Dobytí Andrijivky v Doněcké oblasti způsobilo Rusům značné ztráty, a to jak personální, tak materiální. Naprostou pohromu znamenalo pro vojáky z ruské 72. samostatné motostřelecké brigády, která se ocitla v obklíčení. Ukrajinci použili dron s megafonem. Věděli, kde se Rusové nacházejí, a dali jim ultimátum. Kapitulace, nebo smrt. Na rozhodnutí měli deset minut.
Velitel zpravodajců brigády, tři velitelé pluku a téměř veškerá pěchota 72. brigády spolu s důstojníky a značným množstvím vybavení byli zničeni během útoku ukrajinské 3. samostatné útočné brigády během osvobození Andrijivky.
Poslední zbytky ruských jednotek se stáhly do dvou domů, o kterých Ukrajinci dobře věděli. Vyslali proto dron s megafonem a jejich velitel učinil vojákům nabídku. Informoval je o tom, že jejich velitelé padli, že jejich spolubojovníci uprchli nebo byli zničeni. Upozornil je, že vědí o tom, kde se nacházejí, a mají veškeré prostředky k jejich likvidaci.
Nicméně jak uvedl, přijmou jejich kapitulaci, protože potřebují vojáky, které mohou vyměnit za ukrajinské válečné zajatce, slíbil jim slušné zacházení. Na rozhodnutí jim dal deset minut. Někteří z obklíčených vojáků tuto možnost využili a skončili v zajetí. O osudu ostatních nejlépe vypovídá zpráva z dobyté osady, ve které nebylo možné najít budovu, na kterou by se dala upevnit ukrajinská vlajka.
Ukrajinská brigáda, která obec osvobodila, byla vytvořena veterány z pluku AZOV, který od začátku plnohodnotného konfliktu zadržoval ruský nápor v Mariupolu a po měsíce za cenu ohromných ztrát bránil město. Když se ocitl v obklíčení v ocelárnách AZOVSTAL, zorganizovali Ukrajinci letecký most, který odvážel raněné a zásoboval obklíčené obránce municí i čerstvými dobrovolníky. Pro piloty vrtulníků i pro jejich pasažéry šlo často o sebevražednou misi.
Obránci mariupolského AZOVSTALU se stali živými legendami
Obránci oceláren, tedy nejen bojovníci AZOVU, ale také příslušníci jednotek, které se za nimi stáhly z mariupolského přístavu, bojovali do poslední chvíle a vázali na sebe početné ruské síly, dokud jim prezident Zelenskyj v květnu 2022 nenařídil, aby se vzdali. Stali se symbolem nezlomného ukrajinského odporu.
Po kapitulaci v Mariupolu skončili v zajetí, často v nelidských podmínkách, a jejich velitelé byli po dalších jednáních přemístěni do tureckého exilu. Z něj se vrátili a je známo, že nejméně jeden z nich, Denys Prokopenko zvaný Redis, se vrátil ke své jednotce. Osudy mnoha dalších jsou však tragické. Někteří zahynuli při výbuchu zajateckého tábora, další byli odsouzeni k vysokým trestům, mnoho dalších zůstává v otřesných podmínkách v ruském zajetí. Ostatní členové pluku zformovali zmíněnou jednotku, která nyní bojuje v Doněcké oblasti.
Ukrajinský nápor na jih od Bachmutu pokračuje a tvrdé boje se vedou o vesnici Kliščijivku, přes kterou vede železniční spojení, jež umožňuje Rusům transport zásob do bezmála obklíčeného města.
Ukrajinská armáda postoupila na některých místech jižní fronty o tři až čtyři kilometry, uvedla v sobotu podle agentury Unian mluvčí jižního uskupení ukrajinských sil Natalija Humenjuková. Situace na bojišti však podle ní zůstává napjatá.
Zatlačení ruské armády o jednotky kilometrů je podle Humenjukové výsledkem úspěšných útočných operací. „Ale objektivně bychom potřebovali vyčistit alespoň třicetikilometrový pruh, aby to mělo nějaký účinek,“ uvedla mluvčí.