Poslanecká sněmovna dala zelenou vyšetřovací komisi, která má prověřit okolnosti policejní reorganizace, která vyústila v aféru Šlachtagate. Ještě nikdy v polistopadové historii nevyvolaly podobné změny v policii tak podrážděnou reakci a politický konflikt, provázený řadou nestandardních jevů. Kterými okruhy otázek by se proto mohla komise zabývat?

Komise se poprvé sejde 11. července a práci má ukončit nejpozději do konce října. Objasnit by měla nejen pozadí sloučení speciálních útvarů pod Národní centrálu proti organizovanému zločinu, ale i zda neporušili zákon olomoučtí státní zástupci, když velmi svébytným způsobem vstoupili do tohoto sporu.

[ctete]64831[/ctete]

Společný postup ANO a KSČM

Pokračující koaliční střet se přenesl i do volby předsedy vyšetřovací komise. Babišovo hnutí, které zatáhlo Roberta Šlachtu s jeho plným nasazením do mocenského boje, nemá nejmenší zájem na příliš širokém mandátu komise. Zejména v tom směru, který by mohl zpochybnit mediální kult bývalého šéfa ÚOOZ a Ivo Ištvana, kteří dosud nevysvětleným teatrálním převratem otevřeli hnutí ANO dveře k moci.

I v tomto případě se projevilo, že v krizových situacích drží Babišovo hnutí pohromadě s komunisty. Sněmovna volila předsedu komise ze dvou opozičních kandidátů. Byli jimi bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek, a bývalá „mlátička“ Pohotovostního pluku SNB z Národní třídy Zdeněk Ondráček, dnes poslanec za KSČM.

Blažek byl zvolen až napodruhé 89 hlasy, zatímco jeho protikandidáta Ondráčka volilo v tajné volbě 61 poslanců. Není žádným tajemstvím, že pro Ondráčka hlasovaly především kluby ANO a samozřejmě KSČM.

Tato symbióza má hlubokou logiku. Ondráček, který podle svých slov „Roberta osobně zná“, patří k největším kritikům reorganizace a vyzval kvůli ní policejního prezidenta Tuhého k rezignaci. Bývalý vyšetřovatel protikorupční policie navíc s Babišem v minulosti spolupracoval a donedávna dopisoval na oligarchou placený server Česká pozice jako „bezpečnostní expert“.

Změna scénáře

Samotný Šlachta s přihlédnutím k poslednímu vývoji prohlásil, že komisi nevěří. Ještě před několika dny přitom trval na vyslechnutí sněmovním bezpečnostním výborem s velmi naléhavými „poznatky“. Teď bude mít stejnou šanci, ale od slyšení před poslanci už „nic neočekává“.

Vkrádá se tak pomyšlení, že se Šlachtovi vůbec nezamlouvá, že bude muset odpovídat i na nepříjemné otázky, které neměl původně ve scénáři. Jenže pro plastické vykreslení celé aféry se přímo nabízejí. Které to například jsou?

1) Ištvanova kriminalizace

Iniciativa olomouckých žalobců, kteří za policejní reorganizací paranoidně spatřují tři roky staré spiknutí kmotrů, nemá obdoby. Z policejního záznamu telefonického hovoru mezi Ivo Ištvanem a policejním prezidentem Tuhým vyplývá nátlak na zastavení organizačních změn pod pohrůžkou kriminalizace a odebrání výsluh. Nelze v tom spatřovat zneužití pravomoci veřejného činitele? Olomoučtí žalobci pochybili už tím, že výslech policejních špiček aktivisticky zinscenovali doslova v přímém přenosu, ačkoli úkony v trestním řízení mají být neveřejné. Jaké důsledky vyvodí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, pokud se prokáže porušení zákona Ištvanem a jeho podřízenými?

2) Porušení zákona v Událostech ČT?

Šlachtův detektiv z ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek v hlavní večerní zpravodajské relaci Události České televize obvinil policejního prezidenta z „brutálního“ úniku informací. Nedopustil se tím sám porušení zákona a služebních předpisů? Jaké má Komárek přímé důkazy pro svoje očerňující tvrzení? Jak je možné, že se podobně jednostranné mediální aktivity ÚOOZ opakovaně objevují v reportážích „veřejnoprávního“ redaktora Jiřího Hynka?

3) Úniky informací v kauze Vokál

Robert Šlachta tvrdí, že za „likvidací“ ÚOOZ je obvinění detektiva protikorupční policie Radka Holuba a bývalého policisty z téhož útvaru Igora Gáboríka kvůli neoprávněnému vynášení informací z trestních řízení. V takovém případě je na místě ptát se i na obdobnou kauzu stíhaného Šlachtova blízkého spolupracovníka z ÚOOZ Luďka Vokála. Je pravda, že Vokál poslal přes taktéž obviněného policejního informátora Arifoviče vzkaz lobbistovi Janouškovi, ať je v klidu, že na něm už ÚOOZ nedělá? Že Arifovič využíval úniků z ÚOOZ k vydírání podnikatelů a politiků, kteří v těchto kauzách figurují?

