Mnozí komentátoři a politologové nyní řeší, proč se průzkumy veřejného mínění opět šeredně spletly; ve skutečnosti ale o žádné velké překvapení nejde. Psal jsem o tom na jaře v článku »Proč Američané volí Trumpa« (Neviditelný pes 10. března 2016), kdy jsem sice neměl jistotu, zda Trump skutečně vyhraje, nicméně viděl jsem to jako velmi pravděpodobné, zvláště pokud proti němu demokraté postaví Hillary Clintonovou.

Ačkoli to nemívám ve zvyku, začnu vtipem, který koloval mezi Trumpovými příznivci před volbami: Donald Trump pozval papeže na jachtu. Jsou na ní jen s několika dalšími lidmi, diskutují sami dva na palubě, a tu přijde poryv větrů a vezme papežovi klobouk, který přistane na vodní hladině. „To nic, svatý Otče, já to vyřeším“, řekne Donald Trump. Vystoupí z jachty, po hladině dojde pro papežův klobouk a vrátí se s ním na jachtu.

Druhý den vyjdou americké noviny s palcovými titulky: „Trump neumí plavat!“

Skutečnost je taková, že dvě třetiny až čtyři pětiny západních novinářů a publicistů jsou levicoví liberálové, přesvědčení o správnosti svého vidění světa a o tom, že média jsou tu od toho, aby veřejnost vychovávala. Nevzdělanými „burany“ z venkova hluboce pohrdají. A jak nedávno upozornil Jan Macháček v Lidových novinách, toto pohrdání „burany“ je jedním z důvodů, proč tolik lidí volilo Trumpa. Mnozí z těchto „buranů“ zřejmě odmítali odpovídat, když se na ně obrátili v předvolebních průzkumech s otázkou, zda půjdou volit, a pokud ano, komu dají svůj hlas. Odtud pak „omyly“ agentur zkoumajících veřejné mínění.

Za zmínku rovněž stojí, že ti, kteří nyní – po demokraticky proběhnuvších volbách – protestují proti Trumpovi, přitom dělají to, z čeho podezřívali Trumpa a jeho příznivce v dobách, kdy si byli jisti, že zvítězí Clintonová.

Aby bylo jasno: Jakkoli považuji za správné účastnit se politického procesu a chodit k volbám, tentokrát bych, být občanem Spojených států, učinil výjimku a nevolil bych ani Trumpa, ani Clintonovou. To, co znám z Trumpova programu, se mi zdá vnitřně rozporné. Možná je Trump skutečně kouzelník a dokáže posílit ekonomiku i přes protekcionistická opatření, ale mně to připadá jako kvadratura kruhu. A opravdu se bojím toho, že by nás dokázal obětovat Putinovi, jakkoli mě jeho příznivci ze Spojených států ujišťují, že to nehrozí.

Nicméně z hlediska kulturních válek může mít Trumpovo zvolení celou řadu pozitivních účinků, zatímco volba Hillary Clintonové by asi vedla k dalším katastrofám.

Za nejokatější projev liberálně-levicového běsnění považuji Obamovu směrnici umožňující, aby muž, který se cítí jako žena, mohl chodit na dámské toalety, a žena, která se cítí jako muž, mohla chodit na pánské toalety. Domnívám se, že toto opatření, které je závazné pro americké školy, musí připadat velmi bizarní i českým homosexuálům a lesbám, z nichž mnozí budou asi říkat: „Takhle daleko jít neplánujeme.“ Ovšem … však víte, jak je to s tou salámovou metodou. Kdo ví, jak by to dopadlo – vždyť v té „pokrokové“ a „osvícené“ Americe to už zavedli!

Ve Spojených státech má obrovskou moc Nejvyšší soud. U něj nakonec skončí většina podobných opatření, a byl to právě Nejvyšší soud, kdo hluboce zasáhl do otázky potratů a do věci „homosexuálních manželství“. Nově zvolený prezident bude mít příležitost jmenovat během svého funkčního období hned několik nových soudců Nejvyššího soudu, což může mít na kulturní války obrovské dopady.

A pak je tu ještě další věc: Obamova administrativa protěžovala blízkovýchodní muslimy na úkor blízkovýchodních křesťanů. Někdy to bylo tak okaté, že jsem si začal říkat, zda to opravdu nesvědčí o tom, že Obama je muslim. Za Obamovy administrativy pronikli islamisté do řady významných institucí. Je velmi pravděpodobné, že s tím bude za Trumpova prezidentství konec.

Může naše vláda nějak pozitivně reagovat na zvolení Donalda Trumpa? Domnívá se, že ano.

Trump tvrdí, že neodmítá hájit spojence Spojených států, ať už jde o Evropu, Japonsko či Jižní Koreu. Žádá pouze – a zcela právem – aby se spojenci podíleli na financování společné obrany. Naše vláda může udělat vstřícné gesto, a to ještě během těchto týdnů: Revidovat státní rozpočet a zvýšit výdaje na obranu na dříve slíbená dvě procenta hrubého domácího produktu. Byl by to dobrý signál pro Trumpa, byl by to dobrý signál pro Evropu – a, popravdě řečeno, i pro některé vlády na východ od nás.

Svět se rozhodnutím pro brexit a zvolením Donalda Trumpa změnil, a my bychom na to měli reagovat. Tento krok mi připadá smysluplný a poctivý. A snad by mohl pro někoho být i inspirující.

■ Autor je evangelikální teolog a publicista. Po vzniku církve Křesťanská společenství se stal jejím prvním seniorem. Působí například v Nadačním fondu Generace 21, který inicioval a zorganizoval přesídlení 153 iráckých křesťanů do České republiky.

Komentář vyšel na autorově webu.