Rozsáhlými námořními manévry, které od úterý do čtvrtka probíhaly také v Baltském moři, může Rusko dávat najevo, že Balt není de facto mořem NATO, tvrdí Jörgen Elfving, podplukovník švédských ozbrojených sil ve výslužbě. „Náš letecký průzkum a námořnictvo budou určitě ve střehu,“ dodal.
Jak informovalo ruské ministerstvo obrany, do cvičení bylo zapojeno přibližně 300 lodí a člunů, ponorek a podpůrných plavidel, až 50 letadel, více než 200 jednotek vojenské a speciální techniky a více než 20 000 vojáků a civilních zaměstnanců. Během manévrů bylo naplánováno přes 300 bojových cvičení s praktickým použitím zbraní.
Patří mezi ně střelba protiletadlovými raketami, dělostřelecká střelba na námořní a vzdušné cvičné cíle či použití protiponorkových zbraní lodí a námořního letectva. „Hlavním cílem cvičení je prověřit činnost vojenských řídících orgánů námořnictva na všech úrovních, jakož i připravenost posádek lodí, jednotek námořního letectva a pobřežní obrany ruského námořnictva plnit zadané úkoly,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Podle Jörgena Elfvinga mohly být manévry, kterých se účastnila větší část ruské flotily, způsob, jak „dělat ramena“ a poukázat na to, že Baltské moře není de facto mořem NATO, ale že zde může operovat i ruské námořnictvo. Během cvičení uvedl, že bude zajímavé sledovat, jak se bude námořnictvo v Baltském moři chovat teď, když se Švédsko i Finsko staly členy NATO.
Příležitost ke špionáži
„Může to být tak, že budou (Rusové) cvičit námořní zásahy proti falešným transportním lodím NATO nebo těžebním společnostem. Dále půjde pravděpodobně o nácvik protiponorkového boje.“
Manévry považuje za skvělou příležitost, jak země NATO v okolí Baltu mohou od Rusů získat zpravodajské informace. „Radiovým signálem, leteckým a lodním průzkumem a ponorkami lze provádět zpravodajský sběr a získat informace o tom, jak ruské námořnictvo funguje a jak se chová. Existuje spousta zdrojů, které umožňují mít docela dobrý přehled o tom, co se děje.“
Na druhou stranu připustil, že Rusové se při operacích v Baltu mohou snažit zmapovat podvodní infrastrukturu a získané informace pak využít k sabotážím. Rusko bylo v minulosti podezřelé například z poškození podmořského kabelu ve Finském zálivu.
Šéfka švédského námořnictva Ewa Skoog Haslumová již dříve varovala před ruskými podvodními sabotážemi a uvedla, že je přesvědčena, že Rusko má zmapované cíle, jako jsou podmořské kabely. „Pokud víte, kde se tato spojení nacházejí, máte lepší možnost je v krizové nebo válečné situaci přerušit nebo proti nim jinak zasáhnout,“ prohlásil Elfving.