Andrej Babiš před sídlem Agrofertu FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Ačkoliv je to již rok, co Andrej Babiš opustil Strakovu akademii, nadále přetrvává jeho vliv na státní správu. Příčinou je především současná podoba tzv. služebního zákona (zákona o státní službě), která umožňuje personální složení ministerstev efektivně zakonzervovat. Vládní koalice v posledních týdnech podnikla zásadní krok k nápravě, když se jí podařilo přehlasovat prezidentské veto k novele tohoto zákona z pera několika koaličních poslanců. Ta se přitom zdaleka netýká jen otázky politizace státní správy, ale přináší i některé žádoucí změny, které by měly vést k modernizaci celého systému.
Služební zákon nefunguje
Když služební zákon v roce 2014 vstoupil v účinnost, měl poměrně vysoké ambice. Jednalo se o odpolitizování státní správy, posílení efektivnosti a výkonnosti služebních úřadů a státních zaměstnanců, zvýšení transparentnosti, profesionalizace a stability státní správy. Dostupné zdroje však ukazují, že se tyto cíle příliš nepodařilo naplnit. V roce 2018 byla vydána Zpráva z ex post hodnocení dopadů regulace (RIA), v rámci které byly provedeny rozhovory s 82 náhodně vybranými respondenty z řad státních zaměstnanců ve služebním poměru. Podle názoru poloviny z nich zákon nepřispěl k depolitizaci státní správy, celých 70 % si myslí, že nepomohl ke zvýšení její efektivity. 60 % pak tvrdí, že zákon nezvýšil profesionalitu státní správy. Cíle, které se podařilo naplnit, tak podle většiny představovala transparentnost a stabilita. Na další problémy ukázaly poznatky získané v praxi.
Během vlády Andreje Babiše zároveň došlo k rozsáhlému přeobsazení vrcholných míst ve státní správě. Již v roce 2014, kdy se Babiš stal ministrem financí, vyměnil podle informací portálu Ekonom 85 % vyšších úředníků na ministerstvu. Podobně si počínal poté, co se stal premiérem. V té době neušel ani kritice Evropské komise, která ve své veřejně dostupné zprávě z roku 2018 konstatovala, že služební zákon „čelí velké zkoušce své schopnosti odolat tlakům a zajistit nutnou stabilitu. Zejména vysoký počet odvolaných vyšších úředníků po nástupu nové vlády naznačuje, že depolitizace není zákonem efektivně zajištěna.“ Výsledek vidíme v současnosti. Státní správa je mnohdy zabetovaná lidmi dosazenými ještě vládami ČSSD a ANO. Jejich výsledky přitom byly mnohdy tristní. Stačí si vzpomenout na příklad ministerstva zdravotnictví, jehož opatření v době pandemie opakovaně selhávala před Nejvyšším správním soudem.
Novela přináší řadu změn
Co tedy přinese novela zákona, kterou společně předložila skupina poslanců vedená Markem Bendou (ODS)? Nejvíce diskutovanou změnou je zrušení tzv. odborných náměstků, ze kterých se nově stanou vrchní ředitelé sekcí. Náměstky tak zůstanou pouze tzv. političtí náměstci, které si do úřadu přivádí sám ministr na základě vlastního rozhodnutí a které bude moci relativně snadno vyměnit. Tento krok přispěje ke striktnímu oddělení politického vedení ministerstva od jeho profesionální úřednické části. Ministři navíc nově nebudou mít omezen počet politických náměstků.
Tuto změnu kritizovala opozice i prezident Zeman, který funkci politického náměstka nazval dobře placenou trafikou. Podle mého názoru by však zrušení jejich maximálního počtu mohlo přispět k efektivnějšímu vedení ministerstev. Ministři budou moci jmenovat takový počet náměstků, který bude nejlépe odpovídat objemu práce. Zároveň budou schopni vytvořit tým lidí, kterému mohou v politických otázkách důvěřovat. Depolitizace státní správy by totiž neměla být chápána dogmaticky. Odbornost má na ministerstvech své místo, ale jejich vedení je především politickou otázkou a nemůže být nezávislé na politické vůli, která vzešla z demokratických voleb.
Další změny, které popisuje důvodová zpráva k novele, se týkají zrychlení a zjednodušení procesu vstupu do státní služby. Zkráceny byly minimální lhůty pro podávání žádostí o zařazení na služební místo, zpřísněna byla i lhůta pro doručování žádostí. Zároveň se rozšířila možnost omezit ústní pohovory s uchazeči na základě písemné zkoušky. Kromě toho se prohloubí i digitalizace, a to prostřednictvím povinného doručování na elektronickou adresu. Nová pravidla zamezí také účelovému protahování výběrových řízení. Ta by nově měla být dokončena namísto 90 již do 60 dnů od uplynutí lhůty pro podávání žádostí.
Jako jeden z hlavních problémů státní správy v Česku je pravidelně uváděna její uzavřenost a omezený přístup odborníků působících mimo ni. Řešení této situace by mělo pomoci zavedení pětiletého funkčního období pro některé vyšší úředníky, což povede k větší konkurenci. Novela zákona zároveň podstatným způsobem rozšiřuje okruh lidí, kteří se budu moci účastnit výběrového řízení na vedoucí pozice. Od změny samozřejmě není možné automaticky čekat příliv odborníků ze soukromého sektoru do státní správy, nicméně se jedná o žádoucí krok, který alespoň zvýší konkurenci.
Zlepšit by se konečně měla i možnost čerpání individuálního studijního volna. To se sice zkrátí z šesti na pět dní, ale k jeho udělení by mělo nově dojít vždy, když to nebude bránit plnění úkolů daného úřadu. V současnosti podle důvodové zprávy nevyužívá individuální studijní volno ani desetina zaměstnanců, kteří by jej mohli čerpat.
Další krok k deagrofertizaci státu
Vláda aktuální novelou míří především na odstranění vlivu lidí dosazených Andrejem Babišem na výkon státní správy. Někteří z ministrů se po převzetí funkcí přímo vyjádřili, že se ocitli ve značně nepřátelském prostředí. Dogmatické lpění na apolitické státní správě by tak v současné situaci prakticky znemožňovalo efektivní vládnutí.
I další změny, které novela zákona přináší, jsou vítaným posunem. Kvitovat lze např. snahu o posílení digitalizace a zjednodušení výběrových řízení. Vládě se tak postupně daří plnit její Programové prohlášení, ve kterém mj. slíbila, že upraví „služební zákon tak, aby úřady fungovaly efektivněji, byly otevřené a posilovaly svou kompetenci. Zhodnotíme a zjednodušíme strukturu státní správy. Už v prvních kolech výběrových řízení na vedoucí místa bude možné připustit účast zájemců mimo státní službu. Stát půjde příkladem ve využívání flexibilních a zkrácených úvazků.“ Předkladatel novely Marek Benda zároveň avizoval, že se rozhodně nejedná o poslední změnu a že by se další novela služební zákona měla zabývat redukcí některých přemrštěných výhod státních zaměstnanců.
