Sídlo společnosti Agrofert na pražském Chodově FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
KOMENTÁŘ / Potravinářský průmysl zveřejňuje hospodářské výsledky za loňský rok. Proč tomu věnovat pozornost? Agrolobby věštila existenční problémy třetiny podniků, krize se však nedostavila. Největší z nich naopak hlásí rekordní zisky, naposledy mlékárenská divize Agrofertu.
S přibývajícími údaji, jak si loni vedl domácí zpracovatelský průmysl, se stále více potvrzuje farizejské chování lobbistických struktur, hrozících zánikem zemědělství a potravinářství. Podílely se na něm nátlakové skupiny v Agrární a Potravinářské komoře, olej do ohně mocně přilévá hnutí ANO hájící barvy největší agrokorporace v zemi.
Nepotvrzená hysterie
Prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová loni na podzim varovala, že třetině potravinářských podniků hrozí existenční problémy, pokud vláda nezasáhne.
Opozice v čele s Andrejem Babišem zase do omrzení hraje kartu drahých potravin a dodnes vyžaduje zásah státu. Žádná sleva ale není zadarmo, jak děl klasik Grossmann, což platí i pro často proponované zastropování cen, jak nejlépe dokazuje maďarská slepá ulička.
S přibývajícími účetními uzávěrkami za rok 2022 se ale stále více ukazuje, že přinejmenším největší potravinářské podniky měly loni zlatý důl.
Kvůli ověření, jak se naplňuje hysterie hrozící potravinové bídy v praxi, z pochopitelných důvodů největší zájem upoutávají výsledky Agrofertu. Holding na sebe právem strhává pozornost, jelikož je suverénní jedničkou na domácím zemědělském a potravinářském trhu a vlastní jej aktivní politik.
Andrej Babiš se může rozčilovat, že se neustále „řeší“ jeho Agrofert, ale má smůlu. Holding si ostatně o publicitu koleduje sám, když se soudí o stovky milionů korun dotací z evropských fondů, nevyplacených kvůli střetu zájmů svého majitele.
Bývalý premiér se nemůže divit. Má nevídanou hroší kůži, když přehazuje na vládu odpovědnost za drahé potraviny, přičemž jeho zpracovatelské firmy současně dosahují rekordních zisků.
Rekordní tržby a zisky
Zemědělská a potravinářská divize Agrofertu dosáhla loni celkových tržeb 95 miliard korun, což znamená, že další miliardové agrokombináty se dívají na jeho záda z uctivé vzdálenosti. O desítkách tisíc rodinných farem ani nemluvě.
Agrofert dávkuje informace za loňský rok postupně. Když zveřejnil celkové tržby za loňský rok, jež stouply o třetinu a zisk narostl o 125 procent, přičetl předseda představenstva Zbyněk Průša hlavní zásluhy chemické divizi. Tedy i největšímu výrobci hnojiv Lovochemii, jež loni dvanáctkrát navýšila zisk.
Na adresu potravinářské divize Průša prohlásil, že lepší časy může očekávat až letos. Jenže z prvních zveřejněných výsledků to nevypadá, že by domácí potravinářské firmy holdingu nějak strádaly.
Společnost Vodňanská drůbež, největší zpracovatel a dodavatel drůbežího masa, loni dosáhla o pětinu vyšších tržeb, téměř sedmi miliard korun, a zisku 240 milionů korun, což představuje meziroční nárůst o 165 procent.
Polovina investic z dotací
Nyní byly zveřejněny výsledky klíčových mlékárenských společností Agrofertu, Olmy a Mlékárny Hlinsko. Hospodářské výsledky jsou obdobné.
Celkové tržby obou firem převyšují sedm miliard korun a jejich čistý zisk v souhrnu dosáhl 379 milionů korun, v obou případech nejvyšší v historii. Na stránkách Agrofertu visí údaje z předloňského roku, že potravinářská divize zpracuje 222 tisíc tun mléčných výrobků ročně.
Společnost Olma je třetím největším zpracovatelem mléčných výrobků u nás. Je největším producentem čerstvého mléka a druhým největším výrobcem jogurtů. Loni zvýšila svůj zisk na 215,8 milionu korun (meziročně o deset milionů), přičemž údaje o tržbách nebyly z neznámých důvodů zveřejněny. O rok dříve dosáhly 3,7 miliardy korun.
Mlékárenský gigant se pochlubil masivním investováním. Od roku 2011 s pomocí evropských dotací připravil investiční projekty za 600 milionů korun. Téměř polovinu nákladů na modernizaci výrobních technologií Olmy pokryly dotace, což je jasnou známkou, že závislost na dotacích má pro rozvoj této firmy klíčový význam. Jen v lednu 2020 dostala 64,6 milionu korun na podporu vývoje nových produktů.
Z hlediska zisku byla neméně úspěšná Mlékárna Hlinsko, vyrábějící mléčné výrobky pod značkou Tatra. Tržby jí loni stouply o čtvrtinu na 3,6 miliardy korun, ale čistý zisk stoupl dvojnásobně na 163 milionů korun. I tento podnik dosáhl podle portálu Hlídač smluv na úhrnné dotace ve výši čtvrt miliardy korun.
Agrofert není jediný, ale největší
Agrofert jistě není jediný, kdo loni dosáhl rekordních zisků, ale je v potravinářské branži největší a čerpá nejvíce dotací. Obdobně si vedly další mlékárenské giganty.
Společnost Lactalis CZ, mající v portfoliu mlékárny Kunín a Klatovy, zčtyřnásobila svůj zisk na 54,7 milionu korun. Tím zaostává za úspěšností Babišových firem. A zatím nejsou známy výsledky mlékárenské jedničky na českém trhu Madety, jejíž majitel Milan Teplý loni patřil mezi mediální propagátory nejčernějších scénářů.
Už nyní je však jasné, že pokud by měli proroci zkázy pravdu, budou se potravinářské podniky potýkat se sérií krachů, nebo minimálně se ztrátovým hospodařením a masivním propouštěním.
Realita při porovnání výkonu největších kritiků pomoci státu je však opačná. Zemědělsko-zpracovatelské komplexy v čele s Agrofertem patří mezi vítěze loňské krize, kterou holding vůbec nepocítil. A jeho majitel má ještě tu troufalost operovat potravinovou drahotou.
