Na stránkách deníku FORUM 24 jsem si přečetl článek Pavla Šafra, který zpochybňuje význam současných demonstrací Milionu chvilek pro demokracii na podporu demokracie v Maďarsku a Polsku. Pochopitelně není ničí povinností – ani Pavla Šafra – na jakékoli demonstrace chodit. Je ale dobré chápat jejich širší – evropské – souvislosti.
Na problém asi nejvýznamněji upozornil list New York Times. Evropská unie přispívá obrovskými částkami na zemědělství v členských státech. V těch východních se ale tyto dotace stávají nástrojem pro obohacení místních oligarchů a jejich přátel. New York Times systém charakterizuje jako nový feudalismus, oligarchové si v roli „feudálních vládců“ zavazují své klienty udělováním půdy, která přináší (nebo nepřináší) zisky díky evropským dotacím. Málo se to totiž zdůrazňuje, ale evropské dotace jsou obvykle vypláceny v tzv. „sdíleném managmentu“. Evropská unie posílá peníze, na jejich vyplácení ovšem dohlížejí místní úředníci (závislí na místních vládách). Při vyplácení dotací je tedy dobré být s vládci dané země zadobře.
O tristní situaci v Maďarsku bylo řečeno mnoho, ve své zprávě ji v minulém volebním období popsal i Evropský parlament. Není náhoda, že se český parlament, dominovaný hnutím ANO, postavil ostře proti tomuto postupu. Jak odhaluje maďarský deník hvg.hu, Babiš je nejen dobrým přítelem maďarského premiéra Viktora Orbána, ale také druhým největším zemědělským podnikatelem v Maďarsku… což z něj v systému popsaném New York Times činí Orbánova vazala.
Že má Maďarsko s dotacemi zjevný problém, potvrzují nejen zprávy Evropského parlamentu, ale nepřímo i samotný fakt, že se odmítá zapojit do systému evropských veřejných žalobců. Evropský veřejný žalobce je právě ten orgán, který by měl přeshraniční kriminalitu spojenou s evropskými dotacemi stíhat.
Chápat Maďarsko jako zemi řízenou solidní křesťansko-demokratickou stranou je skutečně chyba. Vládnoucí strana Fidesz má pozastavené členství v Evropské lidové straně a opakovaně se mluví o jejím přechodu do jiné frakce v europarlamentu. Strategická rozhodnutí, jako bylo např. přidělení zakázky na stavbu jaderné elektrárny Paks, ukazují rozšiřující se vliv režimu Vladimira Putina. Obávám se, že nelze na jedné straně kritizovat mediální chobotnici napojenou na Andreje Babiše (a Agrofert) a na druhé straně ignorovat děsivé informace o bezprecedentní míře kontroly médií v Maďarsku.
Výše zmíněná propojení nelze omlouvat tím, že maďarská vláda jedná v zájmu nějakého idealizovaného konzervativismu, a tudíž jí lze odpustit věci, které kritizujeme u Andreje Babiše. Evropská politika není zahraniční politika. Lidé, kteří v ulicích Prahy nebo Budapešti demonstrují, nedemonstrují jen za svobodu a právní státy v Česku nebo Maďarsku, ale pomáhají bránit tyto hodnoty ve všech zemích Visegrádské čtyřky.
Autor je europoslanec za Českou pirátskou stranu.