Ilustrační foto (Zničený dům v ukrajinském městě Oděsa.) FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Přestože někteří politici, jako například slovenský premiér Robert Fico, ujišťují veřejnost, že obyvatele na většině ukrajinského území, včetně tamní metropole Kyjeva, válka nijak nezasahuje, každodenní zpravodajství i svědectví samotných Ukrajinců hovoří o něčem jiném.
Jak popisují, jejich běžný život má četná omezení a válka redefinovala jejich přístup k řadě běžných činností, včetně těch nejzákladnějších, jako je například osobní hygiena, vaření nebo zahradničení. Stupňující se ruské letecké údery si v posledních týdnech vyžádaly řadu civilních obětí, ať už jde o mrtvé či zraněné. Trpí jimi zejména obyvatelé Charkova, jejichž město čelí každodennímu bombardování, ušetřeni však nezůstali ani obyvatelé Kyjeva, na jejichž domovy naposledy v úterý dopadly další rakety. Bez ohledu na lokalitu ale všechny hluboce zasahují zprávy o ztrátách blízkých lidí, sousedů nebo třeba jen známých, kteří padli při obraně své vlasti.
Blogerka Tatyana Komlyková z Kyjeva popsala, že od začátku války má největší strach z toho, aby její byt nezasáhl raketový úder, když je ve sprše nebo když musí na záchod. „Mám ho od chvíle jednoho ranního raketového útoku na dům v sousedství,“ popisuje. Probudila ji exploze. Vyběhla s dítětem na rukou na chodbu a v tu chvíli si uvědomila, že strašně potřebuje na záchod.
„Šla jsem na záchod a ve chvíli, kdy jsem si na něj sedla, ozvala se ohromná rána. Vyneslo mě to do vzduchu i se záchodem. Od té doby se bojím raketového útoku, když budu na toaletě. Pohlední a silní hasiči odklidí (trosky) a najdou mě, jak sedlám bílého koně. Novináři napíšou: ,Žena bez kalhotek nalezena na záchodě,‘ a celý Kyjev si bude zvětšovat mou fotografii, zkoumat jizvy a mateřská znaménka a pokoušet se zjistit, kdo to proč*ral, chci říct opominul letecký poplach,“ popisuje Tatyana. Říká, že z podobných důvodů se mezi leteckými poplachy sprchuje vždy jen velice krátce, tři minuty maximálně. „Hlavou se mi honí představy, že odklidí trosky a najdou mé oplácané nahé a mokré tělo,“ píše.
Její máma se prý bojí něčeho jiného. Co když raketa zasáhne její dům, všechno bude zničeno, její kuřata budou bezprizorně pobíhat po okolí, kačeny nebude mít kdo nakrmit? „Pleju zahrádku, drahoušku, kdyby mě trefila raketa, nebudu mít přece brambory zarostlé plevelem,“ cituje ji Tatyana. Líčí i to, jak 31. prosince Rusové opakovaně posílali nad Ukrajinu drony a rakety. „Sousedé z vyšších pater se shromáždili nedaleko od mých dveří ve společné hale. Reptali, že je Rusové nenechají ani uvařit sváteční jídlo. ,Jestli zasáhnou náš dům a mně se spálí kachna, kterou připravuji už tři dny, tak za sebe neručím,‘ konstatovala obyvatelka z 9. patra,“ popisuje žena s tím, že odněkud se mezitím vynořila láhev šampaňského a skleničky. Slavili na chodbě.
„Bojíme se. Tak se bojíme. Během nejhlasitější exploze jsem se tiskla k podlaze a říkala jsem si, ku*va, to umřu v těchhle starých šatech? A pak jsem stejně darovala peníze na drony. Bojíme se. Bojíme se, když rakety dopadají na jiná města, bojíme se, když zprávy hlásí vzdušný útok na linii protiletecké obrany. Vypadá to, že se bojíme každou sekundu našich životů,“ píše Tatyana s tím, že strach se ale stal jejich bratrem a vede ji i ostatní Ukrajince na cestu k odvaze.
Rusové mezitím pokračují v leteckých úderech na ukrajinská města. Ten úterní podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského způsobil velké škody. „Část raket se podařilo sestřelit, ale více než 200 objektů bylo poškozeno, včetně 139 obytných domů. Sto třicet lidí utrpělo zranění, bohužel 18 lidí zahynulo,“ řekl Zelenskyj. Útoky mířily na Kyjev, Charkov a také na další města. Záběry obyvatel Charkova sledujících požár jejich domova zničeného Rusy sdílel poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko na sociální síti X.
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko bydlí na kyjevském předměstí Buča, známém kvůli zvěrstvům, která tam napáchaly ruské jednotky během úvodních týdnů války. Podobně jako řada Ukrajinců reagoval na slova slovenského premiéra Fica o tom, že Kyjevanů se válka netýká.
„Mám tu šokující informaci pro slovenského premiéra. Během války, dokonce i pod ostřelováním a raketovými útoky lidé zkoušejí mít život tak normální, jak je to jenom možné. Lidé chtějí a snaží se chodit do práce, platit daně, udržet firmy v provozu, poskytovat a využívat služby, dopravu, mít čisté ulice, jíst venku, pít a tomu se říká ,udržování národní ekonomiky nad vodou‘ a ,zachovávání způsobu života‘ během války,“ napsal na sociální síti X.
Fakt, že Kyjev vypadá jako Kyjev, a ne jako města Bachmut či Mariupol, „osvobozená“ Ruskem, je podle něj největší dárek, jaký Ukrajincům dala jejich armáda a také zahraniční představitelé, kteří na rozdíl od slovenského premiéra mají hlas svědomí a smysl postavit se za to, co je správné.
Slovenský premiér v úterý zpochybnil, že by v Kyjevě byla válka; v ukrajinské metropoli podle něj panuje normální život. „A to si fakt myslíte, že v Kyjevě je válka? To jako nemyslíte vážně, doufám…“ uvedl. „Je tam absolutně normální život,“ dodal Fico, podle něhož má konflikt na Ukrajině lokalizovaný charakter. Nad Ficovými vyjádřeními v předvečer naplánované schůzky s ukrajinským premiérem se pozastavil deník Ukrajinska pravda. „Slova premiéra Slovenska o ,klidném Kyjevu‘ zazněla ve stejný den, kdy Rusko podniklo další ostřelování Ukrajiny raketami. V hlavním městě byly mimo jiné poškozeny byty a auta a 22 lidí utrpělo zranění, jeden z nich je na jednotce intenzivní péče,“ napsal deník.
Slovenský premiér se už o víkendu vyslovil proti přijetí Ukrajiny do NATO, neboť by to podle něj bylo spojeno s rizikem třetí světové války. Ukrajinu zároveň označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem. Fico také řekl, že Ukrajina není suverénní stát, protože je pod absolutním vlivem USA. Zároveň ale přislíbil Ukrajincům během svého středečního jednání s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem v Užhorodu, že podpoří vstup Ukrajiny do Evropské unie, pokud splní veškerá nutná kritéria.
Velmi specifickou složkou ukrajinského zpravodajství jsou pak zprávy o smrti ukrajinských vojáků i civilistů, jichž každý den vychází velice mnoho, a to na řadě internetových stránek. Nekrology obránců Ukrajiny se střídají se zprávami o počtech civilních obětí ruských raketových úderů. Tyto články jsou téměř všudypřítomné a není pochyb o tom, že podobné tragédie zasahují rodiny po celé Ukrajině, bez ohledu na jejich geografickou polohu.
