Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová byla dlouho vnímána jako velká zastánkyně jaderné energie. Je ale fakt, že stejně tak se dokázala dívat na jadernou energetiku v širších souvislostech. Tento její rys, který není ve skutečnosti tak nový, jak by si někdo myslel, je ještě patrnější v poslední době, kdy se vyslovuje k problémům s tendrem na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany.

Z několika rozhovorů, které Dana Drábová v těchto dnech dala, musí mít fanoušci ruského angažmá preferující společnost Rosatom smíšené pocity. Mírně řečeno. Ve skutečnosti se jim vůbec nebudou líbit.

V rozhovoru pro týdeník Respekt 27. ledna říká: „Je tu snaha vypsat tendr za každou cenu, aniž bychom uvažovali o tom, jaké dopady to reálně může mít… Připadá mi to zbytečné, protože po technické stránce platí, že ta technologie může být dodána kterýmkoli z pěti uchazečů… Nevidím v jednotlivých dodavatelích po technické stránce velké rozdíly, všem našim požadavkům dokáží vyhovět. A já ze svého osobního pohledu na věc – a to bych, prosím, podtrhla, že jde o můj osobní pohled – bych u některých uchazečů viděla jiná velká omezení.“

Na dotaz, jestli má na mysli názor bezpečnostních složek, které doporučují vládě Rusko a Čínu předem vyloučit, odpovídá stručně: „Ano.“ Pak to ještě rozvádí: „Podívejme se na příklad Polska nebo Rumunska, kde šli tou cestou geopolitické preference.“

Nesouhlasí ani s tím, že nechat Rusko a Čínu v tendru by bylo výhodné kvůli dojednání nižší ceny: „Všechny údaje o referenčních cenách, které jsou dostupné ze světa, se vztahují ke konkrétním projektům v příslušných zemích. Nikoli k tomu, co nám kdo nabídne.“

V rozhovoru pro Právo říká (rovněž 28. ledna): „Upřímně řečeno, nevím, jak by český stát zvládl ve chvíli, kdy do tendru pustí všech pět zájemců, posléze nějakého vyřadit. To je záležitost arbitráží na roky. Kdybych o tom rozhodovala, jakože naštěstí nemusím, dala bych přednost tomu oslovit ty zájemce, které v konečném výběru opravdu chceme.“

Dále čtěte

Průmyslníci a odboráři nám nějak spěchají na jaderný tendr

Svaz průmyslu a odboráři jsou pozoruhodně rozrušeni, že by se tendr na dostavbu Dukovan odložil až na dobu po podzimních…

Už na podzim, dne 24. listopadu, řekla pro Seznam Zprávy: „Ačkoliv při stavbě Dukovan před 40 lety jsme si 80 procent toho železa vyrobili doma a kontrolovali jsme stavbu, i tak o tom projektu nevíme úplně všechno. Tam je strašně důležité, že nestačí vědět jenom to, jak to udělat, ale proč to tak je. Proč to ten Rus tenkrát takhle navrhl. Oni jsou v tom opravdu vynikající, jenže stále více se ukazuje, že podstatná část toho byla v hlavách a notýscích na náčrtcích lidí, a dneska se to rekonstruuje velmi těžko… Své know-how si chrání všichni. Já to řeknu jinak – já mám ten ruský projekt za technicky vynikající. Co je ale slabina Rusů, a vždycky byla a zase znova se to ukazuje, je dokumentace toho projektu a předání všech možných bezpečnostních analýz. Podívejte se na aktuální stavbu Rosatomu v maďarském Paksu – vytvořit licenční dokumentaci podle toho, co se v Evropě nebo ve Spojených státech pokládá za standard, je pro Rusy velmi bolavá záležitost. A velmi namáhavá. Rusové navíc nemají dost lidí, kteří by byli schopní tu stavbu řídit kulturně podle západních standardů.“

Je jasné, že pro odborníka, který se jadernými technologiemi zabývá celý život, je profesně nejspíš dost traumatizující vidět všechny další limity, třeba i politické a strategické. Je ale dobře, že se mezi odborníky najdou lidé, kteří vnímají, k čemu člověk technologie a všechny vynálezy a vymoženosti vytváří: pro svůj lepší život. Cílem není, aby nějaký stroj a přístroj brilantně fungoval, ale jaký bude mít nakonec dopad na život lidské komunity. Dana Drábová a její úřad mají na starosti kontrolu jaderné bezpečnosti po technické stránce. Tomu se jistě budou věnovat u jakéhokoli zařízení, ať ho postaví kdokoli. Občanům ale dodává více jistoty a lepší životní pocit, když vidí, že odborníci znají i širší souvislosti.

Ten tlak, který některé síly dnes vyvíjejí k dosažení svých cílů, musí být přitom dost silný.