavním a rozhodujícím.
