Ve Velké Británii přibývají případy nákazy covidem-19. Až v 99 % z nich přitom jde o takzvanou delta neboli indickou mutaci. Jan Kulveit z Institutu budoucnosti lidstva na Oxfordské univerzitě ale pro deník iRozhlas.cz řekl, že se to dalo čekat. „Vždy je to tak, že když má nějaká varianta výhodu, že se umí šířit rychleji, tak v populaci převládne,“ říká vědec. Počet hospitalizovaných se ale podle Kulveita nedá porovnávat s předchozími vlnami.

„Tato varianta se líp šíří a je agresivnější, takže má těžší průběhy nemoci. Taky se zdá, že proti ní hůř funguje jenom jedna dávka vakcíny. Výborně fungují vakcíny, které jsou v Česku nejrozšířenější – Pfizer/BioNTech a Moderna. Po jejich druhé dávce má většina lidí opravdu hodně vysokou hladinu protilátek a to funguje velmi dobře i proti deltě,“ říká Kulveit o nové mutaci.

„Nově se také objevují údaje o částečně snížené účinnosti vůči variantě delta. Tento efekt je výrazný zejména pro pacienty s jednou dávkou. S plným schématem zůstává účinnost, i přes částečné snížení, vysoká. Je proto třeba klást zvýšený důraz na podání obou dávek,“ upozorňuje Kulveit na možné snížení účinnosti vakcín.

Na předchozí mutace by prý stačila i první dávka vakcíny. „Hladina protilátek po jedné dávce nemusí být úplně dostačující, což je také důvod, proč Česká vakcinologická společnost doporučovala, že se musí počítat celé očkování,“ upřesňuje a dodává: „Je potřeba se připravit na situaci, kdy může být vhodné alespoň v některých částech populace podat posilovací dávku vakcín.“

Právě z toho důvodu podle Kulveita vakcinologové z Meziobrové skupiny pro epidemické situace doporučují postupovat obezřetně a testovat při návratu z rizikových zemí i ty, kteří nemají druhou dávku očkování.

Podle Kulveita se s novou mutací koronaviru posouvá i hranice takzvané kolektivní imunity. Vědec mezi imunní započítává i ty, kteří nemoc prodělali. „Počet lidí, kteří by měli být imunní, aby to covid skutečně zastavilo, může být hodně vysoko, až 90 procent populace,“ uvádí odborník.

„Když se někdo odmítá očkovat, protože už nemoc prodělal, tak mu to nějakou imunitu dává. Ale celkově podíl imunních lidí na to, aby to deltu dokázalo v zimě zcela zastavit, je opravdu poměrně vysoký,“ shrnuje Kulveit.

Virus provádí s tělem experimenty

Vědec by doporučoval očkování každému, a to i těm, kteří se obávají nedostatečného vyzkoušení vakcín. „Pro řadu lidí to znamená, že jejich volba je: očkovat se, nebo ne. A kdo se neočkuje, tak nemá zdaleka malou pravděpodobnost, že covid dostane. V jeho vlastním zájmu bych očkování doporučoval.“

Očkování je podle Kulveita důležité i pro lidi, kteří prodělají jen mírnou formu covidu, jelikož můžou mít potíže i po vyléčení.

„Je vidět, že to není žádná lehká nemoc. Takže mi přijde, že je pro každého výhodnější nechat se naočkovat. Když lidé říkají, že je to experimentální vakcína, tak já říkám, že virus provádí s tělem taky experimenty, u kterých navíc nevíme, co všechno napáchají. Nejjednodušší je prostě se naočkovat, a to úplně ze sobeckých důvodů.“

Jak se má Česko připravit na delta mutaci?

„Je potřeba se připravit na všechny scénáře. Momentálně nikdo nedokáže říct, kolik se jí sem doveze a jak se tady bude šířit. Protože imunitní stav české populace je jiný než té britské,“ uvádí vědec a dodává, že by se vyplatilo investovat do trasování a kontroly cestovatelů.

„Česko má na papíře pravidla, která jsou relativně přísná, ale můj pocit oproti Británii je, že se moc nedodržují. Když přijedu do Británie, tak mi někdo pravidelně zavolá, jestli jsem v karanténě a jestli znám příznaky nemoci a jdu na testy. Prostě to někdo kontroluje. Ale když přijedu do Čech, tak vyplním formulář, ale vlastně ani nevím, že by se s ním nějak dál pracovalo,“ říká Jan Kulveit. Dodává, že oproti Česku je v Británii nemyslitelné falšovat si negativní testy na koronavirus.