Volební modely a průzkumy výzkumných agentur zachytily v období prvního týdne před druhým kolem prezidentských voleb postoje veřejnosti, které se velmi přibližovaly finálnímu výsledku. Ve druhém týdnu se totiž nestala žádná významná událost, která by voliče podnítila ke změně názorů, řekl deníku FORUM 24 statistik a sociolog Jan Herzmann s tím, že předvolební debaty měly spíše upevňovací efekt.

Skutečnému výsledku prezidentských voleb, tedy 58,32 procent hlasů pro Petra Pavla a 41,67 pro Andreje Babiše, se přiblížila agentura IPSOS, podle jejíž volebního modelu, vytvořeného na základě dat sesbíraných v týdnu po prvním kole, měl Petr Pavel zvítězit s výsledkem 58,8 procent hlasů a Andrej Babiš měl dosáhnout 41,2 procent. Výsledky průzkumu agentury Median vyjadřovaly podporu 57,9 procent pro Petra Pavla a 42,1 procent pro jeho protikandidáta a průzkum agentury STEM favorizoval Pavla s 57,6 procenta hlasů.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

Statistik a sociolog Jan Herzmann zdůraznil, že volební modely výsledky nepředpovídají, ale ukazují situaci v okamžiku, kdy probíhá průzkum. Shoda modelů s výsledkem voleb tedy nastává v takovém případě, že se v závěru volební kampaně nic překvapivého nestane a nejsou tam tudíž velké přesuny voličů. A to se stalo v tomto případě. „Po prvním týdnu období mezi prvním a druhým kolem byli prakticky všichni lidé, kteří se chystali volit, rozhodnuti, komu dají hlas. Nenastala tam žádná změna na poslední chvíli. Možná nárůst volební účasti, ale ne nijak zásadní,“ vysvětlil.

Vliv předvolebních debat, které proběhly těsně před volbami, by nepodceňoval. „Myslím, že jejich vliv spočíval tentokrát v tom, že voliče upevnily v jejich záměru, a to jak voliče Petra Pavla, tak voliče Andreje Babiše,“ zhodnotil.

Podle statistika byla situace velmi rozdílná oproti té před prvním kolem. V posledním předvolebním týdnu došlo naopak k posunům velmi výrazným. „Jeden ve prospěch Andreje Babiše poté, co byl nepravomocně osvobozen, a druhý ve prospěch Petra Pavla od Danuše Nerudové poté, co část jejích původních příznivců seznala, že její reakce na výtky k působení na univerzitě v Brně nezněly přesvědčivě,“ uvedl. K těmto událostem došlo před volbami až v období, kdy už nesměly být zveřejňovány žádné průzkumy, tudíž byly k dispozici pouze průzkumy z doby zachycující postoje předtím.

Vliv nerozhodnutých voličů

Ve druhém kole výsledky nezamíchali ani nerozhodnutí voliči. Agentury počítaly zhruba s 10 procenty lidí, kteří se chystali volit, ale v té době ještě nevěděli, koho svým hlasem podpoří.

„I kdyby se všichni přiklonili na jednu stranu, tak by to nemělo takový efekt,“ okomentoval Herzmann jejich vliv a podotkl, že výsledný rozdíl byl 18 procentních bodů.

Zpravidla je to podle něj tak, že pokud se nestane nějaký přesun na poslední chvíli, nerozhodnutí voliči se rozhodnou přibližně v podobném poměru, jaké jsou preference rozhodnutých. „To je jakási historická zkušenost. Těžko říct, proč se to tak děje, já osobně to nevím. Obvykle to tak je,“ řekl statistik.

Ve srovnání s tím, jak vysoký podíl nerozhodnutých voličů byl před prvním kolem, kdy v prosinci to byla třetina potenciálně zúčastněných a těsně po Novém roce pětina, hodnotí Herzmann desetinu jako relativně nízké procento.

Dále čtěte

Chcete pochopit, co se děje v Rusku? Nesmíte minout tyto knihy

Agresivní konflikt Ruska proti Ukrajině. Válka nedaleko od našich hranic. To je realita současnosti, která je ale ve skutečnosti pokračováním…

Volební účast

Volební účast vycházela agenturám různě. Agentura IPSOS předpokládala, že k volbám ve druhém kole dorazí 69 procent voličů, Median hovořila o 76 procentech a STEM uvedla, že účast přesáhne 70 procent. Skutečně k volbám přišlo 70, 25 procent občanů. „To, že to bylo těsně nad 70 procent, sice opticky vypadá jako jiné číslo, ale rozhodně je v mezích náhodného kolísání od čísel, které uváděly agentury, které dělaly model volební účasti,“ vysvětlil statistik jejich shodu.

„Pokud agentury používají čtyřbodovou škálu rozhodně se zúčastním, spíše se zúčastním, spíše se nezúčastním, rozhodně se nezúčastním, indikátorem skutečné účasti je spíš zastoupení kategorie rozhodně se zúčastním a obvykle je pak ve skutečnosti vyšší zhruba o deset procent,“ okomentoval s tím, že se to tentokrát potvrdilo.