KOMENTÁŘ / Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás dovedou k naplnění závazku. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností. Těchto pár nevinných a vcelku i racionálních vět řekl ve svém novoročním projevu prezident Petr Pavel.

Kdyby nás v tomto roce nečekaly volby do Evropského parlamentu a začátkem ledna nebyla na domácí scéně absolutní politická a mediální okurková sezóna, pravděpodobně by slova prezidenta Pavla vyzněla a velice rychle i odezněla jako tradiční novoroční státnický pokus nastartovat a definovat veřejný diskurz o naprosto zásadním a strategickém ekonomickém tématu pro Českou republiku. Nestalo se. Nevinného apelu na – časově blíže nespecifikovanou – budoucnost společné měny se chytily politické strany a z odborné a kultivované diskuse o euru jako pradávném závazku z roku 2004 se média a politici nechali i po dvaceti letech vlákat do populistické pasti nové vlastenecké kampaně za ohroženou českou korunu.

Dále čtěte

Lidové noviny zakládají stranu pro Miroslava Kalouska. Zní to šíleně, ale něco na tom bude

KOMENTÁŘ / Čas od času to přijde. Vždy to bude znít zajímavě a bude to mít explozivní potenciál. Miroslav Kalousek…

Euro není a ani nebude. Zvonec a konec

Paradoxně jakkoli hlava státu v novoročním projevu chválila vládní pětikoalici alespoň za schopnost spolupráce a nacházení kompromisů i v tak těžkých otázkách, jako byl konsolidační balíček, téma euro okamžitě rozdělilo vládní koalici na euroskeptickou ODS versus eurooptimisty v TOP 09, KDU-ČSL, hnutí STAN a Pirátech. A to i navzdory tomu, že přijetí společné evropské měny si vládní kabinet prostě nenapsal do programového prohlášení a veškeré volání po co nerychlejším vstupu do eurozóny pragmaticky a prozatím zcela kategoricky zchladil premiér Petr Fiala tím, že Česko neplní ani základní kritéria pro vstup do čekací místnosti v eurozóně.

Kdo by však čekal zasvěcenou odbornou diskusi o konstantních a proměnlivých výhodách a nevýhodách vstupu Česka do eurozóny, která má už 20 členských zemí, ten se nedočkal. Vládní strany si sice všimly eura v projevu Petra Pavla, ale už přehlédly jeho volání po schopnosti a odvaze vysvětlovat a argumentovat méně populární konsolidační a restriktivní opatření, které vládní koalici až příliš taktně a diplomaticky vytýkal.

Koruna, jedině koruna

Nepomohlo, vládní koalice se neaktuální diskusí o společné měně zase nějak promlčí v zájmu koaliční jednoty a umožní tak opětovně nahlédnout do nejhlubšího nitra české duše naší národní, populistické a extremistické scény. Ta nezklamala své fanoušky, bohužel ani samotného prezidenta, jenž opozici přímo vyzýval ke kultivaci veřejné diskuse, a ne k jejímu znehodnocování. Lídři hnutí ANO a SPD, respektive Andrej Babiš a Tomio Okamura, se jednotně a ostře vymezili vůči přijetí eura. Jasné a krátké ne, pár slov o národních a státních zájmech a bylo vymalováno.

Dále čtěte

Vyprávěj mi o komunismu: Objednávejte knihu Pavla Šafra a Johany Hovorkové o každodennosti, na niž jste možná zapomněli

Je tu knižní vydání podcastu deníku FORUM 24! Johana Hovorková a Pavel Šafr si v desetidílném podcastu povídali o každodenním…

Kdo neočekával věcnou a pádnou argumentaci, nemohl být překvapen, kdo očekával smršť vlastenecké vlny na sociálních sítích pro zachovaní drahé české koruny, nemohl být překvapen rovněž. Je úplně zbytečné a intelektuálně vysilující citovat stovky stejných vět, tak si to shrňme: Nechceme žádné euro, jedině česká koruna, děkujeme, pane Babiši!

Krátkých dvacet let

Uplynulo dlouhých téměř dvacet let od schválení českého závazku jednoho dne splnit kritéria eurozóny a přijmout společnou evropskou měnu. Stačilo pár nevinných vět českého prezidenta Petra Pavla a Česko velice rychle dokázalo, že na přijetí společné evropské měny není připravené. Technicky a hlavně ani mentálně.