Jak válečné trauma ovlivňuje následující generace, chtějí zjistit na Tamperské univerzitě. Pokusy na zvířatech ukázaly, že silný stres u mužů se promítá do nadváhy, metabolických chorob či úzkostí jejich vnuků. Vědci teď na nové poznatky navazují krevními testy u lidí.
„Snažíme se zjistit, zda můžeme biologický stín války pozorovat i v naší společnosti,“ řekla docentka Emma Raitoharjuová z Tamperské univerzity. Cílem studie, která ve světě nemá obdoby, je ukázat, jak válečný stres ovlivňuje třetí generaci Finů.
Už teď je odborníkům z oblasti historie a molekulární biologie jasné, že změny ve funkci genů vyvolané vnějším prostředím se mohou přenášet z jedné generace na druhou prostřednictvím pohlavních buněk, a ovlivňovat tak i potomky daného jedince. Podle docentky Raitoharjuové pokusy na zvířatech odhalily, že silný stres u mužů se v následující generaci projevuje obezitou, metabolickými chorobami a úzkostí.
Mapují zážitky z války
Základem průzkumu jsou dochované záznamy mužů, kteří sloužili ve finské armádě v letech 1939-1945. Právě objem a preciznost podobných údajů umožnily, aby tento unikátní projekt mohl vůbec proběhnout.
Historici využívají informací na kartách vojáků ke zmapování jejich válečných zkušeností a misí. Jedním z faktorů válečného stresu jsou porážky, které vojákova jednotka během války utrpěla. „Stresu byla vystavena celá populace, ale můžeme najít ty, kteří se ocitli v náročných situacích, kdy bylo riziko úmrtí vysoké,“ vysvětlila Raitoharjuová.
Zkoumanou skupinu tvoří zhruba 1300 finských mužů, kteří sloužili ve válce a jejichž potomci se později zúčastnili studie Laseri zahájené v 80. letech 20. století. V rámci ní se shromažďovaly zdravotní údaje a například i krevní vzorky – ty nejnovější jsou staré jen několik let.
Podle vědců může nový výzkum v Tampere rovněž pomoci pochopit rozdíly v tom, jak často se různé nemoci vyskytují v různých skupinách obyvatelstva. První výsledky se očekávají příští rok.