Máme stabilní vládu, politická situace se zlepšuje. Konečně je tu někdo, kdo maká a bojuje s korupcí. Kdo ukáže těm zprofanovaným politikům, kteří dvacet pět let jen kradli a tunelovali, jak se řídí stát. Z komerčních televizí se místo kritiky střetu zájmů Andreje Babiše linou reklamní popěvky zaměstnankyň jeho Kosteleckých uzenin „bejvávalo dobře“ (za komunistů?). Vše je na dobré cestě, zase bude líp. Rub této idylky je méně ušlechtilý, méně barvotiskový. Vládní kauzy se množí, není však zájem dotahovat je do konce. Mediální mainstream je většinou tlumí a referuje o nich jen okrajově.
Koaliční partneři si drží svoje pašalíky, zabetonovávají pozice ve státní správě a problémy zametají pod koberec. Shrňme deset nejzávažnějších aktuálních kauz. Z toho hned sedm se týká hnutí ANO, které vstoupilo do voleb s cílem očišťovat politiku.
1. Zvýhodnění biopaliv
Ještě nikdy se nestalo, že by se o střetu zájmů člena české vlády hovořilo na půdě Evropského parlamentu. Například v Německu je nemyslitelné, aby ministr financí současně podnikal, inkasoval dotace a přitom o nich na svém ministerstvu spolurozhodoval. Musel by odstoupit. Čítankovým příkladem je podpora biopaliv připravená ministrem financí, i když ji formálně předložil ministr zemědělství. Agrofert si chce navíc změnou zákona zajistit zvýšené přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Způsobu, jakým Andrej Babiš „řeší“ svůj střet zájmů (pro podobné návrhy ve vládě nehlasuje), nikdo soudný věřit nemůže. Koaličním partnerům to nevadí.
2. Výhodný prodej pozemků pro firmu Imoba
Babišova firma Imoba, v jejímž představenstvu sedí jeho partnerka Monika, vydělala na změně zákona zvyšující výkupní ceny pozemků pro veřejné stavby. Prosadil ji exministr dopravy Antonín Prachař (ANO). Krátce poté, co vstoupila v platnost, Imoba prodala pozemky pro silniční obchvat za osminásobek ceny stanovené znalcem. Předtím šest let jejich prodej blokovala a žádala vyšší cenu. Prodejci, kteří výkupy neobstruovali, prodělali. Novou kauzu Reportérů ČT většina médií ignorovala. Kritici byli naopak MF DNES okřiknuti, aby „nemávali klacíčkem jakéhosi prodeje za pár šestáků“ a porazili Babiše silou lepších idejí. Pěkná rada. Nejde ovšem o pár šestáků, ale o princip, který by žádnému z ministrů předchozích vlád neprošel.
3. Miliardový tendr Lesů ČR
Jen stěží by někde v civilizované Evropě bylo možné, aby miliardový tendr Lesů ČR na lesnické práce a prodej dřeva vyhrála firma ministra financí. „To jako teď budou moje firmy diskvalifikovány?“ odráží Babiš kritiku. Koaliční partneři mlčí a u podobných obchodů souputníka ve vládě bez reptání asistují. Média vlastněná Agrofertem tuto transakci téměř pominula, ale nejsou jediná. Hospodářské noviny této ekonomické bombě pro titulní stranu věnovaly tři věty na straně 14.
4. Nátlak na Českou televizi
Andreji Babišovi nestačí, že si část celostátních médií koupil a další vlivná média na něj neútočí. Vadí mu zejména veřejnoprávní Česká televize, od které očekává, že o něm bude zveřejňovat „pravdu“, jak vyžaduje od svých deníků. Touto „pravdou“ zjevně chápe pouze pozitivní reportáže. Pokud se objevují zprávy negativní, musí se s tímto nešvarem vypořádat. Agrofert důrazně požadoval vyvození odpovědnosti a potrestání Reportérů ČT. Jeho tisk útočí na financování České televize. Reportéři ČT se přitom jako jedni z mála chovají konzistentně a nastavují zrcadlo vládní moci, ať je jakákoli. Někdejší aktér „spacákové“ televizní revoluce Jan Ruml na nedávné debatě o svobodě médií prohlásil, že situace je nyní horší než v roce 2000. Dnes ovšem nikdo demonstrace na Václavské náměstí nesvolává.
