Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) FOTO: Úřad vlády ČR
FOTO: Úřad vlády ČR
Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků také v sektoru výroby a distribuce pohonných hmot. Televizi Nova to 24. srpna řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Daň by se podle něj týkala hlavně rafinerií, a ne čerpacích stanic. V případě schválení by dopadla na desítky největších firem v oboru, uvedl ministr. Celkem vláda uvažuje o této mimořádné dani pro tři sektory, kromě rafinerií také pro energetiku a bankovnictví. Výnos z daně by měl být určen na pokrytí mimořádných výdajů státu spojených se zvládáním nárůstu cen energií.
„Přemýšlíme o třetím odvětví, a to jsou vlastně rafinerie, to znamená výroba pohonných hmot a distribuce pohonných hmot,“ řekl Stanjura Nově. „Nejsou to čerpací stanice, je to mnohem menší skupina firem. Pokud se nakonec rozhodneme a vláda to navrhne a poslanecká sněmovna a senát to schválí, tak to dopadne jen na několik desítek firem, největších v těchto sektorech,“ dodal.
Vláda se zatím pro zdanění rafinerií definitivně nerozhodla. Obává se přenesení zdanění na koncové zákazníky. „Je to jedna z oprávněných výhrad nebo nějakých rizik, které zvažujeme. Proto říkám, že jsme se ještě nerozhodli,“ řekl ministr.
Obecně ale podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v koalici principiální shoda na zavedení daně je. „Ale je potřeba některé technické a třeba i legislativní parametry dotáhnout a dořešit,“ řekl novinářům před jednáním vlády. Na tiskové konferenci po zasedání ministrů Stanjura uvedl, že jeho úřad připravuje příslušný zákon. O konečném znění by měla vláda rozhodnout „v první dekádě září“, řekl. Následně ho pošle poslancům a senátorům.
„Před rafinérským sektorem nyní stojí nutnost mnohamiliardových investic do energetické transformace a do přizpůsobení se novým geopolitickým podmínkám, zejména do odklonu od ruské ropy. Dlouhodobá finanční stabilita subjektů kritické infrastruktury je pro energetickou bezpečnost české ekonomiky zásadní. Kombinace vyšší daňové zátěže a nižší míry investic do modernizace a rozvoje by české ekonomice v dlouhodobém horizontu neprospěla,“ řekl ČTK mluvčí Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Unipetrol v Česku vlastní rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.
Stanjura už dříve poukázal na zisky bank plynoucí z nyní výrazně rostoucích úrokových sazeb. Energetické firmy zase těží ze zvyšování cen energií podpořeného ruskou invazí na Ukrajinu. Stejně tak po únorovém útoku Ruska na Ukrajinu výrazně stouply ceny pohonných hmot. Banky i energetické společnosti v prvním pololetí oznámily značný nárůst zisků. Například holding Orlen Unipetrol, který je největší rafinérskou a petrochemickou společností v Česku, zaznamenal v letošním prvním čtvrtletí meziroční nárůst tržeb o 71,1 procenta na 42,6 miliardy korun. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle dřívějšího vyjádření Stanjury rozhodnout do 10. září.
Zavedení daně z neočekávaných zisku a další opatření projednávala s premiérem Petrem Fialou (ODS) a zástupci ekonomických ministerstev v úterý večer Národní ekonomická rada vlády (NERV). „Ve věci windfall tax (neočekávané daně) byla diskuse složitější, zazněly názory podmíněných podporovatelů, podporovatelů i odpůrců, a to i se zřetelem na mezinárodní přesah, a teď to je již na vládě a jejich politické odvaze,“ řekl dnes ČTK koordinátor NERV Jan Procházka. Doplnil, že úkolem rady pro září budou úspory. NERV podle něj na úterním jednání jednoznačně podpořila balíček na zmírnění dopadů energetické chudoby pro druhou polovinu letošního roku.
