Ve čtvrtek 10. března se v Míčovně Pražského hradu koná již devátá bezpečnostní konference Naše bezpečnost není samozřejmost. Jedná se o prestižní českou konferenci, na které se setkávají špičky politické reprezentace a přední bezpečnostní experti. Prezident Miloš Zeman se z konference kvůli jiným pracovním záležitostem omluvil, ale účastníkům poslal zdravici. „Jsem si vědom, že letošní ročník je výjimečný. Koná se totiž ve výjimečné době,“ napsal.

„Již dnes je zřejmé, že datum 24. února 2022 se do dějin zapíše tragickým písmem podobně jako například 1. září 1939 či 11. září 2001. Aktuální dění na Ukrajině svědčí o tom, že relativně dlouhé období míru v Evropě bylo – pohlédneme-li na historii v celé její délce – spíše výjimkou než pravidlem,“ otevřel svůj psaný projev Miloš Zeman.

Dále čtěte

Volodymyr Zelenskyj byl navržen na Nobelovu cenu míru. Z krytu pod bombardovaným divadlem už bylo zachráněno 130 lidí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl navržen na udělení Nobelovy ceny za mír. Informoval o tom Jehor Brailian z informační agentury…

Nepřípustná ruská agrese

„Zdálo se nám, že v době moderního blahobytu našeho kontinentu je válka zastaralý pojem. Byli jsme přesvědčeni, že ekonomicky, kulturně, ale i lidsky vzájemně propojené země a národy spolu válčit nemohou.“ Dne 24. února 2022 však všechny tyto předpoklady podle Zemana skončily.

„Ruská invaze není ničím jiným, než napadením jednoho suverénního státu druhým,“ napsal prezident České republiky účastníkům konference. „Celá tato bojová akce má pochopitelně své hluboké a komplikovaně spletité kořeny. Ale v prvé řadě je v ruském jednání na Ukrajině nutné vidět nepřípustnou agresi a pošlapání mezinárodního práva.“

„Vedení Ruské federace rozpoutalo válku v sousední zemi, což je zapotřebí jasně a rezolutně odsoudit,“ pokračuje ve svém projevu Zeman. „Již teď víme, že jsme jako mezinárodní společenství podcenili více či méně domnělé historické křivdy, emoce i nejnižší lidské pudy, které vedou k násilí. Svět se na pomyslných hodinách posledního soudu o kousek přiblížil ke svému konci.“

Výdaje na obranu ve výši 2 % HDP by měly být samozřejmostí

Česká republika se Severoatlantické alianci zavázala, že do roku 2024 bude na obranu dávat 2 procenta HDP. Například v roce 2018 ale podle Nejvyššího kontrolního úřadu Česko na obranu vynaložilo jen 1,110 procenta HDP. „Hranice 2 procenta HDP už nemůže být nikým odpovědným vnímána jako pouhý závazek, k němuž jsme se upsali NATO,“ myslí si Miloš Zeman.

„Nyní nejde jen o to, aby Česká republika zůstala důvěryhodným spojencem. Obranné výdaje ve výši alespoň 2 procenta HDP by teď měly být samozřejmostí,“ doplnil Zeman. „Dnešní doba také jasně ukazuje, jak důležité pro naši bezpečnost byly roky 1999 a 2004. Jsme pod ochranou nejsilnější vojenské aliance na světě a členy Evropské unie. A zejména díky tomu můžeme být alespoň o trochu klidnější.“