Jak také může skončit profesor a autor obsáhlých spisů. Ivo Budil, kulturní antropolog, věští konec Západu, přeje si konec Evropské unie, chválí morální kvality Donalda Trumpa a mluví o údajné démonizaci Ruska.
V podstatě všechno potřebné už je obsaženo v tom, že antropolog Budil loni kandidoval do senátu za útvar Václava Klause mladšího Trikolóra. Kdo neví, v čem je to problém, je asi zbytečné mu to nějak vysvětlovat. Je to asi podobné, jako když Hana Lipovská spojila svůj nebohý konzervativní a intelektuální osud s Janou Bobošíkovou. Nebo epizodické politické angažmá docenta Konvičky. Přidat ještě můžeme Petra Robejška a myslitele Petra Hampla.
Ve stokách se myšlení nedaří a výsledky vypadají podle toho. Je truchlivé vidět, jak se akademici změní v pouťové vyvolávače a pokouší se svoje zboží prodat masám. Nakonec je nejúspěšnější protřelý Tomio Okamura, který se ani nepokouší nějaké návnady ve vysokoškolském prostředí získat.
Čím nás teď profesor Ivo Budil obohatil? V rozhovoru pro Parlamentní listy (5. dubna) nám připravil „šťastné pondělí“. Stačí vybrat jen něco málo z jeho myšlenkové nadílky:
„Evropská unie je disfunkční, rigidní a kontraproduktivní organizace, pro jejíž další trvání není žádný opravdu racionální argument. Problém s očkováním proti covidu a čím dál absurdnější ekonomické a ideologické návrhy o tom přinášejí stále nové doklady.
Evropská unie ničí kreativitu, výkonnost a svobodu evropských národů, které by se měly v zájmu svého přežití v čím dál náročnějším a tvrdším světě domluvit na přínosnější a užitečnější formě spolupráce. Pouze bezohlední kariéristé mohou hájit její další existenci…
Úspěch Pirátů je paradoxně dokladem toho, do jaké míry se vnitropolitický vývoj v České republice sladil s politickými trendy v západní Evropě, pro něž je příznačný nástup iracionálních a aktivistických ideologických hnutí. Vláda Pirátů by bezpochyby zhoršila atmosféru ve společnosti, prohloubila by hospodářskou stagnaci a znemožnila by hledání nosných vizí dalšího rozvoje naší země.
Prezidentství Donalda Trumpa bylo pokusem o revitalizaci americké demokracie, který neuvěřitelně masivním útokem liberálních médií, akademických kruhů a politického establishmentu byl zadušen. Zda definitivně, to se ještě uvidí.
Samotný Donald Trump se dopustil chyb spočívajících mj. v tom, že podcenil bezohlednost, pokrytectví a nedostatek morálních zábran svých protivníků…
Dnešní Spojené státy americké jsou typickou upadající mocností, zatímco Ruská federace představuje mocnost regionální. Těžiště světové hospodářské a politické moci se přesouvá do Číny, Indie a dalších mimoevropských zemí, které nemají zájem na tom, aby mezinárodní vztahy komplikovaly dva státy žijící především ze své minulé slávy…
Démonizace Ruska je čistě západní paranoidní fenomén, jehož intenzita je přímo úměrná míře vnitřní nejistoty, stagnace a hodnotového rozkladu západoevropských a severoamerických politických a ideologických elit. Je to výraz provincionalismu a neschopnosti racionálního posouzení reality, s nimiž se mimo západní civilizační okruh nesetkáme.“
Na těchto lidech je nápadná jejich fascinace rozkladem. Vidí ho tam, kde není, popírají ho tam, kde je. A kde není, tam by k němu chtěli přispět. Normálnímu člověku by stačilo už to líčení Trumpa jako někoho, kdo chce provést „revitalizaci americké demokracie“. Tak to byl skutečně ten pravý.
Trump je podobně destruktivní osoba jako u nás Miloš Zeman. Chaotický lhář, kterému k moci pomohla ruská hybridní propaganda a zasahování do voleb ze strany Ruska v roce 2016. Amorální psychopatická postava, kterou po útoku jím rozvášněného davu na Kapitol už opustili i poslední stoupenci, co ještě měli zbytky rozumu a nějaký pud sebezáchovy. Kdyby nic jiného, úplně by stačilo jeho popírání výsledku voleb, ve kterých prohrál. Víc už se demokracii ublížit nedá, než když se zpochybní legitimita moci.
Nechybí ani ona „démonizace Ruska“. Jaká démonizace? Úplně stačí, co všechno o Rusku víme – a to ještě ani všechno nevíme. Je to arogantní a ekonomicky zaostalá země, která by nikomu nestála za pozornost, kdyby neměla jaderné zbraně. Už ani tu její ropu a plyn svět moc nepotřebuje. Spíše jsou oni závislí na tom, aby to od nich někdo kupoval, protože jinak toho moc co nabídnout nemají.
Neschopnost řešit domácí problémy nahrazují odváděním pozornosti a pouští se do různých vojenských dobrodružství. Ve světě svobodně proudících informací obstát neumí, tak uvažují, jakou cenzuru by zavedli a jak by své vlastní obyvatelstvo izolovali. Politické odpůrce tam vraždí a zavírají, lidi tlučou maskovaní „gardisté“ na ulici. Opravdu pěkné. Zatím je to ovšem ruská mládež, kdo uvažuje, jak by raději zmizela na Západ. Že by se někomu chtělo stěhovat opačným směrem, není známo. V Rusku vládne za pomoci lhaní a násilí mocenská klika, která se maskuje pořádáním frašky, jíž se z nějakého důvodu ještě říká volby. To ale některým profesorům a docentům nevadí. Nejspíš by jim ani nevadilo, kdyby to u nás vypadalo stejně.
Všichni ti naši „konzervativní“ a národní myslitelé jsou jako vystřižení podle jedné šablony. Nejen tady, ale po celé Evropě. Tak asi náhoda.