Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a premiér Andrej Babiš FOTO: FB AV
FOTO: FB AV
Účelová snaha ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha zvýšit svoje pravomoci narazila u ČSSD. Jan Hamáček pochopil, že nejde jen o patrně protiústavní obcházení stavu nouze a Parlamentu, ale i o oslabení role ministra vnitra v krizovém řízení. Mocenské střety provázejí chod vlády od samého počátku pandemie.
Ministr Vojtěch připravil novelu zákona o ochraně veřejného zdraví, která by posílila jeho pravomoci rozšířením jím navrhovaných krizových opatření mimo rámec nouzového stavu. V tomto směru byl zaúkolován premiérem Babišem poté, kdy vláda neuspěla v Poslanecké sněmovně s žádostí o prodloužení stavu nouze do 25. května.
Jeden debakl nestačil
Tento záměr vyvolal pobouření nejen opozice a mnoha právníků, ale pochopení nenašel ani u koaliční sociální demokracie. Hnutí ANO s ním přišlo krátce po fiasku vlády u Městského soudu v Praze, který zrušil čtyři mimořádná opatření ministra Vojtěcha, omezující maloobchodní prodej a volný pohyb osob. Označil je za nezákonná.
Soud neakceptoval, že vláda přenesla svoji pravomoc schvalovat protipandemická nařízení na ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví. V právním státě není možné, aby takovouto pravomocí disponovalo pouze jedno ministerstvo, které vydáním těchto nařízení překročilo svoji působnost.
„Soud shledal, že za situace, kdy je vyhlášen nouzový stav, může omezit základní práva a svobody v natolik masivní míře pouze vláda, a to svým unesením vydaným na základě krizového zákona,“ zdůvodnil rozhodnutí soudce Štěpán Výborný.
Právní debakl však urputného premiéra nerozhodil. Označil rozhodnutí soudu za absurdní. Oznámil, že ministr zdravotnictví předloží zákon rozšiřující jeho kompetence prakticky na úroveň nouzového stavu, který skončí 17. května.
Protiústavní kutilství
Vojtěch však utrpěl další porážku. Jeho právní kutilství odmítl ministr vnitra Hamáček. Už předtím naznačil, že není možné, aby nové znění zákona obcházelo rozhodnutí městského soudu a bylo v rozporu s Ústavou. Po schůzi vlády doplnil, že měnit pouze zákon o ochraně veřejného zdraví je pro případy pandemie nedostatečné.
Výsledkem sporu o formu procesního postupu je přerušení projednávání Vojtěchovy novely a její faktické uložení k ledu. Jediní, kdo byli ochotni ji v této podobě podpořit, byli komunisté. Hamáček má připravit návrh ústavní novely zákona o bezpečnosti České republiky a rozšířit ho o speciální stav pro případ pandemie.
To je ovšem jiný kalibr vyžadující ústavní většinu v obou komorách Parlamentu, který nelze „sfouknout“ ve zrychleném stavu legislativní nouze.
Vojtěch se zase naštval
Vojtěch svůj neúspěch psychicky neunesl, o čemž svědčí jeho reakce na facebookovém profilu po účinkování v pořadu České televize Události, komentáře.
„To jsem se zase jednou naštval. Z naší novely zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou jsme chtěli jen zpřesnit možnosti, jak chránit zdraví vás, občanů, v době epidemie, se stala obyčejná politika. Dnešní diskuse s opozicí mě v tom utvrdila. Nikdo ten návrh nečetl, všichni ale ví, že je špatný. Neskutečné,“ svěřil se emotivně.
Neskutečné jsou především Vojtěchovy výlevy. Sice nepřekvapuje, že podléhá firemnímu vidění světa svého šéfa. Pokud si ale dosud nevšiml, že se pohybuje v politice, a to nikoli v éře normalizační Národní fronty, kdy byl povolený jediný názor, je v nesprávný čas na nesprávném místě.
