Ve Švédsku už se začíná projevovat zákon umožňující vyhošťování recidivistů a pachatelů závažných trestných činů, kteří do země přišli před dovršením patnácti let. Deportace mají přispět k potlačení vlny násilí, za níž stojí zejména válka zločineckých gangů.
V únoru tak došlo na jednu z klíčových postav organizovaného zločinu, která ve Švédsku žije už 34 let a byla opakovaně odsouzena za závažné trestné činy, většinou násilné a drogové. Geofrey Kitutu přišel do země z Ugandy jako čtrnáctiletý a právě tento věk mu až do zpřísnění zákona v roce 2022 zaručoval, že nebude moci být deportován.
Když byl letos v únoru znovu postaven před soud za těžké ublížení na zdraví, státní zástupce požadoval, aby byl po odpykání trestu vyhoštěn ze Švédska. Kitutu žádal, aby byl deportace ušetřen, protože ve Švédsku žije část jeho rodiny a na Ugandu nemá žádné vazby. Uvedl, že působení ve zločineckém gangu již zanechal.
Desítky let v podsvětí
Soud mu ale tentokrát kromě odnětí svobody v délce jednoho roku a sedmi měsíců za to, že společně s několika dalšími osobami vážně napadl muže, uložil také trest vyhoštění ze Švédska na deset let.
„Geofrey Kitutu přišel do Švédska před dovršením 15 let, v zemi pobývá legálně již dlouhou dobu a dobře ovládá švédský jazyk. Opakovaně se však dopouštěl závažných trestných činů a strávil značnou dobu ve výkonu různých trestů odnětí svobody,“ zaznělo mimo jiné v odůvodnění rozsudku.
„Není usazen na trhu práce, ani na trhu s bydlením. I přes svůj dlouhý pobyt se ve Švédsku neetabloval. Nemá ke Švédsku takový vztah, který by převážil nad důvody pro jeho vyhoštění,“ pokračuje zdůvodnění rozsudku. Ačkoli obžaloba požadovala jeho vyhoštění na doživotí, okresní soud bez bližšího vysvětlení rozhodl, že se může do Švédska po deseti letech vrátit.
Podobný osud čeká i šestatřicetiletého chilského občana, který ve Švédsku žije od svého jednoho roku. Rozsudek se týká série závažných trestných činů, kterých se dopustil loni v létě, kdy mimo jiné několik lidí ohrožoval pistolí.
O jeho vyhoštění však musel rozhodnout až odvolací soud, první instance argumentovala jeho silnou vazbou na Švédsko. Odvolací soud rozhodnutí o deportaci zdůvodnil mužovými „prokriminálními hodnotami a asociálními postoji“ a také tím, že nemá zaměstnání ani příjem.
Míra deportací ve Švédsku už 15 let klesá, což má změnit další zpřísňování pravidel, které hodlá vláda předložit do roka. Podle ministryně pro migraci Marie Malmer Stenergardové je cílem vytvořit předpoklady pro podstatně větší počet vyhoštění cizinců, kteří se dopustili trestných činů.
„Důvěra veřejnosti v justici a migrační politiku závisí na tom, zda cizinci v zemi dodržují naše zákony,“ uvedla ministryně.