Část národa je nespokojená s tím, kdo sedí na Pražském hradě. Logicky – ono ostatně není nic moc hezkého na tom, když prezident republiky kolaboruje s Ruskem a Čínou, mluví sprostě, lže a prosazuje jedině své zájmy. Ovšem jeho protikandidát se vážně nehledá tak, že se jím automaticky stává ten, kdo proti němu vystoupí, případně se jedním pozitivním krokem zalíbí Zemanovým odpůrcům. Teď tu po Daně Drábové a Petru Pithartovi máme Daniela Hermana.
Miloš Zeman, jeho směšný pan mluvčí a celá hradní parta je samozřejmě ostudou České republiky. A fakt, že prezident vydírá člena vlády tím, že někomu udělí či neudělí státní vyznamenání, to ještě umocňuje. Je to prostě další důkaz toho, že na Pražském hradě žádnou úroveň čekat nelze. To, že ministr kultury Daniel Herman stojí za členem své rodiny, z něj však rozhodně nedělá kandidáta na budoucí hlavu státu.
Spravedlivě přiznejme, že sám Herman se do takovéto role nepasuje, dělají to však někteří z těch, podle nichž je naším největším problémem právě Zeman (ač je on sám problémem spíše nejviditelnějším, protože ti ostatní jsou chytřejší, a tak nejsou tak snadným námětem pro facebookové statusy).
Je možné, že se v pátek 28. října na Staroměstském náměstí sejde hodně lidí, asi jako před dvěma lety 17. listopadu na Národní třídě, kdy se podařilo vystavit prezidentovi červenou kartu, protože si poněkud špatně načasoval to, kdy bude ve veřejnoprávním rozhlase mluvit hůř než návštěvník restaurace čtvrté cenové skupiny.
A je také pravdou, že Zeman je hulvát, který je schopen čehokoli, k Číně navíc musí být extrémně slušný, jinak by mu před příští prezidentskou volbou ubyly nějaké ty peníze na billboardy. Ani toto všechno ale nedělá z Daniela Hermana žádného zachránce současné situace.
Jistě, lepším prezidentem než Zeman by byl téměř každý, zkuste se ostatně projít po ulici a zastavit náhodného kolemjdoucího. Troufám si tvrdit, že bude mít alespoň tolik cti, že pokud by se v něčem spletl, rychle se omluví a nebude dva roky v kuse říkat naprosté nesmysly a absurdní lži. Nebo třeba nebude chodit opilý ke korunovačním klenotům.
Herman se sešel s dalajlámou, což byl krok jistě správný, a zastal se svého strýce, ostatně nemohl jinak. Ale tentýž Herman už tři roky sedí ve vládě se Zemanovým největším spojencem Andrejem Babišem, se kterým mj. jezdí pokládat věnce do tábora v Letech nebo do bývalé věznice v Uherském Hradišti, která sloužila mimo jiné jako nacistický a komunistický kriminál. Přitom právě Babiš se s bývalým režimem zapletl velmi významně (a to nehovoříme o všem, co je na Babišovi problematické v současnosti).
Nezbývá než doufat, že se jednoznačně ukáže, že Zeman s Ovčáčkem opět lžou (a vlastně není důvod o tom pochybovat), stejně jako v to, že bude pan Brady už v roce 2018 vyznamenán někým, od koho bude řád moci přijmout. Hermana by se také měli hlasitě zastat jeho vládní kolegové a kabinet jako celek by se měl ohradit proti tomu, aby někdo vydíral ministra kvůli jakémukoli setkání.
Je ale opravdu nesmyslné stavět každého, kdo poukáže na pohrdáníhodné chování Miloše Zemana, na piedestal a prezentovat jej jako někoho, kdo ho může nahradit. Protože upozorňovat na sprosťárny Hradu je činnost záslužná, ale v podstatě jednoduchá. Prostě si každý den přečtete, co Zeman zrovna udělal nebo řekl, a vyjádříte se k tomu. Budoucí prezident by však měl rozeznávat i problémy jiné a zastávat morální principy i ve chvíli, kdy se nejedná o jeho příbuzné.