Ve středu 29. září se na hlavní stanici Českého rozhlasu Radiožurnál odehrála obskurní debata, která se tvářila jako setkání nezávislých komentátorů a expertů. Ve skutečnosti debatě vévodil zaměstnanec lídra vládní strany ANO premiéra Andreje Babiše, zástupce šéfredaktora MF DNES Petr Kolář z Agrofertu. Kruhy blízké ČSSD zde zastupoval Patrik Eichler z Masarykovy akademie. Vládní strany tedy měly silné a zcela jasné zastoupení. Opozice zde neměla zastoupení vůbec žádné. Takhle přesně se to dělá v Rusku.
Aby to nevypadalo moc trapně, hlas veřejnosti chabě zastupovaly dvě novinářky. V debatě vystupovala Lída Rakušanová z regionálních Deníků a Marie Bastlová za Seznam Zprávy. Člověk se jen ptá, jak je možné, že se k této obludné komedii při likvidaci svobodných poměrů propůjčí Lída Rakušanová, jejíž hlas ze stanice Svobodné Evropy jsme před listopadem 1989 doslova milovali. To je záhada.
Petr Kolář se choval přesně podle toho, za co je královsky placen Andrejem Babišem. Vychvaloval svého šéfa jako člověka, který se vůbec, ale vůbec neřídí svými podnikatelskými zájmy. A hanobil koalici SPOLU, která prý účelově proti vládě vytahuje téma zdražování a inflace.
Patrik Eichler zase vyslovil naprosté pochopení toho, že Andrej Babiš vytahuje téma migrace. Pouze by mu vadilo, kdyby Babiš po volbách vytvořil koalici s Okamurovou SPD. Ale Eichler také nepředpokládá, že by tak hroznou věc pan Babiš udělal.
Lída Rakušanová vyslovila komickou úvahu o tom, že Andrej Babiš možná vůbec nechce být po volbách premiérem, aby nepřišel o dotace pro Agrofert a mohl se připravovat na nadstranickou roli prezidenta republiky. Kolář jí dost arogantně odsekl, že pro Babiše téma dotací není vůbec určující.
Moderátor si pak s účastníky debaty pochvaloval, že je ANO favoritem voleb a vlastně se jen zajímal o to, proč je hnutí tak dobré, že to zase vyhraje. Přesně takhle se propaguje v ruských státních médiích Putinova strana Jednotné Rusko.
Úpadek veřejnoprávních médií z hlediska dodržování demokratických standardů je ukázkovým příkladem salámové metody při likvidaci svobody v České republice. Svobodu by si Češi nenechali vzít jedním brutálním zásahem. Ale když o ni přijdou postupně, nepozorovaně a navíc tak, aby si na nové poměry stačili zvyknout, tak jim cesta do nového typu otroctví připadá snesitelná. Jen se to nesmí takto nazývat.
Český rozhlas je jistě složitou institucí, kde vzniká i řada dobrých a profesionálních výstupů. Z redakce iRozhlasu dostáváme mnoho kvalitních a nezatížených informací. Musíme za to ale platit tím, že masově sledovaná stanice Radiožurnál je v moci vládní propagandy. Podobně, jako jsou v moci vládní propagandy Události na ČT 1, kde na začátku zpráv běží třeba dlouhá reportáž o tom, že vláda zvyšuje platy státním úředníkům nebo že ANO zastavilo zvyšování platů politikům.
Hlas opozice je přitom odsunut a marginalizován. Svobodná a kritická žurnalistika pak v ČT bývá až v nočních hodinách, jako by to bylo nějaké lascívní porno.
Žádný jiný lídr politické strany nemá možnost vyslat do debaty komentátorů a expertů svého vlastního zaměstnance. Jenom Babiš. Tuhle obludnou praktiku Český rozhlas nikomu nevysvětlí. Nevysvětlí, kdo v této debatě zastupoval pohled lídrů koalice SPOLU či PirSTAN. Přitom toto chování Radiožurnálu je nejen v rozporu s dobrými mravy, nýbrž je v rozporu i se zákonem.