62 %! To je zhruba procento, které by museli nejvýdělečnější kalifornští či newyorští občané podle Bidenova nového daňového návrhu odvádět na daních. A ne, toto číslo není překlep. Doopravdy se jedná o téměř dvě třetiny z celkových příjmů daných občanů. V Kongresu se ale návrh neshledal s přílišným ohlasem, a demokraté tedy s největší pravděpodobností budou muset přistoupit k méně extremistickému a méně levicovému řešení.

Nový daňový návrh demokratů se samozřejmě nejvíce zaměřuje na velké mezinárodní korporace a bohaté. To je něco, co v dnešní politice funguje až překvapivě dobře. „Seberme bohatým více a tím přispějeme na blahobyt našeho státu.“ Ti, kterých by se toto zvýšení nejvyšší možné individuální daně o 2,6 procentního bodu dotklo, jsou lidé s ročními příjmy nad 452 700 dolarů (asi 9,8 milionu Kč) či manželské páry s příjmy nad 509 300 dolarů (asi 11,05 milionu Kč). Problémem však je, že 39,6% individuální daní to v Americe nekončí. Pokud k tomuto procentu přičteme ještě federální a státní daň, dostáváme se v některých státech USA až k strašidelným hodnotám. V Kalifornii by například ekonomická elita na daních odvedla 62,6 %.

Dále čtěte

Víme, kolik bude Čechy stát, když Babiš zůstane premiérem

V novém čísle Týdeníku FORUM přinášíme zásadní informace o tom, jaký dopad by mohl mít střet zájmů premiéra Andreje Babiše…

Dále ale návrh pojednával o zdanění kapitálových zisků. Aktuální americké právo totiž říká, že pokud člověk zemře a má nějaké nezrealizované zisky (zisky z akcií, investic, nemovitostí…), nemusí platit daně z kapitálových zisků. Ty pak musí platit dědicové, ovšem pouze ze zisků, které přibyly po smrti majitele. Co to ale takové kapitálové zisky jsou? Není potřeba v tom hledat složitou vědu. Kapitálový zisk jednoduše představuje nárůst hodnoty kapitálového aktiva (např. nemovitosti nebo akcie). A to, že jsou nezrealizované, posléze znamená pouze to, že tyto „virtuální” zisky ještě nebyly zpeněženy. Prezident Biden proto navrhuje brát smrt majitele jako „virtuální prodej“ daného aktiva, ze kterého se poté bude muset odvést 43,4% daň z kapitálových zisků, což je mimochodem oproti současnosti nárůst skoro o polovinu.

V neposlední řadě se také vedla řeč o výši zdanění velkých mezinárodních korporací. V ideálním případě by korporace podle demokratů měly na daních odvádět rozhodně více. O přesném procentu se stále jedná, ale je jasné, že vynucování a kontrola odvodu daní se razantně zpřísní.

Proč vůbec takový návrh vznikl a co k tomu Bidena motivovalo?

Bidena společně s demokraty rozhodně nemůžeme soudit, protože motivací pro prosazení těchto na první pohled až komických hodnot je poměrně hodně. Například zvýšení zdanění velkých korporátů pomůže ke splacení amerického 3,5bilionového balíčku, jenž se zaměřuje na podporu zdravotnictví a vzdělávání.

Dále čtěte

Poslední obchod Petra Kellnera. Čtěte, co od něj mohl chtít Babiš

Týdeník FORUM přináší v aktuálním čísle informace o prodeji akcií ČD-Telematika, na kterých stát prodělal 650 milionů poté, co je…

Nově získané peníze by také rozšířily tzv. „kredit dětské daně“, který rodinám s dětmi snižuje částku, kterou musejí odvést na daních, nebo by umožnily americkému státu nabízet daňové úlevy za využívání obnovitelných zdrojů energie.

Zvýšení zdanění kapitálového zisku by pak naopak miliardářům a ostatním občanům, kteří vlastní akcie s vysokými zisky, zabránilo vyhýbat se dani z příjmů neprodáváním daných aktiv.

Nelze ale také opomenout to, že každý bilion dolarů vybraný na daních zvýší federální příjmy zhruba o 2 %. Ty se pak mohou využít na budování novější, modernější americké infrastruktury či na podporu vzdělávání mladých Američanů.

Co na to Kongres a jak tato eskapáda ovlivnila Bidenovu image?

V Kongresu se aktuálně objevují dva rozdílné názory. Progresivci se snaží o přijetí těchto návrhů, zatímco republikáni společně s opozicí vyžadují méně radikální návrh. Jak zmínil minoritní vůdce amerického Senátu Mitch McConnell: „Tento návrh by zničil vše, na čem jsme se shodli před čtyřmi lety, a ten třicetiletý daňový návrh.“

Tyto neshody a zmatek spojený s chaotickým stahováním amerických vojáků z Afghánistánu a nekončící pandemií Bidena velmi oslabily, což se prokázalo i v nedávných průzkumech. Donald Trump totiž poprvé od výměny v Bílém domě v průzkumu popularity Bidena předběhl a nabízí se tak otázka, zdali se americkým voličům po bývalém prezidentovi s vyhlášeným účesem nezačíná stýskat.

Co bude dál?

„Teď už jenom potřebujeme, aby Kongres pro svou zemi tuto práci dokončil.“ To jsou slova samotného prezidenta Bidena. Ovšem kdy tomu tak bude a co se nakonec schválí, momentálně stále zůstává jednou velkou záhadou, se kterou by nám ani samotný Sherlock Holmes nedokázal pomoct. My Češi a naše ekonomická elita se však ničeho nemusíme obávat a můžeme v pohodlí domova sledovat, jak se naši zámořští kolegové s touto situací poperou.