„Na příkladu Moldavska se můžeme znovu přesvědčit o falešné hnusnosti demokracie. Demokracie. Ne té ‚takzvané‘, jako by existovala nějaká lepší, ale demokracie jako takové,“ tvrdí ruský oligarcha a konzervativní pravoslavný nacionalista Konstantin Malofejev.
Malofejev je miliardář, majitel akcií společnosti Rostelekom a zakladatel média Tsargrad TV a „ruského světa“, což znamená, že byl jedním z hlavních zdrojů financování separatistů na Krymu a v takzvané Doněcké lidové republice. Od roku 2014 je tento muž pod sankcemi zemí Evropské unie, Spojených států a Kanady.
Malofejev udržuje kontakty s evropskou krajní pravicí. Koncem května 2014 zorganizoval a moderoval setkání ruských a evropských politiků krajně pravicového zaměření ve Vídni. Mezi hosty byli ideolog Euroasijského hnutí Alexandr Dugin, poslankyně francouzské Národní fronty Marion Maréchal-Le Penová (vnučka zakladatele strany a neteř Marine Le Penové). Ze Španělska přijel princ Sixtus Henri Bourbon-Parma, vůdce katolického monarchistického hnutí, z Rakouska předseda pravicově populistické FPÖ Heinz-Christian Strache a jeho zástupce Johann Gudenus a dorazili různí pravicoví extremisté z Chorvatska, aristokraté z Gruzie a Ruska a jakýsi katolický kněz. V dubnu 2014 pomáhal Jeanu-Marie Le Penovi získat půjčku ve výši dvou milionů eur od společnosti vlastněné Ruskem.
Proti demokracii vystupuje Malofejev otevřeně a je tak v souladu s ideologem eurasijského protizápadního hnutí Alexandrem Duginem i se současnou praktickou politikou Kremlu. Demokracie v západních zemích je dnes líčena jako zdánlivá a jako ze své podstaty dekadentní systém. Tomu odpovídá i jeden z posledních Malofejevových příspěvků na Telegramu citovaný v úvodu.
„Na úsvitu svého vzniku v Babylonu a Kanaánu byla demokracie formou vlády organizovanou pro oligarchát. Aby se peněžní měšce nebály královské moci, byla tato moc nejprve omezena na okrasu a poté zcela zrušena. Řecké Athény, etalon demokratů všech dob, byly vysloveně oligarchií bohatých – čím více peněz, tím více hlasovacích práv občan měl,“ píše Malofejev.
Podle něj jsou moderní západní demokracie jen trikem, který má „legitimizovat zákulisní vítězství toho či onoho klanu oligarchů“. „Pokud se Trump dohodne s židovskou lobby, FEDem a vojenskoprůmyslovým komplexem, stane se prezidentem. Pokud se nedohodne, budou se losovat volební lístky ze hřbitovů nebo tak něco a za prezidentku přijmou Kamalu Harrisovou s IQ 90,“ tvrdí oligarcha.
Svůj názor na demokracii pak demonstroval na příkladu Modavska.
„Stejné je to v hluboké díře moderního západního falešného světa – v Moldavsku. Loutka EU a CIA Maia Sanduová (moldavská prezidentka, pozn. red.) spolu se svými manipulátory zfalšovala referendum o kurzu Moldavska na evropskou integraci. Na rozdíl od USA to není odraz boje mezi dvěma oligarchickými klany. Moldavsko není suverénní oligarchií. Jde o formalizaci koloniálního postavení, do kterého se Kišiněv pod vedením Sanduové snaží Moldavsko dostat. Lidé zchudnou, vesnice vymřou, ve městech bude vzkvétat sodomie. Pravoslavná starobylá země bude znesvěcena,“ obává se Konstantin Malofejev.
I v samotném Rusku vzbudil letos v září pozornost Malofejevův poslední počin, totiž jeho svatba s „dětskou ombudsmankou“ Marií Lvovovou-Bělovovou. Nevěsta se kvůli sňatku s oligarchou rozvedla s manželem, pravoslavným knězem Pavlem Kogelmanem. S manželkou se rozvedl i Malofejev. Dvojice uspořádala okázalou nákladnou svatbu, na které je bavily hvězdy ruské pop kultury.
„Apoteóza tradičních rodinných hodnot: rozvést se s manželem, který pracuje jako prostý kněz – s nímž si v mládí udělala kupu dětí –, a vzít si kremelského oligarchu. To je samozřejmě výhodná partie, ale co to má společného se samotnou morálkou a etikou, ke které nás vyzývají od rána do večera?“ okomentoval událost politolog Abbas Galljamov.