Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a dánská premiérka Mette Frederiksenová v kokpitu amerického letounu F-16. FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: Kancelář prezidenta Ukrajiny / se souhlasem
Dánské stíhací letouny F-16 dorazí na Ukrajinu velmi brzy. Po jednání s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou to na sociální síti X napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Letouny F-16 mohou posloužit pro ničení vzdušných cílů i pro vedení úderů na pozemní cíle. Dánsko už dříve oznámilo, že Ukrajina může bojové letouny používat pro údery na vojenské cíle na ruském území.
Státníci se sešli při příležitosti prvního summitu o míru na Ukrajině ve švýcarském Lucernu. Zelenskyj na sociální síti X poděkoval za účast Dánska a za jeho „aktivní pomoc při zapojení zemí globálního Jihu do implementace mírové formule“.
„Během našeho setkání jsme jednali o přípravách na předání dánských letounů F-16, které budou v nejbližší době dodány na Ukrajinu,“ dodal ukrajinský prezident. Svá letadla slíbily na Ukrajinu dodat Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko. Kodaň uvedla, že prvních šest strojů vyšle na konci jara, Amsterodam hovoří o dodávkách v létě. Konkrétnější informace země zatím neuvedly.
Stíhací letouny západní výroby patří mezi hlavní vojenskou techniku a vybavení, které Ukrajina žádá od svých spojenců v obraně proti ruským invazním vojskům. Nedávno nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová prohlásila, že první letouny F-16 budou na Ukrajinu dodány již letos v létě a že od té doby budou dodávky těchto bojových letounů probíhat „nepřetržitě“.
V květnu britský deník Evening Standard s odvoláním na vysoce postavený vojenský zdroj napsal, že Ukrajina obdrží první várku stíhaček F-16 „během několika týdnů“.
Dánsko zároveň nezakázalo Ukrajině používat bojové letouny F-16 pro údery na vojenské cíle na ruském území. Oznámil to dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dodal však, že to neznamená souhlas s jakýmikoliv útoky na Rusko.
Podle Rasmussena jsou údery na armádní zařízení na ruském území součástí práva Ukrajinců na sebeobranu. „Jsou to legitimní vojenské cíle, protože Rusko zaútočilo na Ukrajinu,“ řekl ministr zahraničí. Rasmussen ale varoval Ukrajince, aby si nepočínali jako ruská armáda, která podniká údery na ukrajinskou civilní infrastrukturu. „Není to bianco šek pro Ukrajinu, aby používala letouny F-16 pro údery, které nerozlišují (mezi civilními a vojenskými cíli, pozn. red.),“ uvedl Rasmussen.
O omezeních, která jednotlivé země aplikují pro používání zbraní dodaných Ukrajině, se nyní mezi státy NATO diskutuje. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg vyzval k odvolání omezení, jež se týkají například úderů na vojenské cíle na ruském území. Některé státy tak podle něj již učinily, část spojenců je ale vůči takovému kroku skeptická.
