Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chce navýšit rozpočet svého resortu pro příští rok o desítky miliard korun. Řekl to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce. Rozčílil tím poslance TOP 09 Miloše Nového, podle nějž tyto kroky znemožňují přijetí eura, které hnutí STAN také „verbálně“ podporuje. Politici se tedy Nového ptají, jak tyto dvě roviny vlastně souvisí.
„Návrh rozpočtu na příští rok počítá s navýšením o několik desítek miliard,“ prohlásil ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce. Konkrétnější být nechtěl, jelikož o tom bude vláda ještě jednat. Mohl by podle něj vzrůst až o třicet miliard a přiblížit se tak 300 miliardám. Pokud by se takovou částku podařilo prosadit, byl by to největší nárůst v rozpočtu školství od roku 2019.
Podle Beka je nezbytné navýšení rozpočtu vysokých škol, který v posledních letech stagnoval. Je totiž potřeba ho připravit na demografický nárůst, který se během dvou let přelije ze středních na vysoké školy. Zároveň ministr považuje za nutné, aby měl resort dostatek prostředků na růst platů nepedagogů, přičemž by chtěl, aby finance směřovaly i do kapacit škol a jejich infrastruktury.
Žádný prostor pro razantní nárůst výdajů ministerstva školství
Že by mělo ze státního rozpočtu proudit do školství více financí, se nezamlouvá poslanci TOP 09 Miloši Novému. „Není pan ministr z té stejné strany, která ještě nedávno chtěla přijímat koordinátora pro euro a vstupovat do ERM II?“ reagoval na Bekovo prohlášení. Kdyby podle něj takto činili všichni ministři, pak můžeme na plnění maastrichtského kritéria rozpočtového deficitu ve výši tří procent HDP, a tudíž i na euro, zapomenout.
Nový zdůraznil, že v situaci, kdy předpokládaný ekonomický růst bude velmi křehký, nelze počítat s výrazným navýšením rozpočtových příjmů. „Připočteme-li mimo jiné zvýšené výdaje na obranu, valorizaci plateb za státní pojištěnce, státem garantovaných 130 procent mezd pedagogů a další rozpočtové náklady, pak nevidím žádný prostor pro razantní nárůst výdajů ministerstva školství o několik desítek miliard korun pro rok 2025, jak o něm v Otázkách Václava Moravce hovořil Mikuláš Bek,“ vysvětlil.
Bek na to odpověděl, že jako člen vlády cítí povinnost dodržovat její programové prohlášení. „Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD,“ stojí v něm.
„Pane kolego, jak souvisí s eurem priorita vlády a celé země, tedy školství? Tady odborník, který tomu rozumí,“ zeptala se Nového poslankyně a místopředsedkyně zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN) s tím, že by docela ráda, aby politici dodržovali nejen programové prohlášení vlády, ale také zákony. „Byla bych dost nerada, kdybyste to blokovali. P.S.: další benzinky, na rozdíl od vzdělané společnosti, nepotřebujeme,“ podotkla.
Ke kritice se přidali i další Bekovi spolustraníci. Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) vnímá vyjádření Nového jako „nepříliš šťastné“, přičemž zdůraznila, že vláda se v programovém prohlášení zavázala, že na vzdělání bude dávat průměr toho, co země OECD. „Pokud se to nedodrží, tak bych si opět nerada četla další články od Topky o tom, že by náš Mikuláš Bek měl ve vládě skončit,“ dodala.
Kandidát do Evropského parlamentu Adam Trunečka (STAN) uvedl, že nevěděl, že je TOP 09 proti investicím do školství, které je absolutně zásadní pro to, aby se česká ekonomika konečně posunula do první ligy.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) Novému připomněl, že nově pověřený ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) si stanovil jako hlavní prioritu „víc peněz ze státního rozpočtu“. „Tak kde je rozdíl? Chtít víc peněz na vědu a vzdělání je zcela legitimní. Jenom musíme mít odvahu škrtnout to jinde a nefinancovat to z dluhu,“ dodal.
Podle Nového je rozdíl v jednotkách a desítkách miliard. „Ale o to tady nejde. Jde o to, že na jedné straně verbálně chcete euro (STAN), ale na druhé straně navrhujete kroky, které jeho přijetí znemožňují,“ vysvětlil svou kritiku.