Houslový virtuos Pavel Šporcl napsal premiérovi otevřený dopis, kde si stěžuje na katastrofální stav kultury. Myslel to dobře, ale platí daň za svoji naivitu. Babišovi posloužil pro jeho PR a ministr kultury Zaorálek ho osočil kvůli příjmům podobně jako komunistický pohlavár Jakeš.
„Kultura obecně přestala existovat. Nemám na mysli to, že se nemohou konat koncerty, divadla, jsou zavřené výstavní síně atd. Mám na mysli stav, kdy se o kultuře nemluví, nepíše, je odstavena na vedlejší, možná poslední kolej. Ani si nepamatuji, že bych viděl a slyšel ministra kultury hovořit o kultuře, o nutnosti jejího zachování, psychické a finanční podpoře umělcům, vládu o její důležitosti…“ popisuje emotivně Šporcl situaci v kultuře rok po vyhlášení prvního nouzového stavu.
Babišův marketing
Andrej Babiš této situace okamžitě využil a jelikož se nejedná o jeho resort, dal světoznámému houslistovi za pravdu. Souhlasil s tím, že podpora kultury je nedostatečná. Pozval Šporcla na jednání, jehož se zúčastnili další členové vlády za hnutí ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová, kteří do této doby škrtili kultuře státní podporu.
Samotný virtuos po jednání přiznal, že mu nikdo navýšení prostředků do kultury závazně neslíbil. Už ani nepřekvapí, že na jednání chyběl ministr kultury Lubomír Zaorálek. Proč se s někým dělit o laciné PR body?
Zaorálek si vše vynahradil v přímé konfrontaci se Šporclem v pořadu Události, komentáře České televize. Jeho vystoupení bylo tragické a jen znovu potvrdilo, že se tento dlouholetý sociálnědemokratický matador octl ve funkci omylem a z personální nouze.
Odhlédněme nyní od uraženého Zaorálkova tónu, že se jednalo o jeho resortu bez něj. „Už jsem si na to trochu zvykl, že jak premiér občas řídí vakcinaci, tak se věnuje maturitám, tak teď je to kultura,“ poznamenal. Jenže na tento „zvyk“ doplácí ČSSD, vytěsňovaná bezskrupulózním populistou, zaslouženým pádem preferencí.
Neznalost poměrů v kultuře
Horší je, že ministr kultury projevil fatální neznalost skutečné podpory státu stovkám tisíc umělců a živnostníků v jeho resortu. Šporcl se mu snažil vysvětlit, že segment kultury se podílí na HDP dvěma procenty, což je více než textilní průmysl, a téměř tolik, jako bohatě dotované potravinářství, kde má mimochodem silné zájmy Agrofert.
Podpora státu 130 tisícům lidí v kultuře, s přidruženými profesemi přes 200 tisíc, je žalostná. Od loňského březnového počátku pandemie a zavření všech kulturních aktivit dosahuje pro OSVČ v průměru jen 10 tisíc korun měsíčně. „My nejsme žádní vyžírkové a samozřejmě platíme daně,“ dodal Šporcl.
Zaorálek začal šermovat Havlíčkovými programy COVID Kultura, které se ukázaly jako zcela nedostatečné. Připadá mu přiměřené, že privátní kulturní sféra loni dostala zhruba miliardu korun státní podpory, ačkoli roční obrat jen v živém umění dosahuje 20 miliard. Potom ovšem následoval v debatě šok.
I vy jste dostal peníze
„A rozumíte, ty projekty, které my jsme v rámci toho COVIDU Kultura třeba dávali už v loňském roce, tak to jsou konkrétní projekty, za kterými jsou konkrétní lidé, za těmi jste i vy, pane Šporcle, jak jsem se díval. My jsme vám vyplatili 700 tisíc v tom loňském roce, půl milionu na streamování, 126 tisíc bylo na váš podnik, 60 tisíc byl příspěvek osobní. Takže to je jenom ve vašem případě,“ nahlásil Zaorálek.
Ministr dodal, že například kulturní akci Národ sobě v Národním divadle financovalo ministerstvo kultury 2,5 milionu korunami. „A na honoráře, i vy jste vystupoval, jsme dávali 300 tisíc. Takže tohle by dokonce bez nás vůbec nebylo,“ vmetl Šporclovi.
Jako Jakeš
Co tento Zaorálkův výstup až příliš nápadně připomíná? Legendární projev generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše v červenci 1989 na Červeném Hrádku. Tehdy se rozčiloval na adresu nespokojených umělců, kteří podepisovali petici Několik vět.
„Ti umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě jako berou oni. Dostávám jednou ročně výpis… seznam těch umělců, kteří berou nad těch 100 tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno… ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další ne 600, milión, dva milióny berou. Jandové a jiní každý rok. Ty náhodou neprotestovali,“ horlil na potápějící se lodi komunistického režimu Jakeš, a Zaorálek si s ním dnes v ničem nezadal.
Zaskočený Šporcl se po tomto napadení zmohl jen na obrannou reakci, že není úplně férové tady vytahovat nějaká čísla, které jeho agentura dostala v řádném řízení za odstreamování 17 koncertů a další hodiny a hodiny práce mnoha agenturních umělců.
Džin závisti a nenávisti
Džin závisti a nenávisti (co pořád ti umělci chtějí?) byl už z láhve vypuštěn a bude žít svým životem. Na skutečnosti, že mnozí pracovníci v kultuře vinou nezájmu Babišovy vlády v čele se Zaorálkem dosáhli loni za devět měsíců na pouhých 60 tisíc korun, to nic nemění. Ani na tom, že část z nich byla donucena hledat práci jinde a bude velmi složité tyto vazby obnovit.
Pavel Šporcl je úctyhodný umělec a jistě mu upřímně leží na srdci tíživá situace v kultuře, jejíž podpora na rozdíl od řady jiných zemí zaostává. Jenže nedocenil, že svým poněkud naivním osobním angažmá vstoupil na tenký led.
Jediným výsledkem jsou zatím společné optimisticky působící fotografie na facebookovém profilu premiéra Babiše jako vystřižené z učebnic PR a bolševický výpad ministra Zaorálka, který se jezdí v čele parlamentních delegací inspirovat do severní Koreje. Šporcl si jednáním s těmito nekulturními „burany“ zbytečně trochu umazal pověst.