Nikoli zvýšení pravomocí, ale vyhazov
Vojtěchova arogance nezná mezí. Opakovaně ve funkci selhává, kvůli neschopnosti je napadán i koaliční ČSSD a v křesle se drží jen díky privilegovaným vztahům s premiérem. Podceněním přípravy na pandemii i přes sebejisté ujišťování, jak má vše pod kontrolou, ohrozil zdraví nejen tisíců zdravotníků a už dávno měl být vyměněn.
Místo toho ministr veřejně žaluje, že si nikdo nepřečetl jeho novelu. To nemůže myslet vážně. Takto výbušný, závažný a s nikým neprojednaný materiál vložil do přístupného elektronického systému teprve téhož dne před polednem a už následujícího dne o něm měla hlasovat Sněmovna ve stavu legislativní nouze. To jsou poměry banánové republiky, které nemají s civilizovaným světem nic společného.
Výhrady přetrvávají i poté, co se s jeho návrhem seznámili oponenti. Stále platí, na co upozornil městský soud, že se vláda nesmí zříci své odpovědnosti a nemůže delegovat rozhodování o zásadním omezování základních práv a svobod na jednoho ministra.
Ještě by bylo částečně pochopitelné, pokud by rozšíření pravomocí platilo po časově omezenou dobu do 25. května. Tedy do té doby, než by skončil nouzový stav podle původního záměru vlády. Před hlasováním ve Sněmovně, která tento termín zkrátila o týden, nikdo o potřebě měnit zákon o ochraně veřejného zdraví na následující období nehovořil.
Najednou je ve hře posílení role ministra zdravotnictví bez časového omezení. Mohlo by se využít kdykoli v budoucnu bez vyhlášení stavu nouze. Tím by nejen ponížila odpovědnost vlády, ale i Ústředního krizového štábu, což si Hamáček, který si pracně a se zpožděním vydobyl místo v jeho čele, dobře uvědomuje.
Vyblokování Parlamentu
Vojtěch dnes tvrdí, že jde o „drobné zpřesnění“ zákona, čemuž předložená materie příliš nenasvědčuje, a rozporují ji i ústavní právníci. Jak se uvádí v důvodové zprávě, mohl by ministr zdravotnictví omezovat pohyb osob, zakazovat konání hromadných akcí a shromáždění, zavírat všechny epidemiologicky rizikové provozovny a služby a nařizovat povinné používání ochranných pomůcek.
Opoziční odpor má ale ještě další opodstatnění. „Při přijímání krizových opatření podle krizového zákona je vláda pod dohledem Poslanecké sněmovny, která může stav nouze kdykoliv zrušit. Pokud by taková opatření mohlo vydávat ministerstvo zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví, byla by parlamentní kontrola vyloučena,“ upozorňuje advokát Aleš Rozehnal.
Opakovaný podraz na podnikatele
V neposlední řadě nelze zapomenout, proč vláda pod taktovkou ANO k původní změně právního rámce přistoupila. Důvodem byla snaha znemožnit poškozeným podnikatelům nárok na uplatňování náhrady škody po státu způsobené jeho restrikcemi. To umožňuje krizový zákon, nikoli zákon o ochraně veřejného zdraví.
Městský soud tím, že vládu donutil vrátit se zpět do procesního postupu podle krizového zákona, cestu k náhradě škody paradoxně zjednodušil. Bude možné ji uplatňovat v režimu zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným úředním postupem.
Nyní se premiér Babiš se svým loutkovým ministrem Vojtěchem znovu snaží z této odpovědnosti do budoucna vyvléci. Papalášská zpupnost a náchylnost okázale pohrdat principy právního státu jim rozhodně nechybí.
Vedlejším efektem těchto koaličních her a mocenských střetů mezi Hamáčkem, Babišem a Vojtěchem, kdo si uzme více kompetencí, je pokračování chaosu a nejistota dalšího vývoje. Popravdě řečeno, nic nového pod sluncem.