4) Zásah proti vyšetřovatelům Čapího hnízda

V souvislosti s razií proti detektivům protikorupční policie je zarážející, že se odehrála (po třech letech vyšetřování) několik dní poté, co byly zveřejněny informace o nasazení prostorových odposlechů v kancelářích vyšetřovatelů Čapího hnízda z pražské hospodářské kriminálky. Ti byli ostatně rovněž podrobeni výslechu. Jejich vedoucí Pavel Klučka v této věci podal trestní oznámení. Jsou pravdivé zprávy, že odposlechy instaloval ÚOOZ? Nepůsobí Šlachtova okázalá razie i jako mediální clona s cílem překrýt tuto indiskreci?

5) Úniky do Babišových médií

ÚOOZ je vykreslován jako jediný útvar, ze kterého neunikají informace. Nejenom Vokálův případ je dokladem, že se jedná o nepravdivou fabulaci. Masivní úniky ze spisů ÚOOZ směřují zvláště do Babišova tisku. O tom svědčí i propagandistická kampaň Lidových novin, které o Šlachtagate za poslední měsíc zveřejnily celkem 69 článků. Bez skrupulí přiznávají, že mají k dispozici policejní dokumenty, údajně prokazující kriminální pozadí reorganizace. Od Šlachty, nebo od olomouckých žalobců?

6) Destabilizace bezpečnostních a obranných složek

Šlachtův útvar systematicky útočí na vysoké funkcionáře bezpečnostních a obranných složek, aniž by jim dodnes prokázal jediný trestný čin. Takto se mu podařilo profesně zlikvidovat bývalého ředitele Vojenského zpravodajství Milana Kovandu, ředitele sekce armádní logistiky Vladimíra Halenku, jednoho z hlavních auditorů NATO Jana Vylitu, ředitele Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Milana Pospíška a ředitele GIBS Ivana Bílka. Dnes je na řadě policejní prezident Tomáš Tuhý. Je tato Šlachtova záliba torpédovat obranné a bezpečnostní složky státu „jen“ souhrou okolností, nebo jsou za tím jiné mocenské zájmy, případně čí? Komu tato destabilizace nejvíce slouží?

7) Babiš informátorem ÚOOZ?

Andrej Babiš podle otevřených zdrojů od roku 2006 spolupracoval s ÚOOZ jako informátor, který policii donášel zákulisní zprávy z ekonomické sféry. Kontaktem pro něj byl Marek Foglar, pozdější pravá ruka Šlachty a hlavní vyšetřovatel „kauzy Nagyová“. Foglar přitom přiznal, že už dříve dostal nabídku pracovat v Agrofertu. Jak dlouho Babiš spolupracoval s ÚOOZ? Co společně projednávali? Nemohl majitel Agrofertu těchto kontaktů využít i ke svému ekonomickému prospěchu, jako v případě státního podniku Čepro, největšího odběratele bionafty?

8) Detektivové ÚOOZ v Babišových službách

Už před dvěma lety ministr vnitra Chovanec kritizoval ministra financí, že přetahuje detektivy z ÚOOZ do své sféry. Tehdy šlo o bývalého náměstka ředitele ÚOOZ Ivana Černíka, který se stal bezpečnostním ředitelem Státní tiskárny cenin, a vyšetřovatele Ludvíka Bínu, který nastoupil na odbor kontroly Ministerstva financí. Bína stál s dalším bývalým detektivem ÚOOZ, Oldřichem Hluškem, který kandidoval za hnutí ANO v komunálních volbách, za sporným obviněním celé pražské rady v kauze Opencard. Kolik bývalých policistů nastoupilo do Babišových služeb, ať už v hnutí ANO, Agrofertu nebo v jeho rezortu? Kolik z nich, podobně, jako Černík, pracovalo na „kauze Nagyová“? Je mezi nimi bývalá hlavní vyšetřovatelka politických „trafik“ Hana Švadlenková? Bude mezi ně patřit i samotný Šlachta, který by mohl podle některých zpráv nastoupit do vedení Celní správy?

9) ÚOOZ nejlepším útvarem?

Komise by mohla rozlousknout i záhadu, proč je ÚOOZ podle jeho přímluvců v čele s Babišem údajně lepší, než „prohnilá“ protikorupční policie, když má statisticky horší výsledky, a v mediálně exponovaných kauzách nemá výsledky téměř žádné. Nebylo toto spojenectví motivováno vytvořením privilegované moci úzké skupiny vzájemně si nakloněných policistů a státních zástupců, která si mimo jiné osvojuje právo ovlivňovat složení vlády i podle toho, jak jim kdo půjde na ruku? A která si shání pro případ potřeby „složky“ na kdekoho masivním rozséváním odposlechů?

10) Policista mediální celebritou?

V neposlední řadě je k zamyšlení, jestli vůbec policistovi přísluší stavět se do role mediální celebrity. Naposledy se Šlachta takto marketingově projevil v „rozlučkových“ Otázkách Václava Moravce a ve vulgárnější podobě, připomínající slovním výrazivem čtvrtou cenovou skupinu, u Babišova agitátora Jana Krause na Primě. Kdo zná vyšetřovatele z jiných útvarů, kterým se například podařilo objasnit tak závažné zločiny, jako jsou brutální vraždy, nebo metanolovou aféru s padesáti oběťmi, ve které ÚOOZ zcela selhal, i když se jeho obhájci snaží vyzdvihovat jeho podíl?

Otázek by se našlo mnohem víc. Před komisí nečeká snadný úkol, protože ani Babišistán, který utrpěl citelné šrámy, nesloží zbraně. Kolik „složek“ se objeví v éteru nebo v zákulisí, než komise dospěje k nějakým závěrům?

[ctete]66305[/ctete]