Nová ulice, nově instalované cedule FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
FOTO: Pavel Šmejkal, FORUM 24
Zásluhou Iniciativy A, městské části Praha 9 a společnosti Skanska byla nově vzniklá ulice na místě bývalého areálu firmy ČKD pojmenována po rodině Pechmanových, jež se výrazně podílela na pomoci parašutistům z výsadku Anthropoid, kteří v květnu 1942 zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Slavnostního oficiálního pojmenování ulice Pechmanových se kromě zástupců Iniciativy A, městské části a developera účastnili i příslušníci Roty Nazdar, České obce legionářské a České obce sokolské, neboť Pechmanovi patřili k aktivním sokolům. Za rodinu se akce zúčastnil Miloslav Hrubý, manžel dcery Marie a Jaroslava Pechmanových Mileny.
Jaroslav Pechman se narodil 1. 5. 1900 a v 19 letech se stal v Praze zaměstnancem státní pošty. V roce 1923 se oženil s Marií Bohuslavovou, která se narodila 6. 4. 1902. Manželé se usadili v Hanusově ulici v pražské Michli. Přesně na Jaroslavovy narozeniny se jim v roce 1925 narodil syn, který dostal jméno po otci. Do rodiny přibyla 6. 12. 1929 dcera Milena. Všichni se hlásili k českobratrské církvi a byli také aktivními sokoly.
Jejich domovskou jednotou byl Sokol Michle, kde se Jaroslav Pechman stal dokonce starostou a kromě jiného se zasloužil i o vybudování nové sokolovny v roce 1937.
Již z doby před válkou se znal s řídícím učitelem Janem Zelenkou, který v odboji působil pod krycím jménem Hajský. Společně s dalšími sokoly založili v roce 1941 odbojovou organizaci Říjen. Jejich skupina byla zaměřena na sabotážní a diverzní akce.
Poté, co do vlasti na konci roku 1941 přišli parašutisté ze skupiny Anthropoid, Jaroslav Pechman s manželkou se aktivně zapojili do jejich podpory. Opatřovali nejen ubytování, ale i jídlo či falešné dokumenty.
Pechmanovi nebyli zatčeni hned po zradě Karla Čurdy v červnu 1942 jako jiní parašutističtí pomocníci, ale až v říjnu, když je prozradil zatčený sokolský odbojář Ladislav Vaněk, zvaný Jindra, který výměnou za svůj život začal spolupracovat s gestapem. Protože Jaroslav Pechman podle zatýkání dalších odbojářů tušil, že se mu gestapo dostane brzy na stopu, nosil s sebou želatinovou kapsli s jedem. A 5. října při zatýkání tuto ampuli použil, aby se nedostal do spárů gestapa živý a neohrozil tak případně další spolupracovníky, kdyby nevydržel očekávané mučení.
Téhož dne byla doma zatčena Marie Pechmanová a syn Jaroslav během výuky na obchodní škole. Dcera Milena nebyla doma, ale na hodině klavíru, a tak zatčení toho dne unikla. Gestapo si pro ni přijelo o dva dny později, a protože jí bylo třináct let, odvezlo ji do zvláštní věznice gestapa na zámečku na Jenerálce, později do tábora ve Svatobořicích a následně do pracovního tábora v Plané nad Lužnicí, kde se dočkala konce války.
Všichni ostatní byli 8. ledna 1943 odsouzeni v nepřítomnosti stanným soudem k trestu smrti. Byli deportováni do koncentračního tábora v Mauthausenu a 26. 1. 1943 zavražděni. Marie spolu s dalšími ženami byla zadušena v 16.13 hodin v plynové komoře, syn Jaroslav byl zastřelen.
