Andrej Babiš a Peter Pellegrini FOTO: Vláda ČR / se souhlasem
FOTO: Vláda ČR / se souhlasem
KOMENTÁŘ / Je třeba pohlédnout pravdě do očí. Výsledek slovenské prezidentské volby je vítězstvím proruského venkova, vítězstvím naprostého primitivismu a hlouposti. Peter Pellegrini je prodlouženou rukou premiéra Roberta Fica, který na Slovensku vyhrál volby pod hesly o nebezpečném Západu a o nebezpečných Američanech. Jeho stranický místopředseda Ľuboš Blaha na mítincích oslovoval nadšené voliče „soudruzi a soudružky“, děkoval Rudé armádě za osvobození a zdůrazňoval, že všechno zlé přichází ze Západu a dobro chodí z Východu. Slovenská vesnice se zaradovala, že se jí vrací atmosféra doby komunismu.
Skutečnost, že na Slovensku vyhrála proruská inklinace, popisují zcela otevřeně i renomovaná světová média. Britské BBC, server amerického listu New York Times i francouzský Le Monde mluví o vítězství proruského populisty a úspěchu putinovského směru. A je to tak. Současná slovenská vláda je ukázkou ubohosti postkomunistické společnosti, která neumí žít slušně, protože se jí líbil pobyt v diktatuře pod ruskou nadvládou. Velké části společnosti se líbily normalizační lži a nadvláda buranů. A proto budou mít nyní za prezidenta cynika, který svým přísaháním na mír pomáhá ruskému agresorovi proti napadeným Ukrajincům, ruské diktatuře proti svým sousedům, které Rusko trestá za to, že chtěli žít s námi v civilizaci.
Nesmíme podcenit, že Pellegriniho jel podpořit Andrej Babiš. Vítězství proruského primitivismu na Slovensku je i Babišovým vítězstvím. On samozřejmě bude na naší scéně svoji ruskou polohu důkladně zakrývat, protože jinak by tu nemohl vyhrát volby. Ale všechno, co dosud Babiš u nás provozoval, byla ve skutečnosti nová dávka rusifikace naší politiky, rusifikace našich médií, rusifikace naší země.
Rusifikace spočívá v sázce na primitivismus, potlačení oponentů, rozkrádání státu a destrukci pravidel. Část naší společnosti se snažila této ruské degeneraci zabránit. Proto máme dnes slušnou vládu, ovšem také vládu složenou z nepříliš schopných politiků, kteří se bojí vládnout. Jejich fascinující neschopnost se projevuje v tom, že nedokázali provést deagrofertizaci státu.
I proto také nad námi visí hrozba degenerace. Do proruského hnoje můžeme spadnout raz dva. Stačí, když dostatek neinformovaných a ustrašených lidí uvěří volání po míru. A když politická a mediální elita bude dál předstírat, že se nic strašného neděje a možný návrat Babiše je prostě jen projevem demokracie. Není. Je to projev naprosté degenerace.
Měli bychom pochopit, že náš dojem nezvratného vývoje k moderní civilizaci, která se opírá o sounáležitost svobodných zemí, o demokracii a právní řád, byl veskrze naivní. Není bohužel nikde dáno, že budeme nadále žít ve slušném prostředí. Naši spoluobčané si snadno mohou vybrat za své vládce cynické populisty, proruské mírotvorce a darebáky. Budou to ještě navíc vykládat za projev vlastenectví a národní suverenity.
Už to v minulosti udělali. A to, co se tu dělo v éře Zemana a Babiše, bylo pod lidskou důstojnost. Bylo to zhanobení duše národa, kolaborace elit a nekonečná stupidita. To všechno se může vrátit a bude to pak ještě horší, než bylo.
Zároveň se na tuto akutní hrozbu degenerace nesmíme dívat s fatalismem. Degenerace není neodvratná, když budeme aktivně pracovat na tom, abychom jí zabránili. Degenerace politiky na Slovensku je velké memento, které nás má upozornit na inklinace k naší vlastní civilizační degeneraci, k níž máme už velmi silně nakročeno.
