Bývalý český prezident Miloš Zeman často navštěvoval ruského diktátora Vladimira Putina. FOTO: ČTK/Šimánek Vít
FOTO: ČTK/Šimánek Vít
Přestože v roce 2014 po ruské anexi Krymu vydala Evropská unie embargo zakazující vývoz zbraní do Ruska, deset zemí toto nařízení obešlo. Kromě Francie a Německa, které na podpoře Putinovy armády v letech 2015–2020 vydělaly nejvíce, je na seznamu i Česká republika.
Jak upozorňuje server Investigate Europe, jednalo se o dodávky raket, letadel, torpéd či bomb v hodnotě 346 milionů eur (zhruba 8,6 miliardy korun). Některé z těchto zbraní by nyní mohly být údajně použity proti Ukrajině. Do desítky států, které vydělaly na obchodu s Ruskem, patří Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Slovensko, Finsko, Španělsko a Chorvatsko.
Jak píše britský deník The Sun, podle nějž jde po zjištění o „den hanby“ pro zmíněné státy, nejvíce podpořili ruské zbrojení Francouzi. Ti měli poslat bomby, rakety a výbušniny stejně jako termovizní kamery pro tisíc tanků a infračervené detektory pro stíhačky.
Němci zase prodali takzvané „vybavení dvojího použití“. To obnáší například pušky, vozidla speciální ochrany a ledoborce. Italové poskytli obrněné automobily.
Prodej zbraní do Ruska umožnila podle britského deníku mezera v zákoně, kvůli níž mohly země i soukromé firmy plnit smlouvy, které s Ruskem dříve podepsaly. Podle Investigate Europe bylo takto vydáno až tisíc licencí. Server EUobserver v roce 2021 napsal, že jednou z těchto firem měla být i Česká zbrojovka.
Ruské miliardy
Rozhodně se nejednalo o drobné obchody. Francie prodala Kremlu vojenskou výstroj v přepočtu za necelé čtyři miliardy korun, Německo vydělalo téměř tři miliardy korun a Italové inkasovali přes půl miliardy korun.
Z údajů pracovní skupiny Rady EU pro vývoz konvenčních zbraní vyplývá, že deset států vyvezlo do Ruska v letech 2015–2020 vojenské vybavení v celkové hodnotě přes 8,6 miliardy korun. Až 44 % prodaného zboží údajně poskytla Francie.