5. Kriminalizovaný monitorovací systém
Spor exponentů ANO o monitorovací systém, jehož spuštění je nezbytné pro čerpání 650 miliard korun z eurofondů, může vyústit ve stomilionové škody státu. Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová obvinila náměstka ministra financí Lukáše Wagenknechta z neprofesionality a poškozování zájmů České republiky, když bez vypořádání jejích námitek poslal do Bruselu audit, který monitorovací systém kriminalizuje. Pokud by se porušení zákona prokázalo, nesli by odpovědnost tehdejší členové výběrové komise Daniel Braun a Jan Sixta, působící dnes rovněž v barvách ANO.
6. Korupce na ministerstvu pro místní rozvoj
Bývalý ředitel odboru hospodářských služeb ministerstva pro místní rozvoj a hlavní manažer hnutí ANO Vladislav Koval byl obžalován za vyžadování úplatků od jednatele společnosti, která pro rezort vykonávala údržbářské práce. Na úřad ho přivedla předchozí ministryně Věra Jourová, jejíž politickou odpovědnost nikdo nepřetřásá. V porovnání s dřívějšími vysoce postavenými státními úředníky a úřednicemi je medializace této první vážné korupční kauzy ANO miniaturní.
7. Otazníky nad 100 miliony firmy Skanska
Jen stěží by v minulosti ustál svoji pozici ministr dopravy Dan Ťok. Švédští interní auditoři zjistili, že v době, kdy byl ředitelem české pobočky Skansky, vyvedla 100 milionů korun do firmy, se kterou spolupracovala na dostavbě silnice R7. Peníze měly jít na úplatky, což sdělily švédskému a českému rozhlasu dva vysoce postavené zdroje ze Skansky. Jsou ochotny svoje tvrzení doložit u soudu. Toto obvinění prošetřuje švédská i česká policie. Ministr Ťok ve funkci zůstává poté, co jej podržel Andrej Babiš. Od té chvíle se jí nevěnují ani média, tím méně koaliční partneři.
8. Privatizace OKD
Pozadu nezůstává ani ČSSD. V roce 2004 její vláda prodala OKD na návrh ministra financí Bohuslava Sobotky bez soutěže za 4,1 miliardy korun. Vyšetřování této kauzy, nově otevřené v roce 2011, zatím vedlo k obžalobě tří lidí. Policie vyčíslila škodu státu ve výši 5,9 miliardy korun. Tato skutečnost by se dříve stala roznětkou koaliční krize. Dnes nikdo Bohuslava Sobotku k přijetí politické odpovědnosti nevyzývá, náhle neplatí presumpce viny. Zatímco jiní zástupci státní a veřejné správy jsou policií popotahováni kvůli údajným statisícovým škodám, potenciální miliardové škody v médiích nerezonují.
9. Ostravský „Janoušek“
Podnikatel a sponzor ČSSD Martin Dědic je označován za „ostravského Romana Janouška“. Policie ho v korupční kauze, která v Ostravě nemá obdoby, obvinila z ovlivňování veřejných zakázek. Z veřejných peněz městských firem mělo skončit v jeho firmě více než 50 milionů korun, z toho 30 milionů policie označila za úplatky. Závažné jsou vazby Dědice na hejtmana a předsedu moravskoslezské ČSSD Miroslava Nováka. Jen v období od května 2012 do září 2013 policie mezi nimi zmapovala přes 5 tisíc telefonních spojení, tedy zhruba deset kontaktů denně. Přesto je ostravské kauze věnována neskonale menší mediální pozornost než Janouškově autonehodě. ČSSD tento problém neřeší, hejtman Novák ve funkci zůstává.
10. Předražený přístroj CyberKnife
Současný ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček ještě jako ředitel Fakultní nemocnice v Ostravě nakoupil ozařovací přístroj CyberKnife. Nejprve jej pořídila rakouská firma Canberra Packard Central Europe a za 120 milionů korun jej prodala své české pobočce. Ta jej obratem prodala ostravské nemocnici za 195 milionů korun, ačkoli se dá koupit za polovinu. Provize pro českou firmu tak dosáhla 75 milionů korun (67 procent). V některých jiných případech dobrý důvod k zahájení policejního vyšetřování. Babiš podal kvůli podezření z předražení přístroje trestní oznámení, Němeček zůstává v klidu. Donedávna podobné kauzy otřásaly vládními koalicemi. Ministři přijímali politickou odpovědnost, často rezignovali jen z etických důvodů. Za předchozí pravicové vlády se tak stalo v sedmi případech. Na morální aspekty vládnutí byl kladen mimořádný důraz, každý politik byl pod přísným veřejným drobnohledem. A dnes? Přístup koalice a většiny médií k aktuálním kauzám nejlépe odráží současnou změnu klimatu. Stále více je patrné, že co bylo dříve neprůchodné, dnes se v zájmu umělé politické stability stává denní normou.
