ANALÝZA / Volby ve Virginii, Kentucky a Mississippi potvrdily, že demokraté si ve volbách od zrušení ústavní ochrany potratů vedou nad očekávání. Po několika průzkumech, které věští Bidenovi velké problémy v pravděpodobném souboji s Trumpem v příštím roce, je to pro stranu vítaná vzpruha. Ve Virginii navíc republikáni zkoušeli strategii, která měla otupit výhodu, již demokraté díky otázce potratů mají. Vypadá to tedy, že toto téma by mohlo být přítěží i pro Donalda Trumpa v roce 2024. Je ale dobré si uvědomit, že složení těch, kteří přijdou k volbám za rok, bude dosti odlišné. Výsledky je proto dobré nepřeceňovat, což ale ostatně platí i pro průzkumy tak dlouho před volbami.

V podstatě ve všech důležitých soubojích v úterním hlasování si demokraté vedli nad očekávání. V Ohiu v referendu voliči schválili ústavní ochranu potratů a legalizaci rekreační marihuany. Oba návrhy zvítězily o více než 13 procentních bodů ve státě, kde Donald Trump vyhrál v roce 2020 o 8.

Státy rudé, modré a fialové

V Mississippi sice zvítězil republikánský kandidát na guvernéra, ale to se v tomto silně konzervativním státě dá čekat. Jeho vítězství je však o něco těsnější než v roce 2019, rok před volbami v roce 2020. V republikánském Kentucky obhájil post guvernéra demokrat Beshear, a to s lepším výsledkem než před čtyřmi lety. V obou tzv. rudých státech si tak modří demokraté vedli nad očekávání.

Ve Virginii, která je nakloněná spíše demokratům, pak dokázali udržet většinu v senátu a zvítězit ve sněmovně. Republikánský guvernér Youngkin přitom věřil, že našel recept na úspěch v politickém prostředí, kterému dominuje otázka potratů. Prosazoval zákaz až po 15. týdnu těhotenství (u nás je to bez lékařského doporučení jen do 12. týdne), který by se reálně týkal jen každého dvacátého potratu. Přesto neuspěl.

Pennsylvánie se dá považovat za stát tzv. fialový, občas vyhrají republikáni, jejichž barvou je červená, a občas demokraté, kteří mají modrou. Liberální kandidát na soudce Nejvyššího soudu státu státu vyhrál s náskokem 6 procentních bodů. Biden v roce 2020 zvítězil jen o jeden.

Mezi panikou a jásotem

Předvolební průzkum Siena College pro New York Times, podle kterého by Joe Biden prohrál s Donaldem Trumpem v pěti ze šesti klíčových států, vyvolal mezi demokraty paniku. Výsledky úterních voleb pak přinesly jisté uklidnění, a z určitých kruhů se už dokonce ozývá tlumené nadšení. Bílý dům je okomentoval slovy, že hlasují voliči, a nikoliv průzkumy.

To je sice pravda, ale skutečnost je taková, že ani jedna strana nemá důvod otevírat šampaňské. Republikáni by si měli uvědomit, že průzkumy rok před volbami nebývají příliš spolehlivé. Rok před volbami podle nich Mitt Romney porážel Baracka Obamu o 4 procentní body.

Věk, ekonomika, potraty, nezávislí kandidáti

I když je asi hlavní slabinou Bidenův věk, tak jeho šance momentálně potápí obecně špatná nálada. Ta se na rozdíl od věku může změnit. Většina Američanů v průzkumu vyhlížela budoucnost s obavami. Inflace se už přitom stabilizovala, nezaměstnanost je nízká a mezičtvrtletní růst HDP se blížil 5 %. Pokud ekonomika vydrží, Bidenovy šance půjdou nahoru.

Průzkum pro New York Times také postavil respondenty před volbu mezi Bidenem a Trumpem. Přitom je docela pravděpodobné, že budou kandidovat i nezávislí kandidáti jako třeba Robert Kennedy ml. a Cornel West. V průzkumu univerzity Quinnipiac by třeba Kennedy získal 22 % hlasů a Biden by Trumpa porazil 39 ku 36 %.

Republikány také budou strašit potraty. Donald Trump v poslední době zastává pozici mrtvého brouka a nepodpořil například plány Lindseyho Grahama na zavedení federálního limitu 15 týdnů. Jenže v ostré kampani Bidenův tým jistě zaplaví éter reklamami, v nichž budou záběry, jak se zrušením ústavní garance potratů Trump chlubí.

Volební účast: velká neznámá

Rozhodovat tak bude nakonec mobilizace voličů. Volební účast v roce 2020 byla nejvyšší od roku 1960. Oba kandidáti dokázali k urnám dostat rekordní počty svých příznivců. Jenže mnozí můžou tentokrát zůstat doma. Bidena musí strašit hrozby mladších voličů, kteří vnímají kriticky jeho politiku vůči Izraeli. Někteří otevřeně říkají, že o jejich hlas v příštím roce přišel.

Trumpovi a republikánům pak dělají vrásky především ženy. I když volby v letech, kdy se nerozhoduje o prezidentovi, mají nižší účast, přesto to zatím vypadá, že otázka potratů stranu stojí hlasy bílých žen z předměstí. Ty mívají přitom vysokou volební účast a tradičně volily spíš republikány. I u nich těžko odhadovat, kolik jich přijde a jak budou hlasovat ty, co přijdou. Volby za rok budou s největší pravděpodobností opakováním souboje z roku 2020. Většina Američanů by přitom ráda viděla úplně jiné kandidáty.

V hypotetickém souboji s Nikky Haileyovou, která se také uchází o republikánskou nominaci, například Biden prohrává více než s Trumpem. Trumpa pak v průzkumu pro New York Times poráží „generický demokrat“ asi o 8 procentních bodů v Georgii, o 7 v Pennsylvánii a dokonce 12 ve Wisconsinu. Ani jedna strana tedy zjevně nenominuje nejsilnějšího možného kandidátka. Vyhraje nakonec ten, kdo bude voličům méně odporný, a to se těžko odhaduje.