V atmosféře, která je ve Švédsku poznamenaná nezvládnutou integrací příliš velkého množství přistěhovalců, přilila minulý týden oleje do ohně náborová kampaň tamní policie. Kromě textu ve švédštině se v ní totiž objevuje mimo jiné arabština, což na mnohé zapůsobilo jako červený hadr na býka.

Za kritické příspěvky zejména na sociální síti X získali politici Švédských demokratů, kteří jsou ze všech parlamentních stran migrantům nakloněni nejméně, mnoho tisíc lajků. Nejobšírněji se rozepsal poslanec a bývalý předseda ústavně právního výboru Richard Jomshof, který policejní facebookovou kampaň označil za další znamení doby, v níž dochází k islamizaci a arabizaci Švédska.

„Švédsko (a velká část Evropy) se dnes pomalu, ale jistě arabizuje a islamizuje. Švédsko se pomalu, ale jistě stává zemí, kde je švédský národ a švédský jazyk vytlačován ve prospěch lidí a jazyků především z oblasti Blízkého východu a Afriky. Měli bychom si zapamatovat, že dnes existuje mnohem více než 20 zemí, kde je arabština úředním jazykem. Existuje však pouze jedno Švédsko, kde se mluví švédsky (a Finsko, kde je švédština vedle finštiny úředním jazykem),“ uvedl politik.

Až budeme menšinou ve vlastní zemi

Podle Jomshofa se Arabové mohou kdykoli vrátit domů do své bývalé vlasti, do zemí, kde arabská kultura a arabský jazyk dominují. „Kam však Švédové odejdou v den, kdy se stanou menšinou ve své vlastní zemi jako přímý důsledek arabizace a islamizace, v den, kdy švédština bude ve Švédsku pouze jedním z mnoha používaných jazyků?“

Dále čtěte

„Hrůzou se mi zastavilo srdce.“ Češka z Uppsaly mluví o své první zkušenosti s násilím gangů ve Švédsku

ROZHOVOR / Ve Švédsku žije už osmnáct let a na Uppsalské univerzitě vede laboratoř zaměřenou na výzkum mozkových nádorů. V…

Policejní uniformy, k nimž lze ve Švédsku nosit muslimský šátek, i aktuální reklamní kampaň policie zaměřenou mimo jiné na Araby označuje za dvě znamení doby. „Požadavky, aby se arabština stala jazykem národnostní menšiny nebo aby se muslimské svátky oficiálně staly součástí našich švédských svátků a tradic, jsou další.“

Odsoudil snahy o multikulturalismus, masové přistěhovalectví a s ním spojenou islamizaci Švédska. „Sociální transformace, které jsme nyní svědky, nemá ve švédské historii obdoby. Pokud se v tom bude pokračovat, stanou se Švédové menšinou ve své vlastní zemi. Ke stejnému osudu spěje i několik dalších národů v Evropě. To bychom měli mít na paměti, když bereme na vědomí cílenou kampaň policie,“ napsal Jomshof.

„Švédsko je (zatím) zemí Švédů a ti mluví švédsky. Pokud neovládáte švédštinu, neměli byste ani pracovat pro žádný z našich švédských úřadů. Je to tak jednoduché. Je politováníhodné, že to švédská policie nechápe,“ dodal poslanec.

Dále čtěte

Farmář jménem Hamid je už i na korektní Švédy příliš. Obrázek na obalu mléka vyvolal ostré reakce

Firma Arla, která sdružuje 1900 majitelů mléčných farem ve Švédsku, vyvolala bouřlivou reakci novým obrázkem na obalu od mléka. Zákazníci…

Podobně kampaň kritizovaly jeho stranické kolegyně, obě s mnohaletou policejní praxí. „Jaký je účel tohoto inzerátu, který má přilákat uchazeče na policejní akademii? Výuka probíhá ve švédštině. Měli byste mluvit a psát švédsky, protože vzdělávání probíhá ve švédštině, protože se stanete policistou ve Švédsku,“ uvedla Maria Rosanderová. „Potřebujeme právo a pořádek – ne politiku symbolů,“ napsala členka ústavně právního výboru Katja Nybergová.

Dobrý nápad, který byl špatně pochopen

Kritika policii přiměla, aby se k podobě náborové kampaně vyjádřila. Lena Glennertová, která má na starosti komunikační strategii, odmítla, že by policie hledala lidi, kteří neumějí švédsky. „Abyste se mohli stát policistou, musíte umět švédsky. To jasně vyplývá z našeho profilu požadavků. Hledáme lidi, kteří mluví více jazyky než švédsky,“ vysvětlila.

Podle Glennertové chce policie do svých řad přilákat také více osob se zahraničním původem. „Společnost se stala složitější a heterogennější a my potřebujeme kulturní a jazykové kompetence, abychom mohli plnit naše hlavní poslání. Proto se chceme jasně zaměřit na cílovou skupinu, která má tyto odborné znalosti.“

Dále čtěte

Nejvíc znásilňují přistěhovalci a jejich potomci. Naše dívky považují za vyzývavé, míní autor švédské studie

Třiašedesát procent odsouzených za sexuální trestné činy ve Švédsku má přistěhovalecký původ. V zahraničí se buď sami narodili, nebo odtud…

Objasnila, v čem spočívá podstata celé kampaně. Reklamní text psaný švédsky zní: „Potřebujeme na své straně nejlepší švédské schopnosti.“ Za arabštinou (a také španělštinou a albánštinou) se ovšem skrývá něco jiného: „Proto hledáme vás, kteří nacházíte slova ve více než jednom jazyce a dokážete se na svět dívat z více perspektiv.“

Na poznámku, že pokud by totéž bylo napsáno švédsky, byla by kampaň pochopitelnější, Glennertová reagovala: „Pak by se celý nápad zbortil. Jde o to, aby lidé, kteří mají tuto jazykovou kompetenci, měli pocit, že sdělení je určeno právě jim. Že jde o něco výjimečného. Je to podobné, jako když IT firmy vkládají do svých zpráv programovací kód.“

Švédsko, které ve dvou letech vrcholící migrační krize přijalo přes 300 tisíc přistěhovalců, většinou z mimoevropských kultur, se dnes potýká s řadou problémů, které benevolentní migrační politika přinesla. Od kriminality zločineckých gangů přes dětské sňatky, zločiny „ze cti“ a zneužívání sociálních dávek až po jev, který po útoku Hamásu na Izrael 7. října 2023 zesílil – radikalizaci v mešitách či demonstracích na podporu Palestiny.