Problém přílivu imigrantů byl z politických důvodů po léta ignorován, což se během nynější uprchlické krize vymstilo, říká šéf německého spolkového Kriminálního úřadu André Schulz v rozhovoru pro server Die Welt. Současně Schulz upozorňuje občany, že si musí být vědomi bezpečnostních rizik. Vybíráme důležité informace a sdělení z rozhovoru.
André Schulz konstatuje, že bezpečnostní rizika tu byla ještě předtím, než došlo k nynějšímu masovému přílivu uprchlíků, v podstatě od vzniku schengenského prostoru. Tehdy byly otevřeny hranice, odstraněny bezpečnostní kontroly a přestala se provádět nezbytná bezpečnostní opatření na místě, aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na případné hrozby.
Ze všeho, co spolkový Kriminální úřad ví, a to i od zahraničních zpravodajských služeb, hrozba terorismu se v posledních měsících nezvýšila. Potenciální teroristé zpravidla nemají zájem, aby zde byli registrováni společně s uprchlíky.
Do Německa ale každopádně teď přichází více lidí, čímž se zvyšuje pravděpodobnost trestné činnosti. A k transparentnosti patří mimo jiné také to, abychom jasně pojmenovali trestnou činnost žadatelů azyl.
Například Braunschweig má velký problém s ubytováním. Zpočátku tam měli 500 žadatelů o azyl, teď jich tam je již více než 3000. V širokém okolí zaznamenali policisté značný nárůst majetkové trestné činnosti: domácích vloupání, krádeží jízdních kol, krádeží v obchodech. Kriminální policie proto reagovala zřízením zvláštní komise. Nyní tam máme situaci opět relativně pod kontrolou.
Pokud jde o pachatele a podezřelé z trestné činnosti, dospěl Kriminální úřad na základě statistických údajů v řádu trojciferných čísel k těmto základním zjištěním:
• Pachatelé nejsou váleční uprchlíci.
• Nejsou to Syřané, Afghánci ani Iráčané.
• Nejčastěji se dopouštějí kriminálního jednání mladí lidé z Balkánu, Kavkazu, severní, západní a střední Afriky.
• Tito pachatelé se obvykle dopustili trestné činnosti již ve svých domovských zemích.
Problém je v Německu dlouhodobě také s Gruzínci, ale samozřejmě ani v tomto případě nelze generalizovat. V případě Gruzínců však lze hovořit spíše o organizované trestné činnosti v rámci tzv. ruských mafií. Mladí muži jsou ještě v Gruzii verbováni, aby se zde na objednávku dopouštěli vloupání a krádeží v obchodech. Přijedou do Německa, nechají se tam zaregistrovat a požádají o azyl, aby zde mohli jeden rok legálně pobývat. Získají tu kapesné, ubytování, ale ve skutečnosti jim nic z toho nepatří. Jsou zde proto, aby páchali zločiny. Řeč je o více než 1000 lidech, které byl Kriminální úřad schopen jednoznačně určit.
Částečně se již policii podařilo tyto ruskojazyčné mafie odhalit a rozbít. Nicméně identifikovat struktury organizovaného zločinu a následně s nimi bojovat je velmi obtížné. Některé sítě se podaří rozbít, ale mafie je obnoví anebo vytvoří nové. Jen v Německu způsobují gruzínské gangy roční škody za více než 100 milionů eur!
Nelze říci, že by tyto skupiny působily přímo v uprchlických táborech. Policisté ale zaznamenali třeba případ, kdy skupina zlodějů odmontovala v ubytovně sprchové hlavice a pak požadovala od ostatních uprchlíků výpalné 5 eur za použití sprchy. V tomto případě se však jednalo spíše o běžnou kriminalitu než o organizovaný zločin.
Do Německa bohužel nepřicházejí pouze kardiochirurgové a další elity. Většina imigrantů se chová mírumilovně a je vděčná za přijetí a péči. Ale zhruba deset procent uprchlíků jsou delikventi. To ukazuje statistika trestných činů z jednotlivých spolkových zemí.
Podle André Schulze je nutné omezit příliv uprchlíků, aby se podařilo přijmout systémová opatření a udržet v zemi pořádek. Je třeba získat čas k zajištění slušného ubytování pro uprchlíky a k přijetí opatření pro jejich integraci. „Politici se nyní zabývají důsledky uprchlické krize, aniž by řešili její příčiny. Ale další zvyšování limitů pro přijímání uprchlíků si nikdo nechce raději ani představit,“ říká André Schulz.
