Situace, kdy jedna strana získá jak post prezidenta, tak většinu v obou komorách Kongresu se anglicky označuje jako trifecta a je poměrně vzácná. Barack Obama se o demokratický Senát a Sněmovnu mohl opřít jen v prvních dvou letech svého osmiletého vládnutí. Taktéž Donald Trump po dvou letech musel čelit demokratické většině ve Sněmovně. Joe Biden bude mít příležitost prosadit hodně ze svého programu. Nicméně většina v Senátu je ta nejtěsnější možná, remízu 50:50 rozsekne až hlas viceprezidentky Harrisové. Zároveň povaha senátních voleb znamená, že některé extrémnější návrhy tam nezískají podporu ani tak.
Warnock a Ossoff
Oba kandidáty do křesel zřejmě vynesl především ohromný zápal aktivistů, kteří se účastnili kontaktní kampaně. Peněz na televizní reklamy utratili demokraté méně než jejich soupeři. Mezi aktivisty převažují lidé naklonění spíše levicovému křídlu v Demokratické straně. To ale nutně neznamená, že budou oba kandidáti naklonění všemu, co budou progresivisté prosazovat.
Raphael Warnock je z obou kandidátů levicovější a dá se jistě říci, že to bude možná nejlevicovější a nejprogresivnější senátor v dějinách státu. Naopak Ossof žádným miláčkem levice není. Často je mu vyčítáno, že jeho pozice nejsou dostatečně vyhraněné a že cílí spíš na politický střed.
Manchin a další
Mezi demokratickými senátory je ale mnoho takových, kteří zastupují státy nakloněné spíše republikánům. Server Progressivepunch.com jejich postoje z hlediska progresivistů hodnotí známkou F. Od těch lze jen těžko čekat, že budou podporovat nějaké výstřelky. Nejvýraznější mezi nimi je Joe Manchin ze Západní Virginie, kde letos Trump vyhrál o skoro 40 %.
V Arizoně bude navíc v roce 2022 obhajovat mandát demokratický senátor Mark Kelly, jehož hodnocení na škále progresivistů je taktéž F. V Arizoně sice letos zvítězil Joe Biden, ale i tak se tento stát lehce přiklání k republikánům. Biden vyhrál celkově o téměř 4,5 %, ale v Arizoně zvítězil jen těsně o tři desetiny.
Biden se bude muset držet středu
Administrativa Joe Bidena se tak bude muset i přes většinu v Senátu držet blízko politickému středu. To je konec konců pozice, kterou si soudě dle jeho vystoupení sám přeje. Otázka je, jak na to zareaguje levicové křídlo. To stále ještě nepřijalo skutečnost, že jeho kandidáti sice vyhrávají v demokratických baštách, ale celkově demokraté ve Sněmovně oslabili vinou ztráty předměstských obvodů.
Ty se ve volbách v roce 2018 přiklonily k demokratům zřejmě i z odporu k Donaldu Trumpovi. Ve volbách v minulém roce sice mnohé z nich vyhrál Joe Biden, ale zároveň volily republikánského kandidáta či kandidátky do Sněmovny. Podle některých průzkumů je děsily především výzvy na odepření financí policii.
Mezi demokraty to bude skřípat
Koalice voličů, která vynesla Joe Bidena do Bílého domu a zajistila demokratům většinu ve Sněmovně a Senátu, je poměrně křehká. Strana musí přijít na způsob, jak si udržet střed, ale zároveň nezklamat vysoká očekávání levicového křídla. To navíc teď může operovat argumentem, že demokraté mají možnost prosazovat ambiciózní reformy.
Tento souboj ovlivní i to, jakým způsobem se konkurenční republikáni vyrovnají s odcházejícím prezidentem. Jednota na jedné straně bude pomáhat jednotě na druhé. Naopak pokud by se Republikánská strana začala štěpit, může její slabost vést progresivisty k přesvědčení, že je možné riskovat souboj ve vlastních řadách. Přes veškeré oslavy na jedné a obavy na druhé straně těsná většina v Senátu levicovou revoluci nepřinese.
