Válečný zločinec Igor Girkin zvaný Strelkov, mnohaletý separatistický bojovník a bývalý ministr obrany takzvané Doněcké lidové republiky označil Českou republiku za dědičné hnidy. V pondělí se totiž ve svém příspěvku na Telegramu rozepsal v souvislosti s pomocí Ukrajině o výrobě zbraní za druhé světové války v českých továrnách na tehdejším území protektorátu.
„Pokud jde o Čechy, není to nic nového: Česká republika (na prvním místě Praha a Brno) byla během Velké vlastenecké války „zlatou kovárnou Říše“,“ napsal Igor Girkin na úvod příspěvku a pokračoval o tom, že každé třetí útočné dělo, každý druhý obrněný transportér ve Wehrmachtu a SS se stejně jako mnoho tanků a mnoho dalších zbraní pravidelně až do konce války vyráběly v českých továrnách.
V době Protektorátu Čechy a Morava český zbrojní průmysl německou armádu zásoboval. Bylo tomu tak ovšem z donucení vzhledem k okupované správě. Kdo se nastolenému režimu vzepřel, byl německými nacisty poslán do koncentračního tábora nebo popraven.
„Do 8. května 1945! A pak najednou „české povstání“ a … Česká republika (bez téměř žádné ztráty, kromě fronty, kde bojovalo a sloužilo asi 200 tisíc Čechů „na základě smlouvy Wehrmachtu“ nebo přímo ve Wehrmachtu) -“ voila!“ napsal.
Česká republika podle něj tedy patří mezi vítězné země „bez téměř jediné ztráty“. Poté, jak napsal, následovala „další přirozená genocida a totální vyhnání německé menšiny (v Sudetech – většina)“. „Hnidy, zkrátka… dědičné hnidy,“ shrnul své dojmy bývalý důstojník ruské tajné služby FSB na závěr příspěvku.
Igor Girkin byl v listopadu 2022 v Haagu odsouzen v nepřítomnosti na doživotí, neboť to byl právě on, kdo dal povel k sestřelení malajsijského dopravního letadla v červenci 2014 nad ukrajinským Doněckem. Již předtím se v únoru s dalšími muži dopustil nátlaku se zbraněmi na poslance na Krymu, kteří tak „dobrovolně odhlasovali referendum o odtržení od Ukrajiny“. Na jaře 2014 se podílel ve Slovjansku v Doněcku na vyhlášení tzv. Doněcké lidové republiky, jejímž lidovým gubernátorem se stal druhý člen klubu Pavlo Gubarev.